„Je čas vzít si zmrazená ruská aktiva.“ Ukrajina tlačí na Evropu, aby použila peníze Putinových oligarchů

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha to na konci června 2025 řekl bez diplomatických obálek: je čas přejít od úroků k samotným aktivům. Nejde přitom primárně o jachty a vily ruských oligarchů, i když i ty padají pod sankce. Jádrem sporu je mnohem větší balík, suverénní devizové rezervy ruské centrální banky, které Evropská unie zmrazila krátce po začátku ruské invaze. Peníze, které Moskva odkládala na černý den, teď leží nedotčené v západních institucích, zatímco Ukrajina počítá škody za stovky miliard dolarů. Kyjev říká: dost čekání. Brusel odpovídá: není to tak jednoduché.

Tři vrstvy, které se pletou dohromady

V běžném zpravodajství se mluví o „ruských penězích“ jako o jednom balíku. Ve skutečnosti jde o tři odlišné kategorie, z nichž každá má jiný právní režim i politickou citlivost.

• Suverénní rezervy ruské centrální banky – největší položka. V celé EU je imobilizováno přibližně 210 miliard eur, v západních jurisdikcích celkem kolem 260 miliard eur. Naprostá většina evropského podílu, 194 miliard eur k 30. červnu 2025, leží na bilanci belgické clearingové společnosti Euroclear.
• Mimořádné výnosy z těchto rezerv – úroky a zisky, které zmrazená aktiva generují. Euroclear za první pololetí 2025 vykázal z ruských aktiv úrokový výnos 2,7 miliardy eur. Právě tyto výnosy EU už využívá.
• Soukromá aktiva sankcionovaných Rusů – zmrazené účty, nemovitosti, jachty, firmy konkrétních osob. V Česku se mluví o hrubém odhadu kolem 10 miliard korun, což je ve srovnání s belgickým balíkem kapka v moři.

Když Sybiha mluví o tom, že je čas „vzít si aktiva“, míří na první kategorii. Na jistinu. Na stovky miliard, které Moskva považuje za svůj státní majetek.

Co už funguje, a proč to Kyjevu nestačí

Evropa není nečinná. Od roku 2024 běží mechanismus, který mimořádné výnosy ze zmrazených aktiv směruje na podporu Ukrajiny. První tranše 1,5 miliardy eur odešla v červenci 2024 přes Evropský mírový nástroj a program Ukraine Facility. Na úrovni G7 pak vznikl nástroj ERA, půjčka zhruba 50 miliard dolarů, jejíž splácení mají zajistit právě budoucí výnosy ze zmrazených rezerv.

Jenže výnosy jsou zlomek celku. A potřeby Ukrajiny rostou. Podle čtvrté zprávy RDNA Světové banky dosáhly celkové náklady na obnovu 524 miliard dolarů, přičemž jen prioritní potřeby roku 2025 činily 17,3 miliardy dolarů s finanční mezerou téměř 10 miliard. Výnosy z Euroclearu pokryjí část. Jistina by pokryla násobně víc.

Navíc zmrazené rezervy nejsou statická hromada peněz. Část cenných papírů postupně dozrává do hotovosti, další mají splatnost v horizontu dvou až tří let. Portfolio žije, a čím déle se o něm jen mluví, tím naléhavější je otázka, kdo ho vlastně spravuje a pro koho.

Belgický uzel: proč nejde jen říct „vezmeme to“

Skutečný spor se nevede o morálku. Málokdo v Evropě pochybuje, že Rusko by mělo za destrukci Ukrajiny zaplatit. Spor je o to, kdo ponese první právní a finanční náraz.

Belgie hostí přes Euroclear naprostou většinu zmrazených aktiv. A právě proto je nejzdrženlivější. Není to projev slabosti ani proruského postoje; Brusel aktivně podporuje Ukrajinu a belgická vláda výslovně potvrzuje, že mimořádné zisky z ruských aktiv směřují na splácení ERA a na přímou pomoc Kyjevu. Ale sáhnout na jistinu je právně úplně jiná liga.

Interní dokumenty Rady EU mapují rizika s chirurgickou přesností. Suverénní rezervy centrální banky požívají státní imunity. Konfiskace bez soudního rozhodnutí nebo mezinárodní dohody naráží na ochranu vlastnického práva zakotvenou v evropských smlouvách. ECB varovala, že i práce s výnosy může odradit zahraniční držitele devizových rezerv od eura a zvýšit náklady financování evropských států. U zásahu do jistiny by tento efekt byl výrazně silnější.

Euroclear sám ve své pololetní zprávě otevřeně popisuje vícenásobná soudní řízení vedená z ruské strany a „vysokou pravděpodobnost nepříznivých rozsudků“ u ruských soudů. Firma si vytváří kapitálový polštář právě proto, aby ustála případné právní nárazy. Belgický problém je v podstatě problém koncentrace: kdo hostí nejvíc aktiv, nese největší riziko.

Česko: malý balík, jasný hlas

Česká republika drží ve srovnání s Belgií zanedbatelný objem zmrazených ruských aktiv, řádově jednotky miliard korun, převážně soukromého charakteru. Politicky ale Praha patří k hlasitým zastáncům tvrdšího přístupu. Premiér Fiala v únoru 2025 výslovně řekl, že Evropa musí využít zmrazená ruská aktiva k další vojenské podpoře Ukrajiny. Ministr zahraničí Lipavský po srpnovém jednání ministrů EU v Kodani potvrdil, že Česko tento přístup dlouhodobě podporuje.

Je to logická pozice. Česko nenese belgické riziko koncentrace, ale má přímý zájem na tom, aby Rusko za agresi zaplatilo, a aby evropské rozpočty nenesly celou tíhu samy.

Proč Sybiha trvá na kolektivním rozhodnutí

Ukrajinská diplomacie ví, že kdyby na jistinu sáhla jediná země, nesla by nepoměrnou část odvetného nárazu. Mezinárodní koordinace, ideálně na úrovni celé G7, snižuje právní i reputační riziko pro každého jednotlivého účastníka. Unijní dokumenty to říkají explicitně: bez koordinace hrozí fragmentace, tržní turbulence i právní chaos.

V létě 2025 debata o konfiskaci jistiny zůstávala ve fázi hledání „správných právních formulí“. Žádné finální hlasování se neblížilo. Ale tlak Kyjeva sílil s každým měsícem války a s každou další miliardou, kterou Ukrajina potřebovala na obranu i na to, aby měla co obnovovat.

194 miliard eur leží v belgickém trezoru. Ukrajina je potřebuje. Evropa ví, že by je měla použít. Zbývá najít odvahu, a právní cestu, jak to udělat, aniž by si podřízla větev, na které sedí.