Největší exportéři zbraní světa a kam je posílají. První má 42% podíl, Rusko předběhla i Francie

Spojené státy ovládly téměř polovinu světového trhu se zbraněmi. Rusko za pět let ztratilo dvě třetiny exportu a propadlo se na třetí místo.

M142 HIMARS i Zdroj fotografie: Rawpixel
                   

Stockholmský mírový výzkumný institut SIPRI zveřejnil v březnu 2026 novou zprávu o mezinárodních transferech hlavních zbraní za období 2021–2025. Čísla ukazují svět, kde obchod se zbraněmi roste, kde se přelévá a kde vysychá. Celkový objem transferů stoupl o 9,2 % oproti předchozímu pětiletému období, a hlavním motorem byl evropský kontinent, jehož dovozy vyletěly o 210 %. Za tím stojí jediné slovo: Ukrajina. Jenže válka v Evropě nezměnila jen importní stranu. Překreslila i mapu dodavatelů. A ta mapa dnes vypráví příběh o tom, kdo si kupuje vliv a kdo ho ztrácí.

Žebříček, který mluví jasně

Deset největších exportérů zbraní za období 2021–2025 vypadá takto:

PořadíStátPodíl na světovém exportuZměna oproti 2016–2020
1.USA42 %+18 %
2.Francie9,8 %+21 %
3.Rusko6,8 %−64 %
4.Německo5,7 %+17 %
5.Čína5,6 %+9,8 %
6.Itálie5,1 %+157 %
7.Izrael4,4 %+47 %
8.Velká Británie3,4 %−3,4 %
9.Jižní Korea3,0 %+57 %
10.Španělsko2,3 %+2,3 %

Pět největších dodavatelů drží 70 % světového exportu. Severní Amerika a západní Evropa dohromady tvoří 74 %, před pěti lety to bylo 62 %. Samotné členské státy EU se podílejí 28 %, což je čtyřnásobek Ruska. V první desítce sedí hned čtyři unijní země.

Kam míří americké, francouzské a ruské zbraně

Čísla v tabulce jsou jen polovina příběhu. Druhá polovina je v tom, kdo zbraně přijímá, protože dodávka stíhačky nebo fregaty není jednorázový obchod. Je to začátek desetiletí servisních smluv, výcviku, náhradních dílů a politické gravitace.

USA poprvé za dvě dekády poslaly největší podíl svého exportu do Evropy (38 %), nikoli na Blízký východ (33 %). Hlavní příjemci: Saúdská Arábie 12 %, Ukrajina 9,4 %, Japonsko 8,9 %. Asie a Oceánie odebraly 26 %.

Francie těží z diverzifikovaného portfolia. Indie odebírá 24 % francouzského exportu, Egypt 11 %, Řecko 10 %. Paříž si tak buduje vazby současně v indo-pacifickém prostoru, na Blízkém východě i na východním křídle NATO.

Rusko je dnes závislé na třech odběratelích: Indie 48 %, Čína 13 %, Bělorusko 13 %. Tři čtvrtiny exportu do tří zemí, to je křehká pozice. A i ta se tenčí: indický podíl ruských zbraní klesl z 51 % v období 2016–2020 a ze 70 % v období 2011–2015. Indie objednává francouzské bojové letouny a německé ponorky.

Německo směřuje 24 % exportu na Ukrajinu, 14 % do Egypta a 10 % do Izraele. Čína posílá 61 % do Pákistánu, což z obou zemí dělá de facto obranné partnery. Itálie zaznamenala největší růst v první desítce (+157 %) a 59 % jejího exportu míří na Blízký východ: Katar 26 %, Kuvajt 17 %, Indonésie 12 %.

Proč Rusko padá a co to znamená

Propad ruského exportu o 64 % není jen statistická kuriozita. V první desítce bylo Rusko jediným státem, kterému export klesl. SIPRI identifikuje několik příčin, které se navzájem posilují.

Už před plnou invazí na Ukrajinu byly ruské dodávky v letech 2020 a 2021 neobvykle nízké, Čína a Indie objednávaly méně. Po únoru 2022 se přidala priorita zásobování vlastní armády, multilaterální sankce a systematický tlak Washingtonu na tradiční ruské odběratele, aby přešli k jiným dodavatelům. Hlavní propadové trhy v období 2021–2025: Alžírsko, Čína, Egypt.

Menší export znamená i slabší dlouhodobé vazby. Kdo nedodává náhradní díly a munici, ztrácí vliv u servisního pultu, a nakonec i u jednacího stolu. Podle SIPRI je navíc objem rozpracovaných ruských exportních zakázek nízký, takže obrat v dohledné době nepřijde.

Česko: 17. exportér a velký zákazník Západu

Česká republika se v datech SIPRI objevuje na 17. místě mezi světovými exportéry hlavních zbraní s podílem 0,4 %. Celých 69 % českého exportu v této metodice šlo na Ukrajinu, 14 % do Vietnamu, 9 % do Maďarska. Od roku 2022 Česko předalo Ukrajině 390 kusů nepotřebné vojenské techniky a desítky tisíc kusů velkorážové munice v účetní hodnotě 5,77 miliardy korun. Rozvíjí se i společná česko-ukrajinská výroba munice a montáž ručních zbraní.

Na dovozní straně je obraz ještě výmluvnější. Česko nakupuje od tří ze čtyř největších světových exportérů:

  • Z USA: Kontrakt na 24 letounů F-35A za necelých 5 miliard dolarů včetně munice a výcviku, dříve 12 vrtulníků H-1. Podle výroční zprávy MPO za rok 2024 tvořily USA přes 43 % využitých českých dovozních licencí na vojenský materiál.
  • Z Francie: 62 houfnic CAESAR za 10,3 miliardy korun s DPH.
  • Z Německa: 14 tanků Leopard 2A4 za 3,98 miliardy korun bez DPH, dalších 28 kusů jako dar za pomoc Ukrajině a připravovaný vstup do programu Leopard 2A8 v rámci 39,8 až 52,1 miliardy korun.

Pro českou armádu je to skok v kompatibilitě se spojenci v NATO. Zároveň ale roste závislost na americkém a evropském dodavatelském řetězci, od náhradních dílů po munici a softwarové aktualizace.

Mapa zbraní jako mapa vlivu

Žebříček SIPRI se čte jako geopolitický rentgen. Tam, kde proudí zbraně, proudí i instruktoři, servisní týmy, zpravodajské vazby a politické závazky. USA si touto optikou upevnily pozici v Evropě, na Blízkém východě i v indo-pacifickém prostoru současně. Francie roste jako alternativa pro státy, které nechtějí být závislé jen na Washingtonu. A Rusko? To dnes vyzbrojuje hlavně vlastní frontu.

Kdo dodává zbraně, ten si kupuje vztah na dekády dopředu. Čísla za období 2021–2025 ukazují, že tento vztah si dnes kupuje především Západ.

Jak se podle vás bude měnit export zbraní?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články