70 let ve vzduchu, konec v plamenech. Americký strategický bombardér B-52 se v Kalifornii zřítil hned po startu

Let trval tři minuty a patnáct sekund. V 11:20 místního času, v Česku bylo krátce po osmé večer, se těžký bombardér odlepil od dráhy v Mohavské poušti, prudce zatočil doprava, téměř dokončil obrat o sto osmdesát stupňů a pak strmě zamířil k zemi. Na místě zůstal široký ohořelý pás pouště a z letounu prakticky nic. Edwards Air Force Base označila havárii od první chvíle za „nepřežitelnou“. Jenže tohle nebyl příběh starého letadla, které dosloužilo. Zřícený stroj patřil k testovacímu programu, který má B-52 udržet ve vzduchu ještě dalších třicet let.

Veterán studené války na modernizační lince

Typ B-52 Stratofortress poprvé vstoupil do operační služby 29. června 1955. Sedmdesát jedna let poté zůstává páteří amerického strategického bombardovacího letectva jako dálkový těžký bombardér schopný nést jadernou i konvenční munici s prakticky celosvětovým dosahem omezeným hlavně vytrvalostí posádky. Poslední vyrobený kus varianty B-52H vstoupil do služby v květnu 1961. Přesné sériové číslo havarovaného letounu americká armáda dosud veřejně nepotvrdila, ale podle kontextu šlo o stroj zapojený do radarové modernizace; v prosinci 2025 Edwards popisovala přílet „65letého strategického bombardéru“ po dokončení úprav radaru. Pokud šlo o tentýž kus, v červnu 2026 by mu bylo zhruba šedesát šest let.

Stáří samo o sobě ale není důvod, proč B-52 stále létají. Americké letectvo provozuje flotilu 76 kusů a investuje miliardy do přestavby na standard B-52J: nové motory Rolls-Royce, moderní radar, přepracovaná avionika. Boeing začátkem roku 2026 oznámil kontrakt na modernizaci a dva testovací letouny, které měly ověřit úpravy před přechodem zbytku flotily. Právě Edwards byla centrem tohoto testování. V květnu 2026 program úspěšně prošel kritickým designovým přezkoumáním, milníkem, po němž měla následovat fyzická přestavba.

Tři minuty a patnáct sekund

Podle letových dat, která analyzovala agentura AP, stroj po vzletu nabral výšku, pak zahájil prudkou pravou zatáčku. Téměř dokončil obrat o sto osmdesát stupňů a začal klesat rychlostí blížící se 1,6 km za minutu (míli za minutu). Pak kontakt skončil. Záběry z místa ukazují spáleniště v poušti poblíž dráhy, trosky rozptýlené v širokém pásu, žádná rozpoznatelná silueta letounu.

Na palubě bylo osm lidí: směs vojenského personálu, vládních civilistů a kontraktorů, kteří podporovali testovací misi radaru. Boeing ještě v den nehody potvrdil, že mezi oběťmi byli dva jeho zaměstnanci. Jména obětí v době publikace nebyla zveřejněna, probíhaly notifikace rodin.

Příčinu havárie nikdo nezná. Edwards potvrdila standardní vyšetřování, jehož dokončení může trvat až šest měsíců. Žádná indikace sabotáže ani nepřátelského zásahu se v dostupných zdrojích neobjevila. Plošné uzemnění celé flotily B-52 oznámeno nebylo; potvrzené je pouze uzavření letiště Edwards a odklon příchozích letů.

Co havárie znamená pro budoucnost flotily

Paradox je zřejmý. Stroj nespadl při „dožívání“, ale při testech, které z něj měly udělat letoun pro další generaci válčení. Program B-52J počítá se službou typu minimálně do roku 2050, přičemž nový bombardér B-21 Raider má B-52 doplňovat, nikoli okamžitě nahrazovat. Ztráta jednoho ze dvou testovacích kusů (pokud se potvrdí, že šlo právě o něj) může zasáhnout harmonogram modernizace citlivěji než samotný počet dostupných bojových strojů.

Bezpečnostní statistiky přitom vypadaly před touto havárií příznivě. Data Air Force Safety Center do fiskálního roku 2023 ukazují u B-52 ve čtyřletém období nulové nehody nejvyšší kategorie a nulové ztracené stroje. Poslední zničený B-52 před Edwards byl kus poškozený při přerušeném vzletu na Guamu v roce 2016, tehdy bez obětí. Poslední fatální nehoda se datuje do roku 2008, opět u Guamu: šest mrtvých, příčinou bylo nesprávné nastavení stabilizačního trimu. Obě nehody spojuje moment krátce po vzletu, ale ta starší má uzavřenou příčinu. Ta nová je zatím otevřená.

B-52 nad Českem i nad Íránem

B-52 nejsou abstraktní americká zbraň kdesi za oceánem. V únoru 2026 NATO popisovalo tyto bombardéry operující z britského RAF Fairford na výcvikových misích napříč Evropou. Při misi Allied Sky v srpnu 2020 B-52 přeletěly všech třicet tehdejších členských států NATO včetně České republiky. A ještě konkrétněji: v roce 2011 B-52 přistál v Ostravě a letěl ve formaci s českými Gripeny.

Současně jsou B-52 nasazeny v operaci Epic Fury, amerických úderech proti cílům spojeným s Íránem. Okamžitý dopad havárie na bojové operace bude podle nás spíš omezený, protože zřícený stroj patřil do testovacího ekosystému na Edwards, nikoli do operačního nasazení v regionu. Pravděpodobnější je zásah do modernizačního harmonogramu, a ten je pro dlouhodobou budoucnost flotily možná důležitější než jedna bojová mise.

Osm lidí odletělo v pondělí dopoledne nad Mohavskou poušť testovat radar, který měl B-52 udržet relevantní ještě za třicet let. Vrátili se za tři minuty a patnáct sekund. Na zem.