Bude ještě přesnější, doletí dále, a její zachycení protivzdušnou obranou se stane téměř nemožné. Vylepšená verze M51 bude právem dělat vrásky i silným mocnostem.
V současné době se Francie zejména na poli jaderného odstrašení spoléhá na jaderné ponorky a na nich nesené balistické rakety M51, které sice nejsou špatné, ale mají své nedostatky. Redakce Armádního Zpravodaje nicméně zaznamenala, že vyvíjí jejich lepší verzi M51.4 jako hlavní výzbroj ponorek SNLE-3G třetí generace. Vychází to z oznámení Sebastiena Lecornu, francouzského ministra obrany a od 09. září 2025 také nového předsedy vlády.
Rychlejší, přesnější a hůře sestřelitelná M51
M51 je balistická raketa odpalovaná z ponorek, v tuto chvíli hlavně na třídě Triomphant, jejíž první plavidlo je ovšem v provozu od roku 1997, potvrzuje Wikipedia, takže na dnešní poměry zastarává. Francie nicméně staví jejího nástupce, a sice třídu SNLE 3G. Rovněž se má jednat o čtyři kusy, ale zařazení první z nich je plánováno až po roce 2035, uvádí Wikipedia.
Tedy zhruba v době, do níž má plánovanou životnost třída Triomphant. Vydržet přitom mají až do roku 2090 s tím, že bude vždy – stejně jako teď – nejméně jedna ponorka na vodě, zatímco další dvě v pohotovosti, a jedna procházet údržbou. A opět ponesou balistické rakety M51, které mají aktuálně dolet 8 až 10 km, max. rychlost Mach 25 a od 6 do 10 jaderných hlavic.
Jelikož se jedná o tzv. MIRV (návratová vozidla), jedná se o šest až deset nezávisle změřitelných termonukleárních hlavic, konkrétně TN 75, každá o výtěžnosti 150 kt. Co však není známo, je její přesnost, nejspíše ale půjde o jednotky, max. nižší desítky metrů. Nová generace balistických raket označená M41.4 má přitom nabídnout vylepšené vlastnosti, ať jde o zvýšený dolet, vyšší přesnost nebo schopnost překonat moderní systémy protiraketové obrany.
ArmyRecognition doplňuje, že Francie posílí možnost odstrašit agresi tím, že bude mít možnost účinného odvetného úderu, a to i za těch nejnepříznivějších podmínek. Ponorka Triomphant, stejně jako nastoupivší SNLE 3G, se totiž pohybuje tiše a skrytě, a vzhledem k dosahu raket, který už teď vychází na až 10 000 km, může udeřit téměř odkudkoliv a kdekoliv.
V případě Ruska, jakkoliv je velké, by stačilo odpálit balistické rakety M51 tak, aby letěly od severu, kde je obrana nejslabší (nejsilnější je směrem k osídleným oblastem), a ačkoliv má země proti nim zejména systém S-500, stejně jako některé další, přičemž nejlépe je chráněna Moskva, není 100% jisté, že by ji dokázal zachytit, případně že by si poradil se všemi.
Ostatně i kdyby pronikla jediná, znamenalo by to obrovskou katastrofu, protože jaderná hlavice působí nejenom okamžité škody svým výbuchem a tlakovou vlnou, ale též radioaktivním spadem a celkovým zamořením. Oblast se tak stává neobyvatelnou, což z ní vyžene jak lidi, tak přeruší výrobu v podnicích, z nichž mohou být mnohé strategické pro armádu i stát.
Jde to zajisté ruku v ruce s myšlenkami německé vlády, která by ráda zainvestovala rozšíření francouzského jaderného arzenálu. Evropa by totiž podle ní měla převzít roli odstrašení vůči Rusku, eventuálně i dalším možným nepřátelům, namísto Spojených států amerických. Balistická raketa M51.4 nové generace by s tím pochopitelně pomohla, i když jde i o navýšení hlavic.
Nakolik posílí schopnosti odstrašení nová balistická raketa M51.4?

