Na ukrajinské frontě klid. Neschopní Rusové ztratili páru, selhání narychlo maskují silou

Čísla z fronty vyprávějí příběh, který Kreml nechce slyšet. Zatímco Vladimir Putin 1. září tvrdil, že se tempo ruské ofenzivy zvyšuje, analytici z washingtonského Institutu pro studium války (ISW) jeho slova výslovně označili za neodpovídající realitě na bojišti. Průměrný denní ruský zisk klesl na 2,91 km², a i to číslo zahrnuje území, které Rusové pouze „konsolidovali“, tedy přestali aktivně ztrácet. Když se nedaří na frontě, Moskva přesouvá důraz jinam: do soudních síní, volebních místností a školních tříd na okupovaných územích.

Fronta, která se nehýbe

Na přelomu 1. a 2. září 2026 probíhaly ruské útoky u severního Charkova, Kupjansku, Borové, Slovjansku, Pokrovsku, Novopavlivky, Huljajpole i v západní části Záporožské oblasti. Ani na jednom z těchto směrů ISW nepotvrdil ruský postup. V chersonském úseku 2. září obě strany nehlásily ani pozemní aktivitu.

Srpen 2026 přinesl ruské armádě 90,35 km² zisků na celé frontě. Před rokem, v srpnu 2025, to bylo 505,55 km². Propad o 82 % nelze vysvětlit počasím ani logistikou, jde o systémový problém. Ukrajina mezitím jen za srpen osvobodila nejméně 129,81 km², hlavně ve směrech Lyman a Oleksandrivka. V západní Záporožské oblasti ukrajinské protiútoky už koncem července donutily ruskou 58. armádu přejít z postupu do aktivní obrany.

Putin podle ISW nejméně patnáctkrát stanovoval termíny dobytí celé Doněcké oblasti. Nesplnil ani jeden.

Útoky za každou cenu, výsledky za žádnou

Ukrajinský důstojník v dobropilském směru 2. září popsal typický ruský útok: kolona deseti až patnácti obrněnců, z nichž k cíli dojede třeba jediný stroj. Zbytek shoří cestou. Taktika „masou přes minová pole“ přináší ztráty, které Moskva stále dokáže doplňovat, ale už ne proměňovat v průlom.

Ruská propaganda se snaží držet jiný obraz. ISW upozornil na případy zřejmě upravených či AI-pozměněných záběrů, které měly dokládat ruské úspěchy. Nepotvrzené zůstávají i nároky na obsazení Kozačí Lopani u Charkova nebo částečné obklíčení Orichivu. Armádu, která se prohlašuje za druhou nejsilnější na světě, už třetím rokem zadržuje výrazně menší ukrajinská, s pomocí inovací, západní techniky a motivace, která ruským brancům chybí.

Když selže fronta, nastoupí represe

Slábnutí vojenského tempa je čitelné nejen z mapy, ale i z toho, jak okázale musí Moskva nahrazovat výsledky na bojišti tlakem na civilisty v okupovaném zázemí.

Mezi 25. srpnem a 1. zářím ruské a okupační soudy vynesly sedm rozsudků s tresty 13 až 23 let vězení za „velezradu“ nebo „špionáž“. Jeden z odsouzených poslal peníze ukrajinské armádě. Studie King’s College London zjistila, že v okupované Záporožské oblasti je odeslání peněz Ukrajině trestáno přísněji než vražda. Vedle toho ISW dokumentuje deportace ukrajinských politických vězňů do věznic hluboko v Rusku.

V okupované Luhanské oblasti se rozšiřuje program hodnocení chování dětí ve školách; po pilotním provozu v pěti školách má pokrýt další. Učebnice „dějin Donbasu a Novoruska“ nahrazují ukrajinské osnovy, při zahájení školního roku jsou ve třídách přítomni vojáci a veteráni. Jde o systematickou rusifikaci, která míří přímo do rodin.

Volby jako nástroj kontroly

Kreml na okupovaných územích chystá předčasné hlasování do Státní dumy. Ukrajinská rozvědka SZRU 1. září popsala kampaň dům od domu, jejímž skutečným cílem není sběr hlasů, ale mapování nálad a včasné odhalování nespokojenosti. Volební infrastruktura „Elections 2.0″ běží přes ruské servery a slouží k integraci okupovaných území do ruského politického systému.

Souběžně pokračuje majetková redistribuce. Investigace serveru Vot Tak, převyprávěná serverem The Insider, odhalila, že ruské úřady do srpna 2026 zabavily nebo zařadily k zabavení přes 34 tisíc nemovitostí patřících Ukrajincům, asi 14 tisíc jen v Mariupolu. Původním vlastníkům nabízejí kompenzaci kolem 70 tisíc rublů za metr čtvereční, zatímco medián ceny nového bydlení dosahuje 170 tisíc. Na stavebních projektech v Mariupolu se přitom točí nejméně 61,4 miliardy rublů ze státních bank, s odhadovaným ziskem developerů přes 18 miliard.

Jaderná elektrárna jako zrcadlo neschopnosti

Záporožská jaderná elektrárna byla podle sdělení IAEA z 29. srpna deset dní bez vnějšího napájení a měla zásobu paliva pro dieselové generátory zhruba na dalších deset dní. Šéf Rosatomu Alexej Lichačov 31. srpna tvrdil, že má situaci „plně pod kontrolou“ a že se jeho odhady od IAEA „výrazně liší“. Zároveň ale připustil, že dlouhodobý provoz bez externího napájení je neudržitelný.

Český Státní úřad pro jadernou bezpečnost zdůrazňuje, že závislost na záložních dieselech je nouzový, nikoli standardní režim, a že ZNPP musela na záložním napájení fungovat neobvykle dlouho. Pro Česko přímé radiační riziko podle modelů SÚJB nehrozí, ale samotný fakt, že Rusko nedokáže zajistit ani základní energetickou infrastrukturu elektrárny, kterou samo okupuje, vypovídá o kvalitě jeho správy víc než jakýkoli propagandistický záběr.

NATO na červencovém summitu v Ankaře přislíbilo Ukrajině pro rok 2026 podporu ve výši 70 miliard eur. Evropská unie 1. září deklarovala, že neuzná nucenou rusifikaci ani výsledky nelegálních voleb na okupovaných územích. Česká vláda pokračuje v programu pomoci Ukrajině s roční alokací miliardy korun až do roku 2030.

Ruská armáda na Ukrajině neprohrává v klasickém smyslu; stále útočí, stále zabíjí, stále drží území. Ale prohrává ve smyslu, který je pro Kreml možná horší: ztrácí schopnost přesvědčit kohokoli, včetně vlastních občanů, že vyhrává.