Kreml přišel o dva elitní piloty Su-30SM z akrobatické skupiny Ruští rytíři. Měli nalétáno 4 800 hodin a létali i na bojové mise

Zprávy o smrti plukovníka Olega Jerofejeva a podplukovníka Vladimira Kočetova se objevily 24. října 2026. Oba sloužili ve Středisku předvádění letecké techniky v Kubince, základně, odkud operuje legendární akrobatická skupina Ruští rytíři. Jerofejev zastával funkci zástupce náčelníka centra, Kočetov působil jako inspektor letové bezpečnosti. Nebyli to showmani na dovolené od armády. Byli to aktivní vojenští piloti bojové letecké části, kteří vedle skupinové akrobacie v těsných formacích udržovali plnou bojovou způsobilost. A právě v tom spočívá skutečný rozměr ztráty, kterou Kreml utrpěl.

Kdo byli Jerofejev a Kočetov

Jerofejeva archivovaná oficiální biografie na webu Ruských rytířů uvádí nálet přes 3 000 hodin. Novější kondolenční texty a investigativní server The Insider ale pracují s číslem přesahujícím 3 300 hodin, rozdíl odpovídá dalším měsícům aktivního létání od posledního oficiálního zápisu. Kočetovův profil uvádí 1 500 hodin náletu; do skupiny vstoupil v roce 2014. Součet 3 300 a 1 500 dává titulkových 4 800 hodin, číslo, které nevypovídá jen o délce kariéry, ale o typu zkušenosti. Tisíce hodin v kokpitu těžké stíhačky Su-30SM zahrnují skupinovou akrobacii v metrových rozestupech, bojový výcvik i demonstrační lety před hlavami států. Takový profil se nedá nahradit absolvováním kurzu.

Co se stalo, a co zůstává nejasné

Okolnosti havárie jsou zahalené v mlze protichůdných informací. Dne 21. října 2026 ruské ministerstvo obrany oficiálně potvrdilo pád Su-30 v Kaliningradské oblasti, kde oba piloti přežili. O den později, nebo možná tentýž den (záleží na zdroji), došlo k další nehodě, tentokrát fatální. The Insider upozornil na rozpor v dataci a na to, že nejčasnější identifikaci obětí zveřejnil regionální web Amic, jehož text byl následně smazán. Příčiny vyšetřuje státní komise. Veřejně není doloženo sestřelení ani sabotáž; dostupné zdroje shodně mluví o cvičném letu, který skončil katastrofou. Jisté je jedno: oba důstojníci jsou mrtví, nejde o zranění ani o nejasné vyřazení ze služby.

Proč Ruští rytíři nejsou jen akrobatická show

Západní divák si pod akrobatickou skupinou představí tým, který létá na přehlídkách a pak parkuje stroje v hangáru. U Ruských rytířů to funguje jinak. Středisko v Kubince je podle oborového rozhovoru na serveru Aviaport plnohodnotná bojová letecká část. Piloti se v míru připravují na vzdušné boje a bojové použití letecké techniky; akrobacie je nadstavba nad standardní vojenský výcvik, ne jeho náhrada.

Skupina vznikla 5. dubna 1991 jako tým pilotů 1. eskadry střediska a od počátku byla unikátní tím, že předváděla skupinovou akrobacii na těžkých bojových stíhačkách řady Su-27, později Su-30SM. Výběr pilotů probíhá konkursem z letců 1. a 2. třídy, tedy z lidí, kteří už mají za sebou plnohodnotnou bojovou kariéru. V různých letech skupina vystupovala i v Česku, v roce 1992 hostila v Kubince americké Blue Angels a navštívila britské Red Arrows.

Srovnání se západními protějšky je poučné. I piloti britských Red Arrows musejí mít minimálně 1 500 hodin a absolvovaný operační turnus u frontové perutě RAF, po třech letech se vracejí do operačních rolí. Rozdíl není v tom, že by západní týmy byly „nevojenské“. Rozdíl je v tom, že ruská válka na Ukrajině dává této dvojroli okamžitější a krvavější důsledky.

Co ztráta znamená pro ruské letectvo

Dva piloti z celkového počtu osmi ve skupině, to je čtvrtina sestavy. Ruští rytíři po těžkých ztrátách přežili už v minulosti, ale obnova nikdy nebyla rychlá. Nahradit Jerofejeva a Kočetova počtem půjde. Nahradit je profilem je jiná věc. Jerofejev spojoval tisíce hodin náletu, instruktorskou roli a velitelskou funkci v jedné osobě. Kočetov jako inspektor letové bezpečnosti byl člověk, jehož práce přímo ovlivňovala, kolik dalších pilotů se vrátí z letu živých.

Databáze Oryx eviduje na ruské straně přes 410 vizuálně potvrzených ztracených vzdušných prostředků, z toho 148 bojových letounů a 22 strojů Su-30SM. Dva piloti jsou v tomto součtu statisticky neviditelní. Jenže statistika neměří kvalitu. U zkušených instruktorů a formačních pilotů je dopad disproporčně větší; netýká se jen dvou prázdných sedaček, ale schopnosti předávat zkušenosti, udržovat bezpečnost a vychovávat další generaci.

Signál, ne zlom

Smrt dvou členů Ruských rytířů sama o sobě nedokazuje akutní nedostatek pilotů v ruském letectvu. Veřejné zdroje neukazují, že by Jerofejev nebo Kočetov byli přesouváni na frontové úkoly kvůli mezerám v jiných plucích. Jako nepřímý signál personálního tlaku ale tato ztráta funguje; ve válce, která trvá už přes čtyři roky, mizí i lidé s výjimečně draze získávanou zkušeností, kterou nelze objednat z továrny ani urychlit kurzem.

Kreml nepřišel o dva piloty. Přišel o dva muže, v nichž se protínaly tři role najednou: výcvik, reprezentace a bojová použitelnost. Právě takové lidi je nejtěžší nahradit.