NATO chce zasáhnout v Černém moři, Rusové zašli příliš daleko. Útoky na obchodní lodě nehodlá nadále tolerovat

Černé moře pro Severoatlantickou alianci přestalo být jen „obecně rizikovým prostorem“. Stalo se konkrétním aliančním problémem s mrtvými, hořícími tankery a troskami dronů, které se podle aliančních zdrojů dají vystopovat k Rusku. Generální tajemník NATO Mark Rutte 15. října jednal s bulharským i rumunským vedením a jeho slova byla jednoznačná: Aliance posílí protidronové kapacity na východním křídle a přizpůsobí svou obrannou pozici. Téma míří na jednání Severoatlantické rady. Nejde o diplomatickou rutinu, jde o reakci na sérii útoků, které se přiblížily tak blízko k území dvou členských států, že mlčení by znamenalo souhlas.

Deset dnů, pět lodí, žádná náhoda

Eskalace nezačala jedním výstřelem. 5. října vzplála a potopila se obchodní loď Royad Mammadov v rumunské výlučné ekonomické zóně, asi 56 km (třicet námořních mil) jižně od Sfântu Gheorghe. Rumunské záchranné složky vytáhly z moře přeživší, ale ne všechny. O den později, 6. října, zasáhly námořní a vzdušné drony lodě ALFA WATAN a ABLE v bulharské ekonomické zóně. Bulharský prezident Rumen Radev svolal bezpečnostní radu a útok označil za „hrubé porušení mezinárodního a námořního práva“.

Pak přišel 13. říjen. Další obchodní loď napadena 33 km (osmnáct námořních mil) východně od bulharského města Bjala. A v noci ze 14. na 15. října hořely tankery Wine Trader a YARA J u rumunské Suliny, tentokrát už uvnitř rumunských teritoriálních vod. Sedm námořníků bylo hlášeno jako nezvěstní.

Nejde tedy o izolovaný incident. Jde o vzorec, který se opakuje a zesiluje. Británie už 8. října na půdě OBSE upozornila, že ruské ministerstvo obrany samo 5. října oznámilo zásah proti dvěma nákladním lodím v Černém moři. Bulharský prezident Radev řekl, že „logicky indicie směřují k Rusku“, byť pro forenzní jistotu potřebuje trosky dronů. Posun přinesl až 15. říjen, kdy alianční vojenský zdroj pro Reuters přímo připsal rumunské incidenty ruským bezpilotním prostředkům.

Co „zásah NATO“ znamená, a co ne

Když Aliance mluví o tom, že útoky nehodlá tolerovat, neznamená to vyhlášení námořní války. Znamená to konkrétní obranná opatření, která se ale svým rozsahem a rychlostí vymykají dosavadní opatrnosti v černomořském prostoru.

Rutte po jednání s Bulharskem a Rumunskem hovořil o třech věcech: navýšení protidronových schopností na východním křídle, úpravě alianční obranné pozice podle aktuální potřeby a projednání situace na úrovni Severoatlantické rady. Bulharsko mezitím už 12. října oficiálně požádalo NATO i EU o technickou pomoc, jak pro vyšetřování, tak pro posílení sledování a reakčních schopností.

Aliance přitom nestartuje z nuly. Už v červenci 2026 oznámila investice přesahující bilion korun do protidronových kapacit a výcviku rozložené na pět let. Na východním křídle běží od roku 2025 aktivita Eastern Sentry s integrovanými stíhačkami, průzkumnými letouny a systémy protivzdušné obrany. To, co se děje teď, je přechod od obecné připravenosti ke specificky černomořské reakci: protidronová ochrana pobřeží, námořní sledování a koordinace bezpečnosti plavby u Bulharska a Rumunska.

Francie se 15. října přidala s ostrou podporou a výzvou k moratoriu na údery v Černém moři, čímž dala najevo, že problém přesahuje dva přímo zasažené státy.

Proč nemůže připlout velká západní flotila

Existuje důvod, proč odpověď NATO bude spíš pobřežní, vzdušná a technologická než klasicky námořní. Jmenuje se Montreuxská úmluva.

Turecko jako strážce Bosporu a Dardanel uplatňuje pravidla, která válečným lodím nečernomořských států omezují tonáž i délku pobytu v Černém moři. Letadlové lodě nesmějí úžinami projít vůbec. Obchodní lodě mají průjezd zajištěn, ale vojenská plavidla podléhají notifikačním a kapacitním limitům. Rychlá demonstrativní „alianční armáda“ tak naráží na právní i politické bariéry.

Pravděpodobnější scénář je proto jiný: využití pobřežních protidronových systémů Rumunska a Bulharska, posílení vzdušného dohledu a senzorových sítí a nasazení kapacit, které už černomořští spojenci mají nebo které jim Aliance dodá. Podle nás je právě tohle důvod, proč je aktuální reakce NATO významnější, než se na první pohled zdá. Dosud byla Aliance v Černém moři výrazně opatrnější než třeba v Rudém moři, kde EU spustila a prodloužila samostatnou námořní operaci ASPIDES proti húsíjským útokům.

Srovnání s Rudým mořem ukazuje rozdíl v geografii

Nabízí se otázka: jsou černomořské útoky srovnatelné s krizí v Rudém moři? Z hlediska čistého objemu zatím ne. Mezinárodní námořní organizace (IMO) eviduje v rudomořské krizi 78 potvrzených incidentů od listopadu 2023. V západním Černém moři sledujeme říjnovou vlnu několika útoků během zhruba deseti dnů.

Zásadní rozdíl je ale v geografii. Černomořské incidenty probíhají bezprostředně u pobřeží aliančních států, některé přímo v rumunských vodách. Mají menší globální objem, ale výrazně větší přímý bezpečnostní dopad na NATO. A právě proto je tlak na reakci tak silný.

Americký úřad MARAD už vydal varování pro obchodní lodě v Černém moři: drony, projektily, miny, vysoké riziko záměny. Posádkám doporučuje přezkoumat bezpečnostní plány, sledovat varování NATO Shipping Centre a při jakémkoli incidentu okamžitě hlásit.

Česko není tak daleko, jak se zdá

Černé moře může z Prahy vypadat jako vzdálená periferie. Není. Evropský dopravní koridor Rýn–Dunaj spojuje Česko přes střední Evropu s rumunským přístavem Constanța na černomořském pobřeží. Rumunsko je pro Česko významný obchodní partner, v roce 2025 činil český vývoz do Rumunska téměř 98 miliard korun, dovoz přes 77 miliard.

Nejde o to, že by na zasažených lodích byl český náklad. Jde o to, že útoky zvyšují pojistné, komplikují lodní dopravu a ohrožují logistické trasy, na které je český export napojen. Evropská komise už v červenci 2026 varovala, že ruské útoky narušují komerční navigaci v Černém moři i na Dunaji, a vyzvala k přípravě alternativních tras.

Česko přispívá do alianční přítomnosti na východním křídle v battlegroup v Lotyšsku, Litvě a na Slovensku. Specifický český příspěvek pro černomořský protidronový balík zatím veřejně oznámen nebyl. Pokud by Praha něco nabídla, půjde spíš o senzorové, protivzdušné nebo logistické kapacity než o námořní síly.

Černé moře zůstává pro civilní lodní dopravu průjezdné, ale za cenu mimořádné ochrany. IMO ještě v září 2026 spouštěla projekt na zajištění bezpečného provozu ukrajinského námořního koridoru. Doprava nezmizela. Funguje ve válečných podmínkách, a právě to chce Aliance změnit.