Ve snaze nahradit u některých jednotek současnou M4A1 zavádí armáda útočnou pušku XM7. Odborník ale tvrdí, že je zcela nevhodná do bojových podmínek.
Ačkoliv jsou některé dříve vyvinutí zbraňové konstrukce vydařené natolik, že se drží ve výzbroji po mnoho desetiletí, mohou mít oproti těm novějším nějaké nedostatky. Příkladem měla být hojně užívaná karabina M4 z 80. let 20. století, jíž se americká armáda rozhodla nahradit útočnou puškou XM7. Redakce Armádního Zpravodaje však zachytila kritiku jednoho z kapitánů, podle nějž je silně nedotažená, zatímco její výrobce to v reakci tvrdě popřel. Testoval ji on sám a názory sbíral od více jak 150 vojáků, kteří se shodli, že zkrátka není dobrá.
Více je toho u XM7 špatného než dobrého
Kritika útočné pušky pochází od zkušeného vojáka, který sloužil u armády několik dekád. Lze ji tedy považovat za více než relevantní. Navíc jde o odborníka v současné době navštěvujícího Expeditionary Warfare School, která je součástí Univerzity námořní pěchoty v Quanticu ve Virginii. Svá zjištění přitom prezentoval na každoroční výstavě Modern Day Marine ve Washingtonu, D.C., v úterý 29. dubna 2025, a jeho cílem nebylo kritizovat, ale hodnotit.
„Můj projekt začal jako zjišťovací mise. Chtěl jsem zjistit, jak tento nový produkt (XM7) zvyšuje letalitu vojáků a jaká data mohu poskytnout na neutajované úrovni, abych pomohl vojákům i velitelům pomoci činit lepší rozhodnutí na taktické, operační a strategické úrovni,“ řekl podle Twz armádní důstojník Branden Trent ve své prezentaci na Modern Day Marine.
Jeho výzkum skládající se z hloubkové historické analýzy, testování s odborníky, balistického výzkumu, rozsáhlého dialogu s vojáky, výrobci zbraní a veliteli, dospěl k závěru, že XM7 není vhodná pro použití jako moderní služební útočná puška. Mezi důvody uvedl třeba problémy se spolehlivostí, nadměrným opotřebením a konstrukčními nedostatky.
Kupříkladu prý dochází k předčasnému opotřebení hlavně a opakovaným selháním klíčových komponentů, což zpochybňuje její vhodnost pro bojové nasazení. Asi není úplně překvapivé, že to výrobce XM7, tedy SIG Sauer, všechno popřel a některá Trentova tvrzení dehonestoval.
Brandon Trent každopádně porovnal XM7 s armádní standardní verzí současně zavedené M4A1 a zaměřil se na bojovou hmotnost, která zahrnuje pušku, nabitý zásobník a příslušenství. Zatímco M4A1 váží kolem 3,8 kg, XM7 dosahuje až 6,9 kg, což je téměř dvojnásobek. Tvrdil také, že byla hlaveň XM7 dlouhá 13 palců, oproti 14,5palcové hlavni u M4A1.
Není však jasné, z čeho vycházel, jelikož výrobce i Wikipedia uvádí základní hmotnost 3,8 kg, s tlumičem pak 4,46 kg – stále jde však o váhu bez optiky nebo munice. K útočné pušce XM7 se pak vyjádřil i Turner Horton, specialista Národní gardy, podle něj vyžaduje kratší hlaveň střelivo o vyšším výkonu – má dosahovat 900 m/s – což zvyšuje tlak v komoře, a tedy i opotřebení.
K dalším slabinám patřily škrábance a rýhy v hlavních po přibližně 2 000 výstřelech nalezené asi čtyři palce od ústí hlavně nebo jeden palec za plynovým blokem – obojí jsou to oblasti kritické jak pro přesnost, tak pro bezpečnost obsluhy. Za problematické označil Brandon Trent i nabíjecí mechanismus nebo pojistný kroužek tlumiče, který bylo možné zlomit rukou.
Zásobník se potom v některých případech zachytil o jiné vybavení, což působilo při výměně jeho nečekaný pád. Celkově je XM7 těžší, objemnější, produkuje větší zpětný ráz a má menší kapacitu zásobníku – 20 nábojů oproti 30 u M4A1. Ve většině bojových střetů, které bývají do 300 metrů, nabízí dostřel a průbojnost XM7 omezenou taktickou výhodu.
Twz citovalo výrobce SIG Sauer s tím, že Brandon Trent podle všeho nepochopil smysl programu přezbrojení na XM7, které jsou již v některých jednotkách zaváděny, a popřel de facto veškerá tvrzení, z nichž mnohá označil za zastaralá nebo pramenící ze špatného výcviku. Životnost hlavně potom udal dokonce na 10 000 výstřelů, což je 2násobek požadovaný armádou.
Jak hodnotíte útočnou pušku XM7 a její kritiku?


