Bojiště na Ukrajině zásadně proměnily drony, které si umí poradit prakticky s každým vozidlem a zbraní, stejně jako s jednotlivými vojáky. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je vidět, jak to schytala ruská těžká samohybná houfnice. Po zásahu ještě nějakou dobu vytrvale ujížděla, ale po chvíli už pokračovat nemohla a nakonec explodovala. A to opravdu mohutně, efekt připomíná výbuch silné letecké pumy.

Stačil jediný zásah a houfnice byla minulostí

Jaká houfnice je na záběrech vidět, není jasné, protože jsou velmi nekvalitní, a navíc je zakrytá nějakou přídavnou protidronovou ochranou. Evidentně je však pásová, takže se podle toho a jejího tvaru Armádní Zpravodaj domnívá, že půjde o 2S19 Msta-S, event. o 2S35 Koalitsiya, ale ta není tak pravděpodobné, jelikož ji má ruská armáda v malých počtech.

Video: 900 km od hranic vyhodili Ukrajinci do povětří hlavní muničák. Ruská západní i centrální fronta přišla o zásobování

Wikipedia upřesňuje, že vlastně vychází z 2S19 Msta-S, a v provozu je teprve od roku 2023, přičemž měla tou dobou existovat pouze ve 12 až 15 kusech. Její výhodou je dostřel až 80 km, ale jde o raketově poháněné projektily – ty klasické zvládnou polovinu. Z obou těchto důvodů ji lze proto považovat za poměrně vzácnou a do bojové oblasti jako nevhodnou.

Oproti tomu 2S19 Msta-S je prakticky páteří ruského dělostřelectva, do orku 2019 vznikla totiž v počtu přesahujícím 1 130 kusů, uvádí Wikipedia. Její palebný dosah je pouze 24,7 km, s raketově poháněnými projektily potom až 36 km, což jsou dnes žalostné parametry. A právě proto by nebyla taková škoda použít ji k odstřelování ukrajinských pozic na frontě.

Video: Rusové se shromáždili k útoku na Pokrovsk. Ukrajinci jim zasadili ránu raketometem, který dostřelí skoro 100 km

Jak je přitom patrné, ani protidronová ochrana houfnici ochránit nezvládla, jelikož stačil jediný úder do její zadní části, načež začala mohutně hořet. Není to ale zase tak překvapivé, jelikož má docela slabý vlastní pancíř. Jeho přesné hodnoty sice známy nejsou, ale různé zdroje se shodují, že využívá celosvařované ocelové konstrukce (části) pro trup a věž.

Ty jsou přitom navržené především pro ochranu proti palbě z ručních zbraní, střepinám z dělostřeleckých granátů a minám, ovšem nikoliv proti těžkým protitankovým granátům nebo přímým zásahům houfnicemi a protitankovými zbraněmi. Podvozek by měl být nicméně o něco odolnější, jelikož je 2S19 Msta-S založena na tanku T-72, event. T-80.

F-16 nefungují proti Rusku tak, jak si Američané mysleli. Ukrajinský pilot kriticky zhodnotil F-16 po více jak 1 roce užívání

Když se tedy operátor dronu trefí kamkoliv jinak než do podvozku, natož do zadní části, kde je zřejmě ochrana nejslabší, může ji celkem snadno prorazit. Armádní Zpravodaj soudí, že v tomto případě nesl letoun hlavici z protitankového granátu RPG-7, jelikož má průraznost přes 500 mm RHAe, uvádí Wikipedia, což bohatě stačí. Houfnici tak zažehla hned po prvním zásahu, a výsledkem byl velký požár. I přesto ale vojáci ujížděli dále.

Trvalo to asi 15 vteřin, načež je vidět houfnice odstavená – posádka pravděpodobně unikla, což bylo její štěstí, jelikož chvíli nato explodovala. Efekt evidentně způsobila vezená munice, které muselo být více než dost (50 až 60 granátů ráže 152 mm), neboť jeho velikost připomíná výbuch těžké letecké pumy, kupříkladu ruské FAB-1000 nebo americké Mark 84.