Jelikož mají Rusko i Ukrajina poměrně hustou protivzdušnou obranu, nehraje letectvo v jejich konfliktu takovou roli, resp. ani jedna země nemůže získat vzdušnou převahu. Neznamená to však, že by neumělo působit těžké škody. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je vidět, jak modernizovaný ukrajinský MiG-29MU1 útočí na most, který leží na zásobovací trase ruské armády směrem k Pokrovsku.

2 pumy dokázaly most úplně zničit

MiG-29MU1 je ukrajinská modernizovaná verze MiG-29, jejímž cílem je zvýšení bojové účinnosti s novým vybavením, jako je modifikovaný radiolokátor a zaměřovací systémy, což zejména umožňuje používání přesně naváděné munice. Osazen je třeba vylepšený radar (N019U1) nebo elektro-optický zaměřovací systém (KOLS), a je používán od roku 2021.

Video: Rusové se u Pokrovsku prozradili rádiem. Ukrajinští speciálové je záhy sejmuli

Armádní Zpravodaj připomíná, že půjde o primární verzi, která umí odpalovat jak americké klouzavé pumy GBU-62, tak francouzské řízené pumy AASM Hammer, potvrzuje Wikipedia s tím, že mělo ukrajinské letectvo necelou dvacítku těchto letounů, ale je možné, že vylepšilo i další, protože využívá MiG-29 jako hlavní frontový bombardér.

V tomto případě útočilo na most na logistické trase nedaleko Pokrovsku, ale není jasné, v jakém přesně místě. Využilo k tomu nicméně zmíněné francouzské pumy AASM Hammer, to hned dvě, což bylo vzhledem k povaze objektu nezbytné. Kdyby totiž byla pouze jediná, je možné, že by zůstal částečně průjezdný například pro motorky nebo čtyřkolky.

Video: únik nemožný. Těžká mechanizovaná brigáda nenechala projet k Pokrovsku ani jeden robustně pancéřovaný tank

Nejspíše se jednalo o 250kg verze, ty jsou nejčastější, ačkoliv má Ukrajina k dispozici také poloviční 125kg a dvakrát větší 500kg. Wikipedia doplňuje, že doletí přes 70 km, přičemž mají pomocný raketový motor, díky čemuž mohou být odhozeny i v relativně nízké výšce, a svůj cíl stejně zasáhnou na max. vzdálenost. Naopak dolet klouzavých závisí na tom, jak vysoko je pilot odhodí, kvůli čemuž se musí vystavit riziku zaměření nepřátelskými radary.

Asi netřeba rozebírat, nakolik je logistika důležitá. Mnozí si to sice neuvědomují, ale často v ní pracuje více personálu, než je na frontě, jelikož musí zajistit jak zásobování zbraněmi, municí, jídlem a materiálem všeho druhu, tak vozidly, generátory, PHM apod. Ani nejsilnější armáda není schopna bez logistiky fungovat a klesá bez ní její efektivita.