„Tak vypadá odplata po ukrajinsku“. Kyjev způsobil blackout v celé ruské oblasti chirurgickým úderem

Regionální operační štáb Belgorodské oblasti oznámil na platformě MAX „masivní raketové ostřelování“ města a jeho okolí. Poškozeny byly energetické objekty, fasáda administrativní budovy, okna ve dvou bytových domech a dva automobily. Úřadující gubernátor Alexandr Šuvajev upřesnil, že výpadky postihly desítky tisíc obyvatel krajského města, a varoval, že přerušení dodávek mohou pokračovat dalších 24 hodin. Souběžně se v okupované části Chersonské oblasti kompletně odpojilo devět municipalit; tam šlo podle tamního správce Vladimira Salda o dronový útok. Obraz „jedné zázračné rakety“ je titulková zkratka. Skutečný mechanismus je složitější a v lecčems zajímavější.

Dvě fronty jedné noci

Belgorod a okupovaný jih Chersonské oblasti leží stovky kilometrů od sebe, přesto je v noci na 25. května spojil téměř synchronní výpadek proudu. V Belgorodu, městě s více než 350 tisíci obyvatel v oblasti o rozloze 27 100 km² a populací kolem 1,5 milionu, zůstalo bez elektřiny a vody přes 35 tisíc lidí. Přesný čas úplné obnovy úřady nezveřejnily; naopak varovaly před dalšími výpadky.

Na okupovaném jihu byl průběh rychlejší. Saldo napsal na MAX o úplném odpojení devíti municipalit v 06:52 moskevského času. V 08:28 oznámil plné obnovení; blackout trval zhruba hodinu a půl. Jenže ještě téhož večera vypadl proud v dalších pěti municipalitách, což ukazuje, že infrastruktura zůstává křehká i po opravě.

Noční vlna nad čtrnácti regiony

Belgorod a Cherson nebyly jedinou adresou. Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že za noc sestřelilo 173 ukrajinských dronů nad nejméně čtrnácti regiony. U Jaroslavle, více než 800 kilometrů od fronty, gubernátor Michail Jevrajev hlásil odražení útoku silami protivzdušné obrany a elektronického boje. I tak byla lehce zraněna žena střepinou.

Vysoký počet sestřelů ukazuje, že ruská PVO funguje, ale při nasycených útocích z více směrů propouští část hrozeb do cíle. Právě to je princip, na kterém Kyjev staví:

• Vyčerpání PVO – ukrajinské ministerstvo obrany v květnu popsalo „systémovou kampaň na vyčerpání Ruska“ kombinací střednědobých úderů.
• Otevírání koridorů – velitel dronových sil Robert Brovdi vysvětlil agentuře Reuters, že ničení radarů a protivzdušných systémů vytváří průchody pro hlubší údery na energetiku a průmysl.
• Tlak na rozpočet – od začátku roku 2026 se podle Reuters zdvojnásobil počet zasažených ruských rafinerií, což přímo snižuje příjmy federálního rozpočtu.

Odplata, nebo rutina?

Načasování pondělní vlny není náhodné. Útoky přišly bezprostředně po jednom z nejtěžších ruských bombardování Kyjeva od začátku invaze. Rámec „odplaty“ se proto nabízí, a ukrajinská strana ho nepřímo živí každým prohlášením o „omezování ruského válečného potenciálu“.

Zároveň ale nejde o výjimečný exces. Jen v Belgorodské oblasti evidují otevřené zdroje letos dva výrazně větší blackouty: v lednu zůstalo bez proudu, tepla a vody 600 tisíc lidí, v březnu asi 450 tisíc. Pondělních 35 tisíc je v tomto srovnání spíš další položka v sérii než zlomový moment. Síla kampaně nespočívá v jednom úderu, spočívá v jejich kumulaci.

Přesah za frontovou linii

Ukrajinské drony se letos staly bezpečnostním tématem i pro země, které s konfliktem přímo nesousedí. Od března do května 2026 hlásily pobaltské státy několik incidentů se zbloudilými drony; nad Estonskem jeden sestřelila stíhačka NATO. Při ruském útoku na západní Ukrajinu v polovině května vzlétly polské stíhačky, Slovensko dočasně uzavíralo hraniční přechody a Moldavsko ohlásilo průnik dronu do svého vzdušného prostoru.

Pro Česko z toho neplyne přímá hrozba blackoutu belgorodského typu. Plyne z toho ale potvrzení, že válka o infrastrukturu má přesahový efekt daleko za frontou, a že vzdálenost od ní už není spolehlivá pojistka.

Pondělní noc nad Belgorodem nebyla příběhem jedné rakety. Byla příběhem stovek dronů, raket a systematického tlaku na energetické uzly, který Rusko dokáže zpomalit, ale ne zastavit.