„Konstantinovka je ruská,“ hlásí Kreml. Na bocích města ale Ukrajinci drží flanky a komplikují postup celému směru

Dne 3. července 2026 vystoupil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov před kamery a oznámil, že Kostjantynivka „plně přešla pod ruskou kontrolu“. Opíral se o videohlášení velitelů útočných jednotek natočená údajně v centru města a o záběry z průzkumných dronů, které si nechal Putin předvést na velitelském stanovišti. Zpráva proběhla ruskými médii jako hotová věc, další město na Donbase padlo. Jenže bojiště se řídí jinou logikou než tisková konference. Ukrajinský generální štáb ještě den poté uváděl, že město zůstává pod kontrolou Sil obrany a boje probíhají v části městských čtvrtí. A když ISW 21. srpna zveřejnil hodnocení situace, jeho závěr zněl jednoznačně: Rusko nekontroluje celé město ani většinu města. Infiltrace pokračují, ale to ještě neznamená dobytí.

Co Kreml tvrdí, a co ukazuje bojiště

Peskovovo prohlášení nebylo náhodné. Přišlo po Putinově návštěvě velitelského stanoviště, kde mu ruští generálové předložili obraz úspěchu. ISW později tuto schůzku zpětně vyhodnotil jako příklad falešných tvrzení: Putin i velitelé podle analytiků zkreslili jak rozsah kontroly nad městem, tak údajný postup směrem k Družkivce. Jde o vzorec, který se opakuje. Když ruské ministerstvo obrany 24. srpna oznámilo obsazení nedaleké obce Kučeriv Jar, do pěti dnů DeepState hlásil, že ukrajinské síly vesnici znovu osvobodily. Jedno denní tvrzení o dobytí bez následného ověření nestačí, a u Kostjantynivky to platí dvojnásob.

Přitom nikdo netvrdí, že by Rusové ve městě nebyli. Pronikli tam infiltracemi už v říjnu 2025 a od té doby se ho snaží dobýt zhruba deset měsíců. Pouliční boje v ruinové zástavbě pokračovaly i v polovině srpna, kdy ukrajinský generální štáb evidoval desítky bojových střetů denně na kostjantynivském směru. Rozdíl mezi „pronikli do města“ a „město ovládli“ je ale v této válce zásadní.

Flanky, které brzdí celý směr

Kostjantynivka není izolovaný bod na mapě. Je jižním vstupem do aglomerace Slovjansk–Družkivka–Kramatorsk, posledního velkého ukrajinského pevnostního pásu v Doněcké oblasti. A právě proto nestačí obsadit centrum, útočník musí ovládnout i boky.

Na východním boku ukrajinské síly drží pozice v mikroregionu Ševčenka v Časiv Jaru. Vojenský expert Dmytro Sněhyrov v rozhovoru pro Hromadske Radio vysvětlil, že právě tato přítomnost brání uzavření operačního obklíčení na celém směru. Na severních a jihozápadních přístupech zůstávají kritické linie kolem Novodmytrivky, Moločarky, Stinky, Dovhoj Balky a Illinivky, kde Rusové musejí flanky teprve dočišťovat nebo obcházet. ISW v srpnu zaznamenal i ukrajinské působení přímo v západní části Kostjantynivky.

Výsledek? Místo přímého severního pochodu na Družkivku jsou ruské síly nuceny rozšiřovat bojiště do šířky. Provádějí infiltrace po malých skupinách, intenzivně bijí po ukrajinské logistice a zkoušejí obejít Družkivku od západu po překročení řeky Kazennyj Torec. Každý neuzavřený flank znamená, že městský zisk nelze proměnit v rychlý operační průlom.

Jak daleko je Kramatorsk

Ruský náčelník generálního štábu Gerasimov 27. srpna tvrdil, že jeho jednotky bojují tři kilometry od Kramatorsku a jeden a půl kilometru od Družkivky. ISW tentýž den odhadoval vzdálenosti výrazně opatrněji:

• Kramatorsk: přibližně 14 km
• Slovjansk: přibližně 14 km
• Oleksijevo-Družkivka: zhruba 6 km
• Kurtivka: asi 9 km
• Viroljubivka: přibližně 3 km

Rozdíl mezi kremelskou rétorikou a nezávislým odhadem je propastný. A i kdyby Rusko Kostjantynivku skutečně dočistilo, ISW neočekává, že by to samo o sobě znamenalo rychlý průlom na zbytek pevnostního pásu. Flanky ruské zisky zdražují a zpomalují, a právě v tom spočívá jejich operační hodnota.

Město bez plynu, vody a naděje

Za čísly a šipkami na mapě zůstávají lidé. Podle Doněcké oblastní správy v kostjantynivské komunitě začátkem srpna stále žilo 845 civilistů. Podmínky, ve kterých přežívají, popsala místní vojenská správa k 28. srpnu: trvalé husté ostřelování a dronové útoky, od srpna 2025 bez plynu, od června 2026 zastavené vrty na vodu, nefungující městská doprava a prodloužená komendantská hodina od tří odpoledne do jedenácti dopoledne. Evakuace pokračuje, ale každý transport je sám o sobě rizikem.

Propaganda versus opotřebování

Kremelské vyhlášení vítězství nad Kostjantynivkou je součástí širší informační strategie. ISW opakovaně upozorňuje, že ruské velení vytváří obraz rozsáhlejších úspěchů, než jaké potvrzuje bojiště, a používá to jako nástroj kognitivní války proti Ukrajině i jejím spojencům. Část ruských „důkazních“ videí z doněcké fronty může být podle analytiků upravená nebo generovaná umělou inteligencí. Ani ukrajinský informační prostor není bez vad: projekt DeepState koncem srpna otevřeně řešil rozdíly mezi veřejnou mapou a interní situační představou a kritizoval zkreslování reality v hlášeních.

Fakta ale mluví jasně: Kostjantynivka není dořešená bitva, nýbrž vyčerpávací boj, který se z jednoho města rozlévá do celého směru. Dokud Ukrajinci drží boky, Kreml může slavit v televizi, ale na zemi mu chybí průlom, který by slavení ospravedlnil.