Írán zaútočil na hlavní město iráckého Kurdistánu. Městem otřásly mohutné exploze, Američané už tam nejsou

Středa 8. října 2026, večer. V okrese Chabát, zhruba třicet kilometrů od centra Erbílu, dopadly na základnu íránské kurdské opoziční organizace Chabát explozivní drony. Náraz a následný výbuch otřásl okolím subdistriktu Rizgárí, známého také jako Topzáwa. O několik hodin později, ve 22:19 místního času, se ozvaly další exploze, tentokrát u Východokurdského uprchlického tábora v nedaleké obci Kawrgosk. Dva další drony naložené výbušninami dopadly do jeho blízkosti. Oběti hlášeny nebyly. Ale signál, který Teherán vyslal, byl jasný.

Co přesně Írán zasáhl

Cílem první vlny byla základna organizace Chabát, íránské kurdské opoziční skupiny, kterou Teherán dlouhodobě označuje za „protirevoluční“ ozbrojenou formaci. Základna ležela v subdistriktu Rizgárí v okrese Chabát v provincii Erbíl. Nešlo tedy o úder do historického centra města, ale o zásah v jeho širší aglomeraci; exploze nicméně byly slyšitelné i v samotném Erbílu.

Druhá vlna mířila k uprchlickému táboru v Kawrgosku ve stejném okrese. Podle Kurdistan24 šlo o dva drony naložené výbušninami. Místní bezpečnostní orgány typ dronu oficiálně neupřesnily, mluví pouze o „dronech naložených výbušninami“. Podle regionálních reportů se zřejmě jednalo o drony z rodiny Šáhid, tedy stejný typ, jaký Írán dodává Rusku pro útoky na ukrajinská města. Oficiální potvrzení ale zatím chybí.

Proč právě teď, a proč Američané chybí

Časová souslednost je těžko náhodná. Americká a koaliční vojenská přítomnost v Iráku skončila k 30. září 2026, kdy poslední jednotky opustily leteckou základnu v Erbílu. Šlo o závěrečný krok dlouhodobě dohodnutého přechodu od koaliční mise proti ISIS (operace Inherent Resolve) k bilaterální bezpečnostní spolupráci s Bagdádem. Americký prezident Trump označil odchod za konec „výletu do pekla“.

Osm dní nato přiletěly drony.

Íránský konzul v Erbílu téhož dne v rozhovoru pro Rudaw nevyloučil další útoky a tvrdil, že Írán dříve zvažoval blízkost amerických vojáků u civilních oblastí jako faktor, který ho od úderů odrazoval. Bývalý americký velvyslanec v Iráku Douglas Silliman přitom už koncem září varoval, že odchod koalice vytvoří mezeru v protivzdušné obraně a sníží politickou cenu dalších íránských úderů. Přesně to se stalo.

Důležité je ale upřesnit: „Američané už tam nejsou“ se vztahuje k vojákům a vojenské technice na základně. Americký generální konzulát v Erbílu funguje dál, nový areál byl otevřen v roce 2025 a diplomatická přítomnost USA ve městě pokračuje i v době útoků.

Dlouhodobá kampaň, ne izolovaný incident

Útok z 8. října není blesk z čistého nebe. Kurdské a mezinárodní zdroje popisují sérii více než tisíce íránských a proíránských útoků na irácký Kurdistán od konce února. Voice of America hovoří o pokračující kampani, která se po odchodu koalice spíše zintenzivnila.

Proč Teherán útočí na území suverénního Iráku? Íránské kurdské opoziční skupiny, některé z nich ozbrojené, operují z iráckého Kurdistánu a Írán je vnímá jako přímou bezpečnostní hrozbu. Část z nich podle agentury AP dokonce připustila, že by se při případné americké pozemní invazi do Íránu zapojila na straně Washingtonu. Bagdád s Teheránem uzavřel v roce 2023 dohodu o odzbrojení těchto skupin a jejich přesunu od hranice. Základny byly formálně zavřeny, pohyb omezen, ale zbraně nebyly odevzdány úplně.

Irácká vláda se drží dvojí linie: nechce, aby se z jejího území vedly akce proti Íránu, a zároveň posiluje kontrolu hranice. Samostatné veřejné vyjádření Bagdádu ke konkrétnímu útoku z 8. října se ale dosud neobjevilo.

Český rozměr a alianční kontext

Česká republika má v erbílské čtvrti Ankawa generální konzulát, česká diplomatická přítomnost ve městě tedy trvá. Veřejně potvrzená česká vojenská přítomnost přímo v Erbílu k datu útoku dohledatelná není. NATO Mission Iraq byla už v březnu 2026 přesunuta z Bagdádu do Neapole, což je samo o sobě signál, že bezpečnostní situace v Iráku byla vyhodnocena jako neúnosná pro fyzickou přítomnost aliančního personálu.

Pro Kurdistán to znamená novou realitu. Menší odstrašení, slabší protivzdušná ochrana, větší tlak na pešmergu a irácké síly. Washington deklaruje pokračování výcviku a zpravodajské podpory zvenčí. Fyzická vojenská stopa na erbílské základně ale skončila, a Teherán to ví.

Drony, které 8. října dopadly u Erbílu, nesly výbušniny. Ale hlavní náklad byl politický: zpráva, že po odchodu Američanů se pravidla hry změnila.

#Iran / #Iraq 🇮🇷🇮🇶: Islamic Revolutionary Guard Corps (#IRGC) struck Kurdish militant groups‘ positions in #Erbil, capital of Iraqi #Kurdistan. IRGC very likely used multiple “Shahed-136” Kamikaze Drones (Loitering Munition) to carry out the attack. Several impacts reported. https://t.co/wB7UEKGoq5

— War Noir (@war_noir) October 8, 2026