Nejlepší mírové síly k zajištění příměří a trvalého míru mezi Ruskem a Ukrajinou jsou ty běloruské. S tvrzením přišel běloruský prezident Alexander Lukašenko, ačkoliv je zřejmé, že by takové síly na linii doteku mezi oběma zeměmi neposlal. Běloruský režim je blízkým spojencem kremelského vládce Vladimira Putina, ale běloruští vojáci na Ukrajinu neútočili.

Mírové síly běloruské spíše nebudou

A. Lukašenko přišel s konstrukcí, že běloruské mírové síly jsou jediné schopné zajistit bratrství mezi Ruskem a Ukrajinou. „Pokud je to ve jménu důvěry a spravedlnosti, pak nemají nic jiného než běloruské síly. To neznamená, že pošlu svou armádu jako mírové jednotky, ne. Ale kvůli dohodě by to mohla být pouze běloruská armádou, žádná jiná nebude,“ citovala Pravda proslov Lukašenka. Podle něj by totiž všechny ostatní strany inklinovaly k východu nebo západu.

Rusko by mohlo zaútočit na NATO během 3 až 5 let, míní vysocí evropští představitelé. Jeho rozjetý vojenský kolos by jinak neměl využití

Běloruský prezident nicméně také tvrdí, že by Ukrajina ani Západ s podobnými silami nikdy nesouhlasili. Ačkoliv přitom jeho země ve válce s Ukrajinou není a jeho vojáci na ni neútočili, poskytl už na začátku agrese, tedy v únoru 2022, zázemí ruské armádě, která z něj vedla jeden z útoků, uvádí Wikipedia. Bělorusko také umožnilo průjezd zásobování přes svou zemi nebo start ruských letadel a vrtulníků ze svých letišť, takže nepřímo zapojeno je.

Zvolení Alexandra Lukašenka je pochybné

O dojednání příměří a ještě lépe míru usiluje nyní hlavně staronový americký prezident Donald Trump, jehož plánem je dostat obě strany války k jednacímu stolu. Jestli v tom bude sehrávat nějakou roli i Lukašenko, není jasné, pro Západ ostatně není příliš seriózním partnerem, ačkoliv by měli být někteří zástupci NATO a Evropské unie pozváni na nadcházející vojenské cvičení Západ-2025, o jehož přípravě ArmádníZpravodaj psal.

iZdroj fotografie: Kancelář prezidenta Ruské federace / Creative Commons / CC BY

Není jisté, zda to přijmou, navíc v reakci na nedávné volby, kdy se Alexandr Lukašenko podle Reuters opět prohlásil vítězem prezidentských voleb. V čele země stojí od roku 1994, Západ ale označuje volby za nesvobodné a nespravedlivé. Jeho význam v dojednávání míru tak bude dost možná spíše symbolický, nehledě na to, že ani jedna strana nechce dělat ústupky.

Maďarsko konečně přichází k rozumu a souhlasí s prodloužením sankcí proti Rusku. Ale výměnou žádá prohlášení ve svůj prospěch

Třeba ukrajinský prezident zdůraznil, že jeho země potřebuje pevné bezpečnostní záruky, za což považuje zejména vstup do NATO a EU, jak ArmádníZpravodaj informoval. Úplně jinak to ovšem vidí ruský prezident, který požaduje úplnou kapitulaci Ukrajiny, její značné odzbrojení a slib, že do Severoatlantické aliance nevstoupí a zůstane neutrální.