I když nesehrává letectvo ve válce na Ukrajině takovou roli jako v jiných konfliktech, kdy přináší ovládnutí oblohy zásadní výhody, svůj význam má. Stále dokáže zasazovat tvrdé rány, což dle redakce Armádního Zpravodaje dobře ukazují záběry (níže), na nichž je MiG-29 ukrajinského letectva útočící na základnu ruských vojáků v oblasti Sumy na severe země.

Stačil jediný úder a základna byla v troskách

MiG-29 je původně stíhací letoun pro vzdušnou převahu a víceúčelový stíhací letoun, vysvětluje Wikipedia, ale pro svou zastaralost už dnes v této úloze moc neslouží a je využíván jako frontový bombardér, což mu jde dobře. K jeho zavedení došlo v roce 1983, a ačkoliv byl modernizován, stal se později základem pro MiG-35. Vznikl přitom ve více než 1 600 kusech.

Video: voják schytal střelu do hlavy, oklepal se a vrátil do boje. Ukrajinec zázračně přežil zásah, který měl být smrtící

K bombardování frontových pozic ho často využívá ukrajinské letectvo, v jehož případě jde de facto o nejlepší volbu. Upravilo si ho dokonce k nesení francouzských pum AASM Hammer, jimiž dokáže páchat opravdu značné škody. Na záběrech je konkrétně vidět, jak odhazuje nejspíše jenom jednu, dle rozsahu výbuchu a škod mohla mít hmotnost 250 kg.

Jelikož má pomocný raketový motor, mohl ji pilot odhodit i nízko nad zemí, jelikož ke svému cíli stejně doletí na vzdálenost až 72 km, zatímco klouzavou pumu je třeba odhodit co nejvýše. Díky tomu mohl pilot kopírovat terén a vyhnout se zaměření ruskými radary, a tedy i sestřelení ze strany protivzdušné obrany, což mu v tomto případě evidentně vyšlo dobře.

T-14 Armata definitivně skončila. Rusko místo ní obnovilo výrobu 50 let starého tanku

Wikipedia doplňuje, že AASM Hammer může MiG-29 nést také ve 125kg nebo 500kg verzi, ale větší jeho pylony nezvládají, ačkoliv existuje ještě 1tunová. Vzniká přitom přeměnou klasické gravitační z rodiny Mark 80 (dle velikosti jde o Mark, 81, Mark 82…), k níž je přidělána konverzní sada s navigací, křidélky a již zmíněným pomocným raketovým motorem.