Izrael přijde o výsadní postavení na Blízkém východě. Skoro padesátka F-35 má nečekaného kupce

Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej 48 letounů F-35A Saúdské Arábii za 24,3 miliardy dolarů. Izrael tak ztrácí monopol na nejpokročilejší západní stíhačku v regionu.

Izraelský F-35I Adir v letu i Zdroj fotografie: Izraelské letectvo / Creative Commons / CC BY
                   

Dne 17. září 2026 odeslal Washington do Kongresu formální notifikaci o prodeji, který by poprvé v historii dostal stealth letouny páté generace do rukou arabského státu. Saúdská Arábie, dosud odkázaná na starší americké a evropské stroje, by získala technologii, jež byla na Blízkém východě výsadou jediné země, Izraele. Právě tato exkluzivita tvořila jeden z pilířů izraelské vzdušné dominance. Teď se o ni Rijád hlásí. A Washington mu otevřel dveře.

Co přesně balík obsahuje

Nejde jen o letadla. Podle notifikace amerického ministerstva zahraničí zahrnuje balík 48 letounů F-35A Lightning II v konvenční vzletové variantě, 49 motorů Pratt & Whitney F135 (čtyřicet osm instalovaných a jeden záložní) plus kryptografická zařízení, zabezpečenou komunikaci, databáze elektronického boje, simulátory, výcvik pilotů i pozemního personálu a dlouhodobou technickou podporu. Celková odhadovaná cena: 24,3 miliardy dolarů, tedy přes 570 miliard korun.

Saúdská Arábie dnes létá na Boeingech F-15, evropských Tornadech a Typhoonech. Všechno stroje čtvrté generace. F-35 je proti nim kvalitativní skok jiné kategorie, spojuje stealth, senzorovou fúzi, pokročilý elektronický boj a síťové sdílení dat v jedné platformě. Nejde o „lepší stíhačku“. Jde o uzel, kolem kterého se staví celá architektura vzdušného boje.

Proč je Saúdská Arábie „nečekaný kupec“

Prodej F-35 do arabské země narážel roky na tři překážky najednou. První je americký zákon z roku 2008, který Washingtonu ukládá chránit takzvanou kvalitativní vojenskou převahu Izraele (zkráceně QME). Prakticky to znamená, že každý prodej pokročilé techniky do regionu musí projít testem: neohrozí to izraelský náskok? Druhá překážka byla politická. Izrael podmínil svůj souhlas tím, že Rijád nejprve normalizuje diplomatické vztahy s židovským státem. Třetí překážka je čínská. Skupina amerických kongresmanů v dopise z listopadu 2025 výslovně varovala, že saúdsko-čínské bezpečnostní vazby a čínská digitální infrastruktura v království vytvářejí riziko úniku citlivé technologie F-35 k Pekingu. Připomněli přitom precedent Turecka, vyřazeného z programu F-35 po nákupu ruského systému S-400.

A přesto Washington řekl ano. Rozhodnutí nepadlo ze dne na den. Už 18. listopadu 2025 označil Bílý dům Saúdskou Arábii za hlavního spojence mimo NATO a ve faktsheetu ke strategické obranné dohodě zmínil „budoucí dodávky F-35″. Podle The New York Times obíhal balík neformálně dva kongresové výbory už v červnu 2026. Zářijová notifikace byla tedy spíš tečkou za měsíce trvajícím procesem než bleskem z čistého nebe.

Co to znamená pro Izrael

Izrael provozuje F-35 od roku 2016, deset let budoval operační zkušenosti, integroval vlastní systémy a vyvinul unikátní verzi F-35I „Adir“ s domácími úpravami. V dubnu 2025 převzal na základně Nevatim další tři kusy a v březnu 2026 izraelské ministerstvo obrany schválilo nákup čtvrté letky F-35 spolu s druhou letkou modernizovaných F-15IA. Izrael tedy neusíná na vavřínech.

Oficiální americké oznámení tvrdí, že prodej „nezmění vojenskou rovnováhu v regionu“. Podle nás to drží, ale jen krátkodobě. Exkluzivita je pryč v okamžiku, kdy Washington schválí druhého regionálního provozovatele. Symbolicky a politicky Izrael o výsadní postavení přichází už teď. Vojensky je to jiný příběh: saúdští piloti budou potřebovat roky výcviku, infrastruktura se musí vybudovat od základů a exportní konfigurace pro Rijád bude téměř jistě omezená oproti izraelské verzi. Rozsah těchto omezení ale veřejně znám není.

Zajímavé je, co Izrael neudělal. K okamžiku publikace se neobjevila silná veřejná protestní reakce srovnatelná s izraelským odmítáním prodeje F-35 Turecku. Axios uvedl, že izraelská vláda proti saúdské dohodě „výrazně neprotestovala“. Podmínka normalizace vztahů, kterou Izrael v listopadu 2025 kladl, zřejmě ustoupila do pozadí.

Může Kongres obchod zastavit?

Právně ano. Po formální notifikaci běží třicetidenní přezkumná lhůta, během níž mohou zákonodárci předložit společnou rezoluci nesouhlasu. Historicky ale Kongres touto cestou žádný navržený zbrojní prodej úspěšně nezablokoval, jak uvádí Congressional Research Service. Silný odpor nicméně dokáže změnit načasování, rozsah i podobu obchodu. Obavy z čínského průniku k technologiím F-35 jsou reálné a mají konkrétní zastánce v obou komorách. Otázka tedy není jen „projde, nebo neprojde“, ale „v jaké podobě a za jakých podmínek“.

I pokud Kongres obchod schválí beze změn, první letouny dorazí do Saúdské Arábie až za několik let. Kontraktace, výroba, stavba infrastruktury, výcvik, to vše zabere čas, který Izrael může využít k dalšímu prohlubování vlastního náskoku.

Proč by to mělo zajímat Česko

Blízký východ není pro Česko abstrakce. České ministerstvo zahraničí od března 2026 doporučuje cesty do Saúdské Arábie jen v nezbytných případech kvůli eskalaci s Íránem. Evropská unie prodloužila námořní operaci ASPIDES na ochranu plavby v Rudém moři do února 2027 a společné prohlášení ministrů EU a zemí Perského zálivu z března 2026 výslovně propojuje stabilitu regionu s evropskou energetickou a obchodní bezpečností. A ekonomicky? Český export do Saúdské Arábie dosáhl v roce 2024 podle CzechTrade 14,24 miliardy korun. Cokoliv, co změní bezpečnostní architekturu Zálivu, se promítne i do českých zájmů.

Izrael o monopol na F-35 na Blízkém východě přichází politicky už dnes. Vojensky má roky k dobru. Rozhodující bude, zda je dokáže využít rychleji, než je Rijád stihne dohnat.

Proč si F-35 pořizuje stále více, když jsou dle českých odpůrců tak špatné?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Oto Dufek

Zobrazit další články