Nejlepší ruská PVO v troskách, foto ukazuje zničený S-400 jen 87 km od hranic. Mohl ostřelovat Ukrajinu

V noci ze 16. na 17. září 2026, Brjanská oblast, rajón Vyhoničů. Podle oficiální zprávy ukrajinských ozbrojených sil byly zasaženy dva odpalovače systému S-400 spolu s dalšími objekty zabezpečení protivníka. O pár hodin později se na Telegramu objevila fotografie, která z oficiálního hlášení udělala hmatatelný obraz: shořelý vrak odpalovacího zařízení na silnici 15K-303 u obce Porošino. OSINT kanál CyberBorošno k záběru připojil přesné souřadnice. Porošino leží zhruba 87 kilometrů od ukrajinské hranice, dost blízko na to, aby systém odtud kryl ruský vzdušný prostor i pálil směrem na Ukrajinu.

Proč se S-400 říká „nejlepší“

Označení není novinářská nadsázka. Ukrajinské ministerstvo obrany v březnové analýze výslovně popsalo S-400 Triumf jako „nejpokročilejší dálkový systém protivzdušné obrany v ruských ozbrojených silách“. V hierarchii ruské PVO stojí nad staršími S-300, střednědobým Bukem i krátkodosahovými systémy Tor a Pancir. Jeden prapor S-400 dokáže teoreticky pokrýt vzdušný prostor v okruhu stovek kilometrů. Právě proto je každá vizuálně doložená ztráta tohoto systému událostí, která překračuje běžnou statistiku vyřazené techniky.

Obranný štít, který střílel na Kyjev

Klíčový detail celého příběhu: S-400 v Brjanské oblasti neplnil jen obrannou roli. Ukrajinské letectvo v červenci 2026 oficiálně hlásilo, že Rusko z Brjanské oblasti odpalovalo balistické střely typu Iskander-M/S-400 proti ukrajinskému území. O dva dny později, 14. července, kyjevská policie zajistila v Darnickém rajónu bojovou část a úlomky střely S-400 po ostřelování hlavního města. A ukrajinská vojenská rozvědka HUR v září 2026 podrobně popsala střelu RM-48U, speciálně vyvinutou údernou modifikaci určenou k odpalování ze systému S-400 proti pozemním cílům.

Z obranného štítu se tak stává palebný nástroj. Systém, který má chránit ruský vzdušný prostor, zároveň slouží k útokům na ukrajinská města. Zničení takového kusu proto Rusko bolí dvojnásob, přichází o vrstvu obrany i o prostředek úderu.

iZdroj fotografie: CyberBoroshno

Kolik S-400 Rusko ještě má

Podle předválečného otevřeného odhadu polského Centra východních studií (OSW) disponovalo Rusko 28 regimenty, 56 prapory a přibližně 448 odpalovacími zařízeními S-400. Číslo působí mohutně. Jenže databáze Oryx, která eviduje výhradně vizuálně doložené ztráty, k dnešku zaznamenává nejméně 32 zasažených odpalovacích zařízení S-400 různých variant plus řadu radarových prvků systému. A vizuálně doložené ztráty jsou vždy jen spodní hranicí skutečného stavu.

Jedna shořelá pásová platforma u Porošina Rusko neoslepí. Ale v kontextu systematického opotřebování jde o další zářez do kapacity, kterou nelze snadno nahradit, výroba S-400 je náročná, dlouhá a závislá na komponentech, jejichž dodávky komplikují sankce.

Systematická kampaň, ne náhoda

Zásah u Vyhoničů není ojedinělý. Už v březnu 2026 ukrajinské síly potvrdily zasažení odpalovacího zařízení S-400 u Dalného na okupovaném Krymu spolu s radary systému. Ukrajinské ministerstvo obrany tehdy shrnulo, že jen za půlku března zasáhlo přes 20 cílů spojených s ruskou protivzdušnou obranou, a výslovně popsalo efekt: každý vyřazený prvek PVO vytváří v ruské obraně mezeru, která zvyšuje zranitelnost týlu a usnadňuje další ukrajinské operace.

Brjanská oblast je v tomto ohledu specifická. Leží přímo u hranic, slouží jako odpalovací prostor pro údery na sever Ukrajiny a zároveň chrání logistické trasy zásobující ruské síly. Rozmístit sem S-400 dává vojenský smysl, systém pokrývá obrovský prostor a reaguje rychle. Jenže čím blíž k hranici, tím kratší je reakční čas i pro druhou stranu. A Ukrajina opakovaně dokazuje, že ani strategická PVO na ruském území není mimo její dosah.

Prostředek, kterým byly odpalovače u Vyhoničů zasaženy, oficiální zpráva neuvádí. Fotografie vraku u Porošina ale ukazuje jedno zcela jasně: pověst nedotknutelného systému, kterou Rusko kolem S-400 budovalo roky, hoří spolu s troskami na krajnici silnice 15K-303.