Itálie se nebojí a vysílá stíhačky, aby Rusku ukázala sílu NATO. Kremelské řeči po útoku v Rumunsku jsou nepřípustné

V noci z 28. na 29. května 2026 dopadl bezpilotní stroj na střechu obytného domu v rumunském Galați. Dva lidé skončili se zraněními, budova hořela. Rumunsko okamžitě vyslalo dvě F-16, vyhlásilo pohotovost pro tři kraje a do 72 hodin vyhostilo ruského konzula z Constanțy. Itálie šla ještě dál. Podle deníku La Repubblica chystá Řím od 15. června na leteckou základnu Mihail Kogălniceanu u Constanțy vyslat necelou stovku příslušníků letectva a několik stíhaček. Mise byla naplánovaná dříve, ale po Galați se její příprava přepnula do urgentnějšího režimu. Předvoj italských vojáků už je prý na místě.

Čtyři minuty nad Galați

Rumunské ministerstvo obrany ve svém komuniké popsalo průběh noci téměř po minutách. Rusko obnovilo dronové útoky na ukrajinské cíle poblíž říční hranice s Rumunskem. Jeden ze strojů, podle rumunského prezidenta Nicușora Dana typ Geran-2 vypuštěný z ruského území, překročil hranici a zamířil nad Galați. Dvě F-16 z Fetești odstartovaly v 01:19, posádky měly autorizaci k zásahu. Jenže nad stotisícovým městem zbývaly pouhé čtyři minuty, než dron dopadl. Brigádní generál Gheorghe Maxim později vysvětlil, že sestřelit bezpilotní stroj nad hustě obydlenou zástavbou by mohlo způsobit víc škod než samotný dopad.

Prezident Dan po mimořádném zasedání bezpečnostní rady CSAT oznámil dva zraněné rumunské občany a tvrdou diplomatickou odpověď: vyhoštění ruského konzula z Constanțy s lhůtou 72 hodin a uzavření tamního konzulátu do 30 dnů. Rumunsko tak přišlo o poslední zbytky diplomatické zdvořilosti vůči Moskvě na černomořském pobřeží.

Co přesně Itálie chystá, a co zatím neví ani veřejnost

Parametry mise jsou zatím neúplné. La Repubblica s odkazem na vládní zdroje uvádí „několik stíhaček“ a necelou stovku příslušníků Aeronautica Militare. Typ letounů ani přesný počet veřejně potvrzeny nebyly. Důležitý je ale kontext: loni Itálie v Rumunsku provozovala operaci Black Storm II, čtyři Eurofightery, zhruba 200 vojáků, čtyři měsíce v rámci oficiální rotace NATO enhanced Air Policing. Aktuální plán je podle dostupných zdrojů jiný typ nasazení. Nejde o standardní hlídkování aliančního vzdušného prostoru, ale o výcvikovou misi zaměřenou na protidronovou obranu.

Právě v tom spočívá skutečná tvrdost signálu. Aliance nereaguje jen prohlášeními, ale překlápí solidaritu do konkrétní přítomnosti na základně, odkud se dá rumunská protivzdušná obrana reálně posilovat. Start 15. června, téměř tři týdny po incidentu, naznačuje, že nešlo o improvizaci, ale o dříve připravený plán, který Galați posunulo v prioritách nahoru.

Kreml zpochybňuje, spojenci odsuzují

Ruská diplomatická linie jde předvídatelnou cestou. Velvyslanec Vladimir Lipajev v rozhovoru pro TASS zpochybnil původ dronu, mluvil o možné „ukrajinské provokaci“ a varoval Rumunsko před „možnými důsledky“ jeho kroků. Bukurešť označil za „de facto“ stranu konfliktu. Žádné plné oficiální stanovisko Kremlu se v otevřených zdrojích zatím nepodařilo dohledat; dostupné jsou jen fragmenty přes ruská diplomatická zastoupení.

Na druhé straně stojí jednoznačná alianční fronta. Evropská unie incident ostře odsoudila jako „bezohledné porušení vzdušného prostoru EU ze strany Ruska“. NATO ujistilo Bukurešť o solidaritě a připomnělo, že členské státy mohou při ohrožení bezpečnosti žádat konzultace podle článku 4, mechanismu, který v posledních dvou letech využily Polsko i Estonsko po podobných průnicích dronů.

Italská premiérka Giorgia Meloniová označila incident za „velmi závažný akt“ ohrožující evropskou bezpečnost. Tím ostřejší je kontrast s její koaliční partnerkou Ligou Mattea Salviniho. Ta podle La Repubblica nevydala přímé odsouzení Kremlu a před parlamentním hlasováním 11. června tlačí na vágní výzvu k míru a obnovení dialogu s Putinem. Rozpor uvnitř italské vlády je reálný, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Liga dokázala samotné rozmístění stíhaček zablokovat.

Česko už na východním křídle pomáhá

Incident v Galați není jen rumunský problém. Čeští vrtulníkáři od února 2026 posilují ochranu polského nebe, včetně nasazení proti nízko letícím dronům po předchozích ruských průnicích do polského vzdušného prostoru. Obecný závazek České republiky plyne z článku 5 Severoatlantické smlouvy, praktický příspěvek ale Česko plní už teď.

Pravděpodobnost, že by ruský dron doletěl nad české území, je výrazně nižší než u států přímo sousedících s Ukrajinou. Ale aliančním vzdušným prostorem je vzdušný prostor všech členů, a po Galați je jasné, že ochrana proti levným útočným dronům se stává stejně naléhavou prioritou jako obrana proti balistickým raketám.

Co bude dál

15. června se na Mihail Kogălniceanu rozsvítí další hangáry. Počet italských stíhaček ani délka mise nad jeden měsíc zatím potvrzeny nejsou. Podstatné je něco jiného: poprvé v historii Aliance vedl ruský dron ke zranění civilistů na území NATO, a odpověď nepřišla v podobě tiskové zprávy, ale v podobě letounů na pojezdové dráze.