Jedna z velkých provokací se odehrála u americké Aljašky, kam zamířil ruský bombardér Tu-95MS v doprovodu letounů Su-35S a Su-30SM.
Již pod desetiletí západní země a Rusko vzájemně testují reakční připravenost druhé strany tím, že vysílají k jeho hranicím letouny, které neodpovídají na komunikaci, kvůli čemuž k nim musí vzlétnout „doprovod“. Redakce Armádního Zpravodaje dává za ukázkový příklad misi, do níž byl zapojen ruský bombardér Tupolev Tu-95MS doprovázený bojovými letouny Suchoj Su-35S a Suchoj Su-30SM. Vyprovázet je od Aljašky musela F-35 a dvojice F-16.
Jediná F-35 byla lepší než celá ruská letka
Velmi často dochází k provokacím ze strany Ruska od Kaliningradské oblasti, z níž vysílá letouny k evropským zemím NATO, ale ty tentokrát zamířily přes Sibiř a Beringovo moře k americké Aljašce, k níž absolvovaly 15hodinovou cestu. Během ní došlo k tankování za letu, což bylo nezbytné, jelikož by letouny jinak tak dlouhou cestu nezvládly.
Tupolev Tu-95MS je přitom modernizace zaváděná od roku 1981, vysvětluje Wikipedia s tím, že má dvě verze – šestku a šestnáctku. Ta první unese šest střelu Ch-55, Ch-55SM nebo Ch-555 na rotačním závěsníku ve vnitřní šachtě, zatímco druhá jich navíc unese na vnějších závěsnících dalších deset, pakliže je o Ch-55, nebo osm, jedná-li se o Ch-55SM.
Letoun Su-35S, který ho doprovázel, je podstatně mladší. Jeho první let se uskutečnil teprve v roce 2008, ačkoliv do služby vstoupil o něco později. Veden je jako víceúčelový stíhač a stíhač vzdušné převahy, a má tvořit páteř ruského letectva, ale vznikl jenom v počtu přesahujícím o pár jednotek 150 kusů. V současné době je jejich počet těžké dohadovat, navíc když jich bylo dle českých analytiků z Oryxu v posledních letech nejméně osm zničených.
Jejich předností je nejenom skvělá manévrovatelnost a vysoká max. rychlost Mach 2,25, i když cestovní bývá méně než poloviční (v případě doprovodu Tu-95MS pochopitelně ještě menší), ale také silné zbraně, včetně střel R-37 s dosahem až 400 km, nebo R-74 určených naopak na krátkou vzdálenost, potvrzuje Wikipedia. Slabinou má být však radar N035 Irbis-E-
O bezpečnost Tu-95 se měl starat ještě Suchoj Su-30SM, což je víceúčelový stíhací letoun pro vzdušnou převahu vyráběný od roku 1991, potvrzuje Wikipedia. Oproti Su-35S vnikl v počtu větším než 630 kusů, takže je v ruském letectvu silným zástupcem, ale pochopitelně není tak schopný. V modernizaci SM2 má nést dokonce i střelu R-37M, jinak zvládne třeba R-73, a k bombardování pozemních cílů pak Ch-59 nebo Ch-29, ale i řadu dalších.
Redakce Armádního Zpravodaje je názoru, že se ruská Su-35S může v některých směrech rovnat americké F-16, která se účastnila vyprovázení jí i dalších letounů, ale zejména radarem typu AESA ji ve verzi Block 70/72 značně překonává. O F-35 nemluvě, neboť jde o letoun páté generace, který by je dokázal všechny sestřelit, aniž by o tom piloti věděli.
O to se zasluhuje zejména schopnost stealth, díky níž ho nemají šanci svými nesrovnatelně slabšími radary zaměřit. Záběry z akce zveřejnil letecký inženýr Fahad Naim s odkazem na ruské ministerstvo obrany, a je na něm vidět nejenom tankování, ale také některé letouny jak ruské strany, tak NATO. Incident se obešel bez jakékoliv eskalace.
🚨Russian Tu-95MS strategic bombers conducted a 15+ hour flight over the Bering Sea, approaching Alaska's Air Defense Identification Zone (ADIZ). The mission included aerial refueling and was supported by Su-35S and Su-30SM fighter escorts. In response, the North American… pic.twitter.com/NKpEtHMrHP
— Fahad Naim (@Fahadnaimb) July 24, 2025
Ruský strategický bombardér Tu-95MS v doprovodu svých Su-35S a Su-30SM, po jejichž boku jsou vidět dvě F-16
Co si myslíte, že Rusko sledovalo tentokrát?
