Kremlu se kupí problémy a nezvládá je. Ukrajinci objevili jeho největší slabinu, které využívají každým dnem

Ukrajina v dubnu 2026 zasáhla cíle v 19 ruských regionech a nejméně 14 rafinerií – Kreml přitom nemá dost raket, aby obří týl ubránil.

Systém Pancir ukrajinské armády i Zdroj fotografie: Ministerstvo vnitra Ukrajiny / Creative Commons / CC
                   

Dne 25. dubna dopadly ukrajinské drony na vojenskou základnu Šagol v Čeljabinské oblasti, zhruba 1 700 kilometrů od hranice. Volodymyr Zelenskyj o čtyři dny později poznamenal, že „1 500 kilometrů už není zpráva“. Věta zněla skoro rutinně, a právě v tom je problém Moskvy. Co bylo ještě před dvěma lety nemyslitelné, se proměnilo v každodenní operační realitu. Ukrajina neobjevila jednu tajnou díru v ruské obraně. Odhalila něco horšího: systémovou zranitelnost, kterou Kreml nedokáže zacelit, aniž by obnažil něco jiného.

Obří území, tenký deštník

Strukturální slabina, o které mluví analytici z ISW a Critical Threats Project, se dá popsat jednou větou: Rusko musí jedním omezeným deštníkem protivzdušné obrany chránit současně frontu i ekonomický týl roztažený přes jedenáct časových pásem. Ukrajina útočí levnými, masově vyráběnými drony. Rusko se brání drahými raketami systémů S-300 a S-400, jejichž výroba nestíhá doplňovat spotřebu.

Dne 6. dubna ruští vojenští blogeři psali o protivzdušné obraně „na limitu“ a o zrychleném vyčerpávání munice. 12. dubna si posádka přístavu Ust-Luga stěžovala, že chyběly prostředky na odražení více cílů naráz. A 26. dubna to potvrdil i ukrajinský vrchní velitel Oleksandr Syrskyj po schůzce s náčelnicí štábu kanadských ozbrojených sil: Rusko podle něj už pociťuje deficit raket protivzdušné obrany. Kreml tak stojí před dilematem, které nemá dobré řešení, co nechat nechráněné. Rafinerii, nebo továrnu na munici? Exportní terminál, nebo vojenské letiště?

Rafinerie hoří, příjmy klesají

Dubnová kampaň nebyla náhlým obratem. Už v lednu a únoru provedly ukrajinské síly přes 40 úderů na cíle v Rusku a zasáhly 13 objektů ropného a plynárenského komplexu. V březnu přibylo pět strategických závodů a deset rafinérských zařízení. Duben pak přinesl další eskalaci: podle ukrajinského ministerstva obrany bylo zasaženo nejméně 14 rafinerií a terminálů, dva průmyslové závody, ruská plavidla i letadla. Ropný terminál v Tuapse na černomořském pobřeží hořel třikrát, 16., 20. a 28. dubna. Rafinerie v Jaroslavli utrpěla poškození destilační jednotky.

Cíle nejsou náhodné. Směřují na exportní a palivové uzly, jejichž výpadek současně snižuje příjmy financující válku i komplikuje zásobování armády pohonnými hmotami. ISW zaznamenal propad námořních exportů ropy po dubnových úderech. A Ukrajina si cestu k dalším zásahům aktivně rozšiřuje: v dubnu zasáhla nejméně 25 ruských systémů protivzdušné obrany a radarů, čímž otevírá nová „úderová okna“ pro následující vlny.

Čtyři vrstvy problémů najednou

Přetížená protivzdušná obrana a hořící rafinerie jsou jen dvě ze čtyř vrstev, které se Kremlu kupí současně.

  • Náborové manko. Podle ukrajinské iniciativy „I Want to Live“ Rusko v prvním čtvrtletí 2026 rekrutovalo asi 940 vojáků denně. K plnění plánu potřebuje 1 100 až 1 150. Náborové bonusy rostou, regiony shánějí záložníky, ale otevřenou mobilizaci si Kreml politicky nemůže dovolit.
  • Domácí nálada. Průzkum Levada centra ze 16. dubna ukázal, že 61 % Rusů hodnotí politickou situaci v zemi negativně. ISW to spojuje s válkou, výpadky mobilního internetu a omezováním Telegramu.
  • Nafouklá propaganda. Náčelník generálního štábu Gerasimov 21. dubna prezentoval územní zisky od ledna, ale ISW spočítal, že jeho tvrzení odpovídají mapovatelné realitě maximálně ze 42 %, i při velmi velkorysém čtení dat. Gerasimov rozšířil časový rámec bilance, aby zakryl nedostatek významnějších úspěchů.
  • Symbolická eroze. Moskevská Přehlídka vítězství 9. května 2026 proběhne bez vojenské techniky, v osekaném formátu. Oficiální zdůvodnění mluví o „současné operační situaci“. Silnější obraz vnitřní nejistoty režimu si lze těžko představit.

Žádná z těchto vrstev sama o sobě Kreml nesrazí na kolena. Dohromady ale vytvářejí tlak, který Moskva rozkládá stále obtížněji.

Drony jako průmyslová disciplína

Klíč k pochopení, proč Rusko nestíhá reagovat, leží v asymetrii nákladů. Ukrajina škáluje výrobu dronů průmyslově a mezinárodně. Zelenskyj 13. dubna řekl, že drony „fundamentálně změnily přístup k válce“. Objem kontraktovaných prostředků kategorie středního dosahu je letos pětkrát vyšší než loni. V březnu drony-interceptory sestřelily přes 33 000 nepřátelských bezpilotních letounů, dvojnásobek oproti únoru. A 27. dubna Kyjev oznámil společnou výrobu několika tisíc dronů středního dosahu v Norsku, součást víceletého programu Drone Deal zahrnujícího výrobu, export i vývoj.

Ukrajinské ministerstvo obrany uvádí, že od začátku plnohodnotné invaze rozšířila země dosah hlubokých úderů o více než 2,5násobek. Pokud je dnešní strop kolem 1 700 kilometrů, raná válečná hranice efektivního dosahu se pohybovala zhruba v pásmu 650–700 kilometrů. Ural přestal být bezpečným týlem.

Co to znamená pro Česko a pro mír

Přímá závislost Česka na ruské ropě je po rozšíření ropovodu TAL-PLUS nižší než kdykoli dřív. Nepřímo ale zůstává český trh citlivý na globální cenové šoky, ministerstvo financí v dubnu 2026 schvalovalo mimořádná opatření ke zmírnění růstu cen benzinu a nafty.

Na vyjednávací rovině hluboké údery zvyšují páku Ukrajiny, ale samy o sobě zatím dohodu neotevírají. Putin 29. dubna opakoval původní válečné cíle a vykresloval Ukrajinu jako stranu, která „nechce mír“. Zelenskyj naopak rámuje kampaň jako způsob, jak vnutit diplomacii státu, který ji odmítá. Dokud Moskva nerozšíří levnější obranu proti dronům rychleji, než Ukrajina škáluje tempo útoků, bude každý další týden Kreml nutit vybírat, co obětuje. A ten výběr bude pokaždé bolet víc.

Jak špatně na tom Rusko je?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lubomír Vávra

Zobrazit další články