Nejlepší ruská PVO v troskách. Ukrajinci vypátrali a na prach zničili dva odpalovače S-400. Nic lepšího Kreml nemá

V Brjanské oblasti stála technika, jejímž úkolem je ničit vzdušné cíle, tedy letadla, řízené střely i drony. Podle ukrajinského Generálního štábu se právě ona stala terčem. Zasažena měla být dvě odpalovací zařízení systému S-400 Triumf, tedy vozidla s kontejnery pro protiletadlové řízené střely. Ve stejném hlášení figurují i zázemí pro útočné drony u Doněcka, logistické sklady a místa soustředění ruských vojáků. Část ukrajinských zpráv z toho rychle udělala zničená odpalovací zařízení. Redakce ArmádníhoZpravodaje proto porovnala původní hlášení ukrajinského Generálního štábu s tím, jak ho převzaly další ukrajinské zdroje.

Dvě odpalovací zařízení a jedno slovo, na kterém se zdroje neshodly

Hlášení Generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny vyšlo 17. září 2026. Uvádí, že 16. září a v noci na 17. září 2026 zasáhly ukrajinské obranné síly u Vygonyči v Brjanské oblasti dvě odpalovací zařízení systému S-400. Ve výčtu je dál místo skladování, přípravy a startu útočných bezpilotních prostředků u okupovaného Doněcka, sklady zabezpečení v Kurachivce, Nové Marijivce a Luhansku a prostory soustředění vojáků ve Strilkovém v Chersonské oblasti a v Družném v Luhanské oblasti.

A teď to slovo. Primární zpráva mluví o zásahu. Ukrajinský server Censor.NET z ní ve svém anglickém textu udělal zničení, tedy tvrzení o mnohem větším rozsahu škod. V titulku navíc klade událost do Belgorodské oblasti, zatímco jeho vlastní text i původní hlášení uvádějí oblast Brjanskou.

Je tedy potřeba rozlišit, co komu patří. Že byla dvě odpalovací zařízení zasažena, tvrdí ukrajinský Generální štáb. Že byla zničena, píše Censor.NET. Ukrajinská pravda i resortní agentura ArmyInform hlášení jen přepisují a samy uvádějí Generální štáb jako zdroj, nejsou tedy druhým nezávislým potvrzením. Ruské ministerstvo obrany podle Interfaxu ve stejné době hlásilo neutralizaci 641 bezpilotních prostředků nad řadou oblastí včetně Brjanské, o S-400 ale nemluvilo. Zásah proto zůstává tvrzením jedné strany.

Následující část ukáže, co S-400 podle ruských oficiálních údajů skutečně umí a jak jeho dosah vypadá proti protivzdušné obraně, kterou pořizuje Česko.

Čtyři stovky kilometrů na papíře

S-400 Triumf, v označení Severoatlantické aliance SA-21 Growler, je mobilní protiletadlový raketový komplet dlouhého dosahu. Má ničit letadla, řízené střely i část balistických cílů. Podle popisu ruského ministerstva obrany, který zveřejnila agentura Interfax, je deklarovaný dosah až 400 km proti aerodynamickým cílům, tedy proti letadlům a řízeným střelám, a 60 km proti cílům balistickým. Označit systém za absolutní vrchol ruské techniky ale nelze, Rusko pracuje i na navazujícím systému S-500.

Co 400 km znamená? Kruh s takovým poloměrem má průměr 800 km a plochu asi 502 655 km². Rozloha Česka je podle Českého statistického úřadu 78 871 km², papírový dosah jedné baterie je tedy zhruba 6,4násobek plochy celé republiky.

Redakce ArmádníhoZpravodaje postavila vedle sebe čísla ze dvou oficiálních popisů: z agenturního záznamu ruského ministerstva obrany a z materiálu Ministerstva obrany ČR z 23. října 2025. To u izraelského systému SPYDER, který má tvořit vyšší vrstvu české pozemní protivzdušné obrany, uvádí zásah až na 80 km a do výšky 20 km.

Poměr je pětinásobný, platí ale jen pro deklarované dosahy proti vzdušným cílům. O bojové účinnosti, odolnosti, zásobě střel ani o výcviku obsluh nevypovídá nic.

Odpalovací zařízení je ale jen jedna část kompletu, a právě proto je otázka, co ruské baterii u Vygonyči po zásahu vlastně zbylo.

Co Rusům po zásahu zůstalo stát

Odpalovací zařízení nese řízené střely a vypouští je. Radar vzdušné cíle vyhledává, sleduje je a navádí na ně střely. Velitelské stanoviště rozhoduje, na co se bude střílet. Interfax popisuje S-400 jako komplet, ne jako jediný vůz, a to je pro čtení celé zprávy podstatné.

Hlášení Generálního štábu u Vygonyči nejmenuje radar, velitelské stanoviště, spojovací prostředky ani zásobu munice. Jmenuje dvě odpalovací zařízení. Pokud se rozsah škod drží téhle hranice, jde o ztrátu části palebné kapacity jedné konkrétní jednotky, ne o vyřazení celé vrstvy obrany.

Redakce ArmádníhoZpravodaje prošla ukrajinská hlášení z jednoho týdne. Podle zprávy, kterou 14. září 2026 přepsala Ukrajinská pravda, hlásil Generální štáb za 13. září a noc na 14. září 2026 zásah radaru 92N6 ze systému S-400 v Soči. Ze dvou hlášení tak vzniká série tvrzení mířících postupně na různé prvky téhož kompletu. Doloženo je zveřejnění těch tvrzení, nikoli rozsah škod.

Cíle z aktuálního ukrajinského hlášení se dají rozdělit do tří skupin:

• protivzdušná obrana: dvě odpalovací zařízení S-400 u Vygonyči,
• dronová infrastruktura: zázemí pro skladování, přípravu a start útočných bezpilotních prostředků u Doněcka,
• logistika a lidé: sklady v Kurachivce, Nové Marijivce a Luhansku, soustředění vojáků ve Strilkovém a Družném.

Proč se tenhle zásah počítá i nad Českem

Když jde zasáhnout odpalovací zařízení systému s deklarovaným dosahem 400 km hluboko ve vlastním zázemí, neříká to jen něco o dvou vozidlech. Říká to něco o povaze pozemní protivzdušné obrany obecně. Ministerstvo obrany ČR ve svém materiálu z 23. října 2025 popisuje cíl, který si Česko vytyčilo, jako integrovanou protivzdušnou a protiraketovou obranu v rámci Severoatlantické aliance, tedy obranu proti hrozbám z různých směrů, rychlostí a výšek, od dronů přes střely s plochou dráhou letu až po balistické a hypersonické cíle.

Ministerstvo v témže materiálu cituje plukovníka Jaroslava Daverného, podle nějž musí obrana nebe stát na vrstvení a na koordinaci ve velení vzdušných sil. Proto se nestaví na jednom zázračném kompletu, ale na kombinaci radarů, pozemních systémů, letectva a elektronického boje. Armáda ČR už v prosinci 2022 uvedla, že každá baterie systému SPYDER má mít radar, čtyři odpalovací zařízení, nabíjecí vozidlo a systémy velení a řízení palby. K tomu patří jeden nepříjemný český fakt, který přiznává samo ministerstvo: česká protivzdušná obrana byla od 90. let dlouhodobě podfinancovaná a znovunabytí schopností je časově i finančně náročné.

Pětinásobný rozdíl mezi deklarovanými dosahy S-400 a SPYDERu tedy neříká, které nebe je lépe chráněné. Rozhoduje počet vrstev a to, jak jsou propojené. Nebe nechrání štít, ale síť. Její cenu určuje, kolik uzlů vydrží ztratit.