Kyjev čelí nejhorší fázi od začátku války. Rusové změnili taktiku, snaží se Ukrajinu totálně vyčerpat novými způsoby

Třímilionové město zažívá něco, co nezná ani z prvních chaotických týdnů invaze v únoru 2022. Tehdy šlo o šok z tanků na předměstí, o krátkou a brutální bitvu, po níž se Rusové stáhli. Teď jde o něco jiného: o systematický, nepřetržitý tlak, který nemá za cíl Kyjev dobýt, ale zlomit jeho schopnost normálně fungovat. The New York Times to 31. srpna 2026 nazvaly nejnebezpečnějším obdobím pro hlavní město od začátku války. A data z posledních dnů srpna ukazují proč.

Dvacet osm hodin pod sirénami

Dřív Kyjevané znali rytmus: noční salva, sirény, kryt, ráno klid. Město se naučilo žít v přerušovaném režimu, ale den patřil lidem. To skončilo. Podle analýzy Institutu pro studium války (ISW) trval útok z 28. na 29. srpna přes 28 hodin v kuse. Ukrajinské vzdušné síly hlásily za denní část 29. srpna 224 útočných dronů, většinu reaktivních, s hlavním směrem na Kyjev. V noci předtím dalších 267. Andrij Kovalenko, šéf ukrajinského Centra pro boj s dezinformacemi, popsal záměr přímo: vlny malého počtu rychlých dronů mají paralyzovat město a vyčerpat protivzdušnou obranu i populaci.

Agentura AP zachytila patnáctihodinovou uzávěru Kyjeva, stav, kdy se zastavila pozemní MHD, ulice zůstaly prázdné a metro sloužilo jako kryt. Kavárny prý zůstávaly plné i během sirén, ale regály v obchodech po zásazích skladů už ne.

Reaktivní drony: méně času, víc strachu

Klíčová změna je technologická. Starší íránské drony typu Šáhid-136 létaly pomalu, jejich charakteristický zvuk motoru varoval obyvatele desítky sekund předem. Nové reaktivní verze, označované jako Geran-4 a Geran-5, dosahují rychlostí přes 400 km/h. Čas mezi poplachem a dopadem se dramaticky zkrátil.

Proč Rusko přešlo právě na tyto typy? Podle ISW proto, že Ukrajina byla proti pomalejším dronům stále účinnější, v květnu 2026 zachytila 91,73 % z nich. Kreml proto přesměroval výrobu k rychlejším modelům a zároveň vyhodnotil nedostatek západních antibalistických střel jako okno příležitosti před zimou.

Ukrajinská odpověď není jen pasivní. Ministerstvo obrany nasazuje střely AIM na stíhačkách F-16 a systémech NASAMS, v březnu 2026 představilo vlastní rychlý dron-interceptor JEDI Shahed Hunter s automatickým navedením z radarů. Generální štáb zároveň hlásí údery na sklady a startovací pozice dronů v okupovaném Doněcku i na Krymu. Obrana drží (jen za červenec zachytila přes 5 300 vzdušných cílů), ale pracuje pod enormním tlakem.

Tři tlaky najednou: proč je to jiné než dřív

Nejhorší na současné fázi není jediný devastující úder. Je to souběh tří vrstev, které se navzájem zesilují:

• Nepřetržitost útoků. Drony létají ve dne i v noci, sirény trvají hodiny. Chronické narušení spánku, zastavená doprava, opakované pobyty v krytech, to vše rozkládá běžný rytmus města.
• Nedostatek antibalistických střel. Prezident Zelenskyj 5. srpna 2026 uvedl, že Ukrajina od začátku roku dostává téměř třikrát méně interceptorů pro systémy Patriot než dříve. Drony tak nejsou jen hrozba samy o sobě, vyčerpávají obranu a připravují prostor pro balistické údery, proti nimž je ochrana nejslabší.
• Načasování před zimou. 5. srpna schválila Rada národní bezpečnosti speciální plán odolnosti pro Kyjev. Cíl je jasný: město musí přežít zimu 2026/2027 s fungující energetikou, školami a zásobováním. Rusko se snaží tuto přípravu co nejvíc narušit.

Velvyslankyně EU na Ukrajině Katarina Mathernová to pojmenovala bez diplomatických obálek: Rusko se snaží „zlomit Kyjev“.

Město, které funguje, ale za cenu

Přesto Kyjev žije. 1. září 2026 zahájilo školní rok 412 škol, z toho 401 prezenčně nebo v hybridním režimu. Jedenáct přešlo na plně distanční výuku. Metro jezdí, obchody jsou otevřené, lidé chodí do práce. Jenže „normálně“ dnes znamená něco jiného než před rokem: při každém poplachu se zastaví tramvaje a autobusy, cestující musí vystoupit a hledat úkryt. Oficiální instrukce radí reagovat na signál, ne až na zvuk dronu, a dodržovat pravidlo dvou stěn, dostat se za alespoň dvě zdi od okna.

Přesah přitom sahá za hranice Ukrajiny. 29. května 2026 dopadl ruský dron z útoku na Ukrajinu na obytný dům v rumunském městě Galați. Rada EU incident odsoudila jako přímý důsledek ruské eskalace. Evropská rada v červnu vyzvala k urychlení dodávek protivzdušné obrany, šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová 1. září mluvila o „záměrném teroru“ a akutní potřebě interceptorů. Český ministr zahraničí Petr Macinka označil při lednové návštěvě Kyjeva obranu proti dronům za klíčovou českou bezpečnostní prioritu.

Co Rusko skutečně testuje

Cílem Moskvy není jen morálka obyvatel. Strategie má dvě vrstvy: civilní, tedy rozbít spánek, dopravu, školy a zásobování, a vojenskou, tedy spotřebovat zásoby interceptorů, zasáhnout logistiku a energetiku a vytvořit podmínky pro tvrdší balistické údery v zimě. Podle nás Kreml nesází na to, že Kyjev zkolabuje přes noc. Sází na to, že měsíce nepřetržitého tlaku oslabí vůli k odporu dřív, než dorazí dostatek západní pomoci.

1. září ráno šly kyjevské děti do školy. Některé poprvé. Sirény ten den nezmlkly.