„Jestli je Rusové prolomí, bude hodně zle.“ Obrana Ukrajiny stojí na čtyřech městech, na něž se valí útoky

Nejde o čtyři izolované bitvy rozeseté po frontě. Tato města leží v jedné linii od jihu k severu a fungují jako jediný obranný organismus, pevnostní pás, který analytici označují jako „čtyřměstí“. Kdo drží jeho jižní kotvu v Kosťantynivce, drží vstup do celého pásu. A právě o ni se teď vede nejintenzivnější boj. Ruslan Mykula z mapovací skupiny DeepState to pro Reuters shrnul stručně: „Sázky rostou s každým dalším dnem.“ Pokud by Rusko tuto linii prolomilo, nešlo by jen o ztrátu jednoho města. Otevřela by se cesta k postupnému rozbití celé ukrajinské obrany na severu Doněcka, se vším, co to znamená pro zásobování, evakuace a rotace jednotek.

Jižní kotva pod palbou: Kosťantynivka jako klíč k celému pásu

Kosťantynivka je nejjižnější z čtveřice měst a právě sem Rusko směřuje hlavní úder. Podle ISW se ruské jednotky infiltrovaly do zhruba 37 procent městského prostoru. Nejde přitom o klasický frontální útok; Rusové se pokoušejí město sevřít kleštěmi a odříznout od zásobovacích tras vedoucích severně přes Družkivku.

Čísla z hlášení ukrajinského generálního štábu ukazují, jak rychle tlak narůstá:

Na začátku roku šlo o osmnáct útoků denně. V červenci jich je už přes třicet, a k tomu tisíce dronů, stovky řízených klouzavých bomb a nepřetržité dělostřelecké ostřelování. Kosťantynivka se z města v zázemí proměnila ve frontovou linii.

Co by průlom znamenal, a proč nejde jen o jedno město

Kdyby Kosťantynivka padla, Rusko by nezískalo jen symbolické vítězství. Získalo by opěrný bod pro postup severně podél celého pásu, na Družkivku, která leží přímo na zásobovací ose, a dál na Kramatorsk se Slovjanskem. Tyto dva severní uzly dnes fungují jako logistické zázemí: proudí tudy munice, rotují se jednotky, evakuují ranění i civilisté.

Reuters popisuje, jak už teď vypadá realita na spojovacích komunikacích. Na části trasy standardní vozidla nemohou bezpečně odvážet mrtvé a raněné. Zásobování některých pozic zajišťují pozemní roboty, protože silnice procházejí zónou smrti pod dronovým dohledem. Nad jedním z úseků natáhli Ukrajinci protidronové sítě, improvizace, která ukazuje, jak moc se zúžil prostor pro manévrování.

Velitel východního operačního velitelství Viktor Nikoljuk pro Reuters uvedl, že Kosťantynivka může při současné míře sil a zdrojů držet. Finský analytik Emil Kastehelmi ale dodal, že pád města „vypadá spíš jako otázka času“. Mezi těmito dvěma výroky se odehrává celé napětí současné situace: obrana funguje, ale každým dnem je dražší.

Ruská propaganda versus realita na zemi

3. července prohlásil Vladimir Putin společně s náčelníkem generálního štábu Gerasimovem, že Rusko Kosťantynivku již dobylo. ISW to ve svém hodnocení ze stejného dne jednoznačně odmítlo jako tvrzení odporující dostupným důkazům a zařadilo ho do kategorie „kognitivní války“, tedy informační operace, jejímž cílem je vytvořit dojem neodvratného postupu a podlomit morálku obránců i jejich spojenců.

Fakta říkají něco jiného. Rusko v Kosťantynivce dosahuje taktických zisků infiltrací malých skupin do městské zástavby, obsazováním jednotlivých budov a bloků. Ale operační průlom, tedy prolomení celého obranného pásu, se zatím nekoná. ISW opakovaně zdůrazňuje, že červnové ruské územní zisky v celém Doněcku byly zlomkem toho, co Moskva získala v červnu 2025, a za každý kilometr platí výrazně vyššími ztrátami.

Rozdíl mezi taktickým ziskem a operačním průlomem je zásadní. Prvním Rusko posouvá frontovou čáru o stovky metrů. Druhým by rozbilo celý obranný systém. K tomu zatím nemá předpoklady, ale tlak roste.

Co to znamená pro Česko a širší bezpečnost

Průlom u doněckého čtyřměstí by nepřinesl přímé vojenské ohrožení České republiky. Ale každé významné oslabení ukrajinské obrany zvyšuje tlak na dlouhodobé evropské zbrojení, finanční pomoc i zvládání humanitárních dopadů. České ministerstvo zahraničí výslovně říká, že podpora Ukrajiny posiluje bezpečnost Česka.

Česká muniční iniciativa podle vyjádření vlády z ledna 2026 pokračuje, dokud ji financují partnerské státy. Vedle toho běží Program Ukrajina na roky 2026–2030 s roční alokací miliardy korun na humanitární a stabilizační pomoc. Právě granáty a munice z podobných iniciativ jsou to, co dnes drží obránce Kosťantynivky v pozicích.

Ukrajina mezitím reaguje. Ministerstvo obrany v červnu spustilo první fázi vojenské transformace zaměřené na posilování frontových brigád, nábor pěchoty a stabilní doplňování jednotek. Prezidentská kancelář na začátku června řešila na Stavce zásobování dělostřeleckou municí a posílení protivzdušné obrany. Kapacita existuje, ale je napjatá, a čas hraje proti obráncům.

Čtyři města v jedné linii, jedno z nich už z více než třetiny infiltrované, zásobovací trasy pod neustálým dronovým dohledem a denní počty útoků, které od ledna vzrostly dvojnásobně. Obranný pás drží. Ale cena za každý další den roste způsobem, který si Ukrajina nemůže dovolit platit donekonečna.