„Je alarmující, kolik dálkových dronů Ukrajina vyrábí,“ teskní Rusové. S jejím tempem se nemohou rovnat, přiznávají

Čísla pocházejí z denních svodek ruského ministerstva obrany, tedy od strany, která nemá důvod hrozbu nafukovat. Přesto výsledný obraz, který z nich vyplývá, je pro Moskvu nepříjemný. Ukrajina proměnila dronovou válku v průmyslový závod na vytrvalost a Rusko musí bránit 51 vlastních regionů. Není to jedna alarmující citace jednoho generála. Je to souběh statistik, varování ministerstva obrany a politických výroků Kremlu, které dohromady říkají totéž: tempo ukrajinské výroby a nasazování dálkových dronů roste rychleji, než na jaké byla ruská obrana připravena.

Čísla, která mluví sama za sebe

Deník Kommersant 25. června zveřejnil agregovanou statistiku sestřelených ukrajinských bezpilotních prostředků nad ruským územím. Tehdy uváděl přes 39 tisíc kusů od začátku roku a 9 700 za neúplný červen. O pět dní později, po aktualizaci k 30. červnu, posunul součet na více než 41 tisíc a samotný červen na přes 11 tisíc. Denní průměr za pololetí tak vyšel na 223 sestřelených dronů, přičemž v červnu výrazně překročil i tuto hranici.

Předchozí měsíce se přitom podle téhož zdroje držely kolem šesti až sedmi tisíc. Červnový skok o zhruba 60 procent souvisí s častějšími hromadnými nálety: mezi největší patřily noci 17. května, 18. června a 30. června. Trend je jednoznačný. Ukrajina nejen vyrábí víc, ale zrychluje i operační tempo nasazování.

Březnový obrat: poprvé víc dronů směrem na Rusko

Klíčový milník přišel už v březnu. Podle analýzy ABC News, která vycházela z denních dat ukrajinského letectva i ruského ministerstva obrany, Ukrajina v tom měsíci poprvé přeshraničně vypustila více útočných dronů než Rusko (7 347 proti 6 462). To neznamená, že by Moskva přestala útočit. V květnu nasadila proti Ukrajině 8 150 dronů a 211 střel. Ale poměr se změnil. Ukrajina už není jen terčem, který se brání. Sama diktuje rytmus.

Ukrajinské ministerstvo obrany rozlišuje dvě kategorie: drony středního dosahu s doletem do 200 kilometrů za frontovou linii a prostředky pro hluboké údery za 400 kilometrů. Právě segment středního dosahu je klíčem ke škálování: tyto systémy jsou levnější, jednodušší na výrobu a letos má Ukrajina pětkrát více kontraktů na jejich dodávky než loni. Celkově 95 procent dronů nakupovaných pro ukrajinské ozbrojené síly pochází z domácí výroby. Za necelých pět měsíců roku 2026 armáda přes logistický systém DOT-Chain převzala 485 tisíc bezpilotních prostředků a další techniky.

Ruská reakce: statistiky, výhrůžky a informační operace

Ruská strana reaguje ve třech vrstvách. První je samotná statistická báze; fakt, že Kommersant musí pravidelně aktualizovat čísla směrem nahoru, je sám o sobě výmluvný. Druhá vrstva přišla 15. dubna, kdy ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam evropských podniků, které podle něj vyrábějí drony nebo komponenty pro Ukrajinu. Na seznamu se objevily i české firmy: pražsko-kolínský výrobce dronů Deviro, tvůrce bezpilotního systému Bulava, a velkobitešská PBS, významný výrobce malých proudových motorů pro bezpilotní aplikace. Vedle nich Moskva jmenovala podniky v Polsku, Německu a pobaltských státech.

Třetí vrstva je politická. Mluvčí Kremlu Peskov na dotaz, zda Rusko zvažuje údery na tyto evropské objekty, odkázal na „pozici ministerstva obrany“. Medveděv šel dál a mluvil o „potenciálních zákonných cílech“. Lotyšské ministerstvo obrany celou linii promptně označilo za koordinovanou informační operaci. A má k tomu důvod: útok na území členského státu NATO by mohl spustit konzultace podle článku 5 Washingtonské smlouvy. Rusko si to uvědomuje. Proto zatím zůstává u výhrůžek.

Průmyslový závod, který Rusko prohrává

Skutečně alarmující pro Moskvu není jedno konkrétní číslo. Je to systém, který za těmi čísly stojí. Ukrajina buduje dronovou výrobu jako průmyslové odvětví s mezinárodním zázemím. Norsko financuje první společnou výrobu dronů středního dosahu a letos plánuje vydat přes 1,5 miliardy dolarů na nákup ukrajinských zbraní. Nizozemsko podepsalo takzvaný Drone Deal s licenční dohodou na společnou výrobu. Německo přislíbilo 600 milionů dolarů na rozvoj schopností hlubokých i středních úderů. NATO na červencovém summitu v Ankaře spustilo iniciativu Drone Edge, tedy 40 miliard dolarů na pět let zaměřených na bezpilotní technologie a obranu proti nim.

Rusko tak čelí paradoxu. Samo disponuje mohutnou dronovou výrobou a stále dokáže posílat na Ukrajinu tisíce bezpilotních prostředků měsíčně. Jenže na vlastním území musí rozhazovat protivzdušnou obranu po 51 regionech, od Moskvy po Krasnodar, a každý měsíc zachytávat stále víc. Praktické důsledky už jsou vidět: agentura AP k 1. červenci informovala o více než 50 hlášených útocích na rafinerie, sklady paliv a energetickou infrastrukturu od března. Zpracování ropy v Rusku v červnu meziročně kleslo o 25 procent na 3,95 milionu barelů denně. V řadě regionů platí přídělový režim pohonných hmot.

Co to znamená pro Česko

Zařazení českých firem na ruský seznam není náhoda. PBS Velká Bíteš patří mezi přední světové výrobce malých proudových motorů, které pohánějí bezpilotní platformy různých kategorií. Deviro vyrábí drony přímo pro ukrajinskou armádu. Ruské ministerstvo obrany zveřejněním adres těchto podniků nepřímo naznačilo, že je považuje za součást ukrajinského válečného úsilí. Pro Česko to zvyšuje riziko informačních operací, kybernetických útoků a sabotáží, nikoli nutně přímého kinetického úderu, který by znamenal otevřený konflikt s NATO.

Zároveň to potvrzuje, že český průmysl hraje v ukrajinské dronové kampani reálnou roli. A že válka, v níž Ukrajina proměnila levné bezpilotní prostředky ve strategický nástroj schopný ochromit ruskou energetiku, má svůj průmyslový základ i ve střední Evropě.

Rusko neztrácí vzdušnou kontrolu nad vlastním územím v klasickém slova smyslu. Ztrácí něco jiného: bezpečný týl. A při tempu, které Ukrajina nasadila v červnu 2026, bude cena za jeho udržení každý měsíc vyšší.