Lov byl úspěšný a Rusové se nezmohli na nic. Ukrajinci šikovně zasáhli tři odpalovací zařízení Iskander-M najednou

V noci z 19. na 20. listopadu 2026 Ukrajina zasáhla tři odpalovací zařízení ruské balistiky. Jedno bylo potvrzeno jako zničené, u dalších dvou se vyhodnocovaly škody.

Odpalovač ruského Iskanderu-M i Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace
                   

Stalo se to ve chvíli, kdy Rusko na Ukrajinu vypustilo přes 400 útočných dronů a více než 110 raket, z toho 27 balistických. Největší vzdušná vlna za celý měsíc, a Ukrajina odpověděla ne obranou, ale útokem na samotné nosiče. Volodymyr Zelenskyj úspěch oznámil ještě téhož rána na svém oficiálním Telegramu a okamžitě ho zarámoval jako důkaz, že lovit odpalovací zařízení má smysl. A že k tomu potřebuje víc.

Co přesně Ukrajina lovila

Iskander-M je silniční mobilní balistický raketový systém krátkého doletu. Každé odpalovací vozidlo nese dvě střely s doletem do 500 km a podle SIPRI patří mezi ruské jaderně způsobilé armádní zbraně. Právě proto je pro Ukrajinu tak nebezpečný, a právě proto se stal prioritním cílem.

Pojem „lov“ tu není nadsázka. Jde o systematické vyhledávání a ničení mobilních odpalovačů, ne o náhodný zásah. Už 5. června 2025 Ozbrojené síly Ukrajiny popsaly raketový úder na iskánderovou skupinu 26. raketové brigády u Klinců v Brjanské oblasti. Tehdy šlo o výsledek „efektivní rozvědky“ a koordinace se zpravodajskými službami. Jedno zařízení bylo zničeno, dvě pravděpodobně poškozena.

Vzorec se od té doby opakuje: předběžná rozvědka, identifikace zranitelného okna mezi rozvinutím a odpalem, rychlý dálkový úder. Zelenskyj 17. listopadu 2026 na webu prezidentské kanceláře výslovně spojil ničení ruských balistických odpalovačů s ukrajinskými raketami, drony a potřebou satelitního spojení. Tři dny nato přišel výsledek.

Proč číslo tři bolí víc, než se zdá

Podle odhadů IISS disponuje Rusko zhruba 150 odpalovacími zařízeními Iskander ve 13 brigádách. Tři zasažené kusy tedy představují asi dvě procenta celkového arzenálu. Na první pohled marginální číslo.

Jenže brigádní logika mluví jinak. Standardní sestava jedné brigády Iskander-M čítá podle RUSI dvanáct odpalovacích vozidel. Tři kusy za jednu noc, to je čtvrtina brigádní sestavy. A to už není statistická odchylka, to je operační problém.

Navíc nejde o izolovanou událost. V noci ze 6. na 7. listopadu 2026 ZSU potvrdily zásah dvou odpalovačů Iskander v Brjanské oblasti. Dva týdny nato přišly tři další. Dohromady pět zasažených odpalovacích zařízení za čtrnáct dní. Na úrovni jedné brigády je to skoro polovina.

Náš přepočet: strategicky omezené, takticky velmi citelné.

Proč se Rusové neubránili

Iskander je konstruován jako vysoce mobilní systém. Rychle se přesouvá, rychle se rozvinuje, rychle střílí. Ale právě ve chvíli přípravy k odpalu roste jeho zranitelnost, a tam Ukrajina útočí.

Že ruské krytí tu noc selhalo, dokládá i souběžný zásah. ZSU 20. listopadu oznámily zasažení systému Pancir-S2 v Brjanské oblasti, tedy prostředku, který měl podobné cíle krýt. Když padne i ochránce, ochrana zjevně nefunguje.

Podle analýzy agentury AP Rusko jednoduše nedokáže hermeticky pokrýt celé své území protivzdušnou obranou. Nízko letící prostředky hledají mezery, a nacházejí je. Ruská armáda, která se prezentuje jako druhá nejsilnější na světě, tu naráží na protivníka, který je sice slabší na papíře, ale kompenzuje to inovacemi a přesností.

Diplomatická zbraň i vojenský úspěch

Zelenskyj zásah neoznámil jen jako vojenský úspěch. Okamžitě ho proměnil v diplomatický argument. Ve stejném vyjádření apeloval na rychlejší dodávky systémů PAC-2 a PAC-3 a na technologie, které by lov balistických odpalovačů usnadnily.

Logika je trojí:

  • Psychologická – po masivní ruské vzdušné vlně ukázat, že Ukrajina nehraje jen pasivní obranu, ale aktivně ničí zdroj hrozby.
  • Vojenská – veřejně ocenit jednotky zapojené do lovu a potvrdit, že jde o vědomou prioritu, ne o šťastnou náhodu.
  • Diplomatická – demonstrovat spojencům, že investice do ukrajinských úderných kapacit přináší měřitelné výsledky.

Zastaví tři zasažené odpalovače ruské balistické útoky na ukrajinská města? Ne. Rusko má širší flotilu nosičů a podle údajů ukrajinské vojenské rozvědky vyrábí 55 až 60 střel 9M723 měsíčně. Krátkodobě může chybějící odpalovací zařízení nahradit přesunem z jiných útvarů.

Co z toho plyne pro ruskou balistiku

Smysl těchto úderů neleží v představě, že Ukrajina vyřadí celý ruský iskánderový arzenál. Leží v něčem subtilnějším: z ruské mobilní balistiky se stává rizikové řemeslo i pro samotné obsluhy. Každý odpalovač, který vyjede na palebnou pozici, teď musí počítat s tím, že ho někdo sleduje. Že rozvědka běží. Že úder může přijít dřív, než stihne odpálit.

Dva veřejně potvrzené úspěšné lovy během čtrnácti dnů ukazují, že Ukrajina našla opakovatelný postup. Rusko nemůže s mobilní balistikou počítat jako s beztrestným nástrojem, a to je možná důležitější než samotný počet zničených vozidel.

Stačí taková rychlost ničení Iskanderů?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Aleš Kratochvíl

Zobrazit další články