Michael Brodsky, velvyslanec Izraele na Ukrajině, hovořil o vztazích jeho země s Ruskou federací, podpoře Ukrajiny nebo situaci na Blízkém východě. Vysvětlil přitom, že si Izrael musí s největší zemí světa udržet dobré vztahy, jelikož není ochotný narušit svou bezpečnost – Ukrajině proto ani dnes vojensky pomáhat nebude, jistá forma pomoci by však měla pokračovat.

I když je Izrael stranou, Ukrajině pomáhá

Jak vysvětloval velvyslanec Michale Brodsky, Izrael vojensky Ukrajinu nepodporuje, ačkoliv jí v mnoha směrech pomáhá – např. humanitárně a technologicky – v rozhovoru pro RadioSvoboda potvrdil, že jí pomáhal třeba s varovným systémem, ale se slovy, že neví, jak ho využila. Odpovědi na mnohé otázky přitom uváděl velmi stroze, jelikož podle něj nejsou hodny veřejné diskuze.

Země NATO dostaly od Izraele zelenou: Estonsko může dodat na Ukrajinu protitankové střely Spike. Mění Izrael postoj k Rusku?

Komentovat otázku, proč Izrael nepomáhá, příliš nechtěl ani opakovaně: „Vraťme se tedy k hlavním bodům. Za prvé, pokud jde o postoj Izraele, je jednoznačný – podporujeme Ukrajinu a odsuzujeme válku, odsuzujeme ruskou agresi. Veřejně to odsuzujeme, odsuzujeme to v Organizaci spojených národů, takže nemůžeme mluvit o žádné neutralitě,“ a pokračoval:

„Pokud jde o otázku vojenské podpory Ukrajině, ano, Izrael jí vojenskou podporu neposkytuje. Z různých důvodů jsou hlavními hledisky neochota narušit naše kontakty s Ruskem a neochota ohrozit naši bezpečnost, protože chápeme, že to může vést k velmi vážným důsledkům.“

Rusko je stále vlivné, což Izrael respektuje

Nutno podoktnout, že vztahy Izraele a Ruska jsou na relativně dobré úrovni od roku 2000, kdy nastoupil k moci více proizraelský ruský prezident Vladimir Putin a více proruský izraelský vůdce Ariel Šaron, který zemi vedl mezi roky 2001 a 2006, vysvětluje Wikipedia.

Vztahy mezi oběma zeměmi se sice zhoršily po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, ale po návratu Benjamina Netanjahu se opět zlepšily, ačkoliv jsou chladnější než dříve. Izrael přitom odmítl uvalit na Ruskou federaci sankce nebo vyslat obranné zbraně na Ukrajinu. Vztahy se ale znovu vyostřily během války mezi Izraelem a Hamásem.

Teroristé zaútočili na Izrael a zasáhli hlavní město. Jedna z nejlepších protivzdušných obran na světě naprosto selhala

„Máme poměrně obtížný vztah, vzhledem k ruskému postoji k naší situaci na Blízkém východě, k Hamásu. Víte, že po 7. říjnu, o několik dní později, bylo vedení Hamásu pozváno do Moskvy. To nás samozřejmě nemohlo potěšit,“ uvedl Michael Brodsky pro HlasAmeriky s tím, že Izrael a Rusko často nemají stejné názory, a navíc v OSN mnohdy hlasuje proti němu.

Michal Brodsky to ještě ve zmíněném rozhovoru dovysvětlil: „Zároveň je Rusko vlivnou zemí na Blízkém východě, a i když dnes jeho vliv v Sýrii klesá, neznamená to, že ho zcela ztratilo na Blízkém východě – to je historický vliv, to je historická role Ruska od dob Sovětského svazu, takže to při budování našich vztahů s Ruskem nemůžeme ignorovat.“

Válka v Gaze skončila, dočasně. Izrael porazil Hamás, Hizballáh i Írán. Po téměř 1,5 roce došlo k podpisu příměří, ale vyhráno není

Navíc je podle Brodského židovská komunita v Rusku velmi početná, takže si Izrael nemůže dovolit, aby jí byla způsobena jakákoliv škoda. Například Institut pro výzkum židovské politiky (Institute for Jewish Policy Research | JPR) uvádí, že z celkového počtu asi 147 milionů obyvatel je zhruba 123 000 židů, kteří se nehlásí k žádnému jinému náboženství.

Ovšem právo nárokovat si izraelské občanství, což znamená, že má v Rusku žijící člověk alespoň jednoho z prarodičů židovského původu, má více než 322 000 lidí. Velikost jádra židovské populace v Rusku je pak v celosvětovém srovnání na 8. místě, přičemž na 1 000 obyvatel v zemi připadá 0,84 židovského původu. Je tedy zřejmé, proč je Izrael nechce ohrozit.

Evropa musí Ukrajinu ve válce podporovat, jak to jenom bude možné. V opačném případ to bude válka nás všech, tvrdí Němci

Konkrétně v Sýrii ovšem začalo Rusko ztrácet vliv poté, co tam padl režim Bašára al-Asada. Ten dříve zachránila právě ruská armáda, když podnikla 30. září 2015 intervenci v rámci syrské občanské války, připomíná Wikipedia. Kromě přímého se zapojení do ozbrojeného konfliktu také zásobovala tamní a turecké vojáky, přičemž rozšířilo bombardování pouze vojenských cílů i na nemocnice a zdravotnická zařízení, což si vyžádalo až 6 000 obětí.