„Naši lidé něco chystají,“ hodnotí ruský velitel situaci po masivních úderech na Kyjev

Stěšin provozuje telegramový kanál „Russkij tarantas“ a sám se představuje jako válečný zpravodaj a speciální korespondent Komsomolské pravdy. Není to generál ani velitel žádné doložené operace, je to komentátor s přístupem k frontovým informacím a s talentem na formulace, které mají vyvolat strach. Když na svém kanálu naznačil, že „naši lidé něco chystají“, a zmínil možnost „dělení Kyjeva na dvě části podél řeky“, pracoval přesně s tím, co dělá nejlépe: zarámoval reálné škody na kyjevské infrastruktuře do širší psychologické hrozby. Otázka zní, kolik z toho je skutečný únik informací a kolik záměrná mlha.

Noc, kdy přiletělo všechno najednou

Vzdušné síly Ukrajiny evidovaly v noci z 23. na 24. ledna 2026 celkem 396 vzdušných prostředků mířících na 17 lokalit. Hlavním směrem byla Kyjevská oblast. Skladba útoku byla mimořádná i na poměry války, která trvá už skoro čtyři roky:

• 12 střel Ch-22/32 – těžké protilodní rakety sovětské konstrukce, které létají po balistické trajektorii a jsou pro většinu systémů protivzdušné obrany prakticky nezachytitelné. Mluvčí Vzdušných sil Jurij Ihnat označil jejich nasazení proti hlavnímu městu za bezprecedentní.
• 6 balistických raket Iskander-M/S-300 – z nich ukrajinská PVO sestřelila pět.
• 2 hypersonické střely Cirkon – nezachycena žádná.

Ihnat výslovně řekl, že na cíle typu Ch-22/32 je potřeba systém Patriot. Z celkových 412 střel tohoto typu vypálených do té doby na Ukrajinu jich bylo sestřeleno pouhých dvanáct. To není selhání obrany, to je fyzikální realita, se kterou se Kyjev potýká od začátku války.

Co zůstalo po zásazích: město bez tepla

Starosta Vitalij Kličko po útoku oznámil, že bez topení zůstalo znovu téměř 6 000 budov. Problémy mělo i zásobování vodou. Nejhůře dopadla Darnycká teplárna (TET), která zásobovala teplem Darnycký a Dněprovský rajon na levém břehu Dněpru.

Teplárna utrpěla těžké poškození a byla úplně odstavena. Podle ukrajinského ministerstva pro obnovu vypadly dodávky tepla pro více než 1 100 obytných budov. 6. února Dněprovská rajonní správa informovala, že asi 45 % škol ve dvou rajonech přešlo na distanční výuku, protože budovy nebylo čím vytápět. Plné obnovení tepla odhadovala na nejméně dva měsíce, za předpokladu, že nepřijdou další zásahy.

Nepřišly. Ale obnova se táhla až do jara. Ještě 1. května 2026 kyjevské úřady uváděly, že opravy Darnycké TET běží jako součást plánu energetické odolnosti města a hradí je provozovatel Euro-Rekonstrukcija. Jeden noční útok dokázal vyřadit klíčovou teplárenskou kapacitu na měsíce. Právě to je kontext, do kterého Stěšin zasadil svou formulaci o „chystání“.

Co vlastně Stěšin naznačuje, a co ne

Zmínka o „dělení Kyjeva na dvě části podél řeky“ zní dramaticky. Kyjev je skutečně rozdělen Dněprem a levobřežní rajony jsou z hlediska infrastruktury zranitelnější. Ale mezi cílením na teplárnu a přípravou obklíčení třímilionového města je propastný rozdíl.

Ověřené zdroje v této rešerši nedokládají žádnou přípravu bezprostřední pozemní ofenzívy na Kyjev. Ruská armáda, která se má prezentovat jako druhá nejsilnější na světě, už téměř čtyři roky nedokáže prolomit frontu na východě Ukrajiny; představa koordinovaného postupu na hlavní město zůstává v rovině propagandistické fantazie.

Stěšinova formulace funguje jinak. Bere reálné škody (odstavená teplárna, tisíce domácností v mrazu, děti učící se z domova) a balí je do příběhu o promyšleném strategickém plánu. Psychologický efekt je dvojí: ukrajinským civilistům má vzít naději, že údery jsou náhodné a přechodné, a ruskému publiku má potvrdit, že „všechno jde podle plánu“. Jenže bez doloženého operačního záměru a bez sekundárního potvrzení z oficiálních vojenských zdrojů jde o komentář, ne o zpravodajskou informaci.

Varování, které nepřišlo včas

Útok z 24. ledna odhalil ještě jeden problém. Mluvčí Vzdušných sil Ihnat uvedl, že při první vlně balistických raket varování od zahraničních partnerů nepřišlo. Při dalších třech vlnách už ano. Důvody měly objasnit společné expertní konzultace. Ihnat nespecifikoval, kteří partneři selhali, mluvil obecně.

Současně Ukrajina řešila omezení satelitní sítě Starshield za pohybu. Podle zdroje z ukrajinského ministerstva obrany nový limit 160 km/h komplikoval mise bezpilotních prostředků, logistiku i průzkum. Pro zemi, která inovacemi a drony systematicky stírá technologický náskok protivníka, je každé takové omezení citelné.

Český úhel: od diplomacie po záruky na obnovu

Pro Česko má kyjevská energetická krize konkrétní rozměr. Desítky tisíc ukrajinských uprchlíků v ČR pocházejí právě z Kyjeva, řada z nich z levobřežních rajonů. Když Darnycká teplárna vypadne na měsíce, návrat domů přestává být realistickou volbou.

Praha na eskalaci reaguje dvěma cestami. Ministr zahraničí Petr Macinka navštívil Kyjev už 9. ledna 2026, dva týdny před masivním útokem, a jednal o bezpečnostních zárukách i spolupráci na protidronové obraně. V září 2026 pak ministerstvo průmyslu společně s Národní rozvojovou bankou otevřelo záruční program pro obnovu Ukrajiny, zaměřený mimo jiné na infrastrukturu a energetiku. Nejde jen o gesta, jde o to, aby teplárny typu Darnycká TET příští zimu fungovaly.

Stěšin může na svém kanálu naznačovat cokoliv. Fakta jsou prozaičtější a tvrdší zároveň: jedna lednová noc stačila k tomu, aby statisíce Kyjevanů žily týdny bez tepla uprostřed zimy. Na to není potřeba tajný plán, stačí dvanáct střel, které neumí sestřelit skoro nic kromě Patriotu.