„Může se jim něco stát.“ Kremelský poradce otevřeně hrozí britským zbrojovkám kvůli předání technologie Storm Shadow Ukrajině

Londýn 24. srpna povolil firmě MBDA uvolnit utajené informace o britských komponentech střely SCALP/Storm Shadow, aby na Ukrajině mohly vzniknout montážní linky. Jeden den nato se Fedorov objevil v pořadu BBC Newsnight a řekl, že nelze „stoprocentně vyloučit polovojenskou reakci“. Zmínil hackerské útoky „z neznámého zdroje, ne z oficiální úrovně“ a dodal, že „se může něco stát“ podnikům a továrnám, které vyrábějí drony pro Ukrajinu. Na přímou otázku, zda mohou být napadeny, odpověděl: „Ne Ruskem, ale neznámými zdroji.“ Nejde o náhodného komentátora; Fedorov je bývalý náměstek ministra zahraničí a dlouholetý ředitel politických programů vlivové platformy SVOP. Právě proto jeho slova čtou bezpečnostní analytici jako záměrný signál s vestavěnou popiratelností.

Od vágních „důsledků“ ke konkrétním metodám

Rusko Británii vyhrožuje opakovaně. Už 18. srpna ruská ambasáda v Londýně varovala před „důsledky“ a „vyšší cenou“ za britské drony směřující na Ukrajinu. Formulace ale zůstávala neurčitá, diplomatický jazyk bez konkrétního obsahu. Fedorov šel o krok dál. Poprvé z úst člověka s kremelskou minulostí zazněl popis možných forem zásahu: kybernetický útok, sabotáž, akce přes prostředníky. A poprvé byly jako cíl výslovně jmenovány továrny na britském území.

Tento posun není náhodný. Zapadá do modelu, který britský think-tank RUSI popisuje jako využívání najímaných prostředníků pro průzkum objektů, žhářství nebo útoky na firmy napojené na Ukrajinu. Britská vláda sama v aktualizovaném profilu GRU z července 2026 dokumentuje soustavné ruské kybernetické a hybridní operace proti Spojenému království a jeho spojencům.

Proč Kreml tak dráždí právě přenos technologie

Storm Shadow, v evropské verzi označovaná jako SCALP, je vzduchem odpalovaná střela dlouhého dosahu určená k přesným úderům na vysoce hodnotné stacionární cíle. Naviguje kombinací inerciální navigace, GPS a srovnávání terénu, letí v malé výšce a je obtížně zachytitelná. Západ ji Ukrajině dodával už dříve, ale z vlastních skladů.

Teď se pravidla mění. Francie už 14. července povolila licenční výrobu SCALP přímo na Ukrajině. Britské rozhodnutí z 24. srpna odstraňuje další překážku: uvolňuje utajené informace o britských komponentech, bez nichž by montáž nebyla možná. Ukrajina se tak přestává být pouhým příjemcem omezených západních zásob a stává se výrobcem. Pro Moskvu to znamená, že střely nepřestanou přilétat, ani když se západní sklady vyprázdní. Právě tato perspektiva (trvalá ukrajinská výrobní schopnost) vyvolala tak ostrou reakci.

Reálná hrozba, nebo zastrašování?

Přímý konvenční ruský útok na území člena NATO je krajně nepravděpodobný, znamenal by dramatickou eskalaci s rizikem aktivace článku 5. Sám Fedorov proto pečlivě mluvil o „neznámých zdrojích“, ne o ruské armádě. Hybridní hrozba je ale jiná kategorie. NATO veřejně uvádí, že některé hybridní akce mohou být posuzovány i v logice kolektivní obrany, a od roku 2016 tento rámec posiluje.

Na britském území přitom už dnes existuje reálná výrobní infrastruktura napojená na Ukrajinu. V Suffolku od února 2026 funguje závod Ukrspecsystems, britský dronový balík z dubna zahrnuje firmy Tekever, Windracers a Malloy Aeronautics a podle sekundárních citací The Times britské drony Nyan od BAE Systems už operují na frontě. Britské Národní centrum kybernetické bezpečnosti (NCSC) v lednu 2026 varovalo organizace před proruskými hacktivistickými skupinami a vyzvalo je k posílení obrany. Pohotovost tedy existovala ještě před Fedorovovým vystoupením.

Český kontext: Praha to zná z vlastní zkušenosti

Ruské vyhrožování zbrojnímu průmyslu spojeneckých zemí není jen britský problém. České ministerstvo zahraničí už 20. dubna 2026 předvolalo ruského ambasadora kvůli hrozbám namířeným proti několika českým firmám. NATO v roce 2024 vydalo oficiální prohlášení solidarity s Českem a Německem po kybernetických útocích skupiny APT28 napojené na ruskou GRU. Přímá česká výroba komponent pro Storm Shadow sice nebyla veřejně potvrzena, ale zranitelný je celý subdodavatelský ekosystém evropského obranného průmyslu, a Česko je jeho součástí.

Londýn necouvá

Britská reakce na Fedorovovy výroky byla jednoznačná. Premiér Andy Burnham při návštěvě Kyjeva 24. srpna prohlásil, že ruské hrozby britské odhodlání jen posilují. Společné prohlášení Koalice ochotných téhož dne potvrdilo, že spojenci se nenechají odradit a budou sdílet relevantní technologie s Ukrajinou. Kreml tak dosáhl pravého opaku toho, co zamýšlel; místo zastrašení dodal Londýnu další argument pro hlubší zapojení.

Fedorovova slova nebyla prázdnou rétorikou, ale ani vyhlášením války. Byla kalkulovaným signálem v šedé zóně, kde Rusko operuje nejraději. Británie a její spojenci na něj odpověděli tím nejúčinnějším způsobem: pokračováním v tom, co Moskvu znervózňuje nejvíc.