V poslední době Rusko stále častěji vyvolává napětí s NATO, zejména opakovaným narušováním vzdušného prostoru. Často se tak děje nad Pobaltím a Polskem, a nelze to hodnotit jinak než jako provokaci a „riskantní hru“, která může vyvolat tvrdou odezvu ze strany jednotlivých států. Ty dosud reagují zdrženlivě – redakce Armádního Zpravodaje má za příklad ruský Iljušin Il-20 nad Baltským mořem, k němuž odstartovaly dva německé Eurofightery, uvádí HandelsBlatt.

Sólo mise bez doprovodu bojových letounů

Iljušin Il-20 je už poměrně zastaralý letoun pro radioelektronický průzkum a boj pocházející z období Sovětského svazu, konkrétně byl zařazen roku 1969, potvrzuje Wikipedia. Nejčastější je v tomto případě verze M existující v počtu 20 kusů, s níž Rusko sbírá informace. Existuje však ještě RT k telemetrickému měření raketových technologií nebo PP pro elektronický boj.

Nejlepší systémy PVO, které může NATO nasadit proti Rusku: 4 pochází z Evropy, pouze jeden z Ameriky

Je pochopitelné, že se v boji jedná o prakticky bezbranný letoun, a dle sledování je dle redakce Armádního Zpravodaje silně nezvyklé, aby vykonával misi bez doprovodu bojových letounů, ale přesto se tak mělo stát. K incidentu je ovšem minimum informací, takže ani není jasné, v jakém místě k němu došlo, jenom že musel být Il-20 vizuálně detekován a vyprovozen, přičemž se první zprávy objevily 21. září 2025, ale teoreticky k tomu mohlo dojít i jindy.

To je ovšem běžná taktika, protože letěl s vypnutými komunikačními systémy a bez předem ohlášeného letového plánu. Vzlet dvou bojových letounů, tentokrát německých Eurofighterů, je pak rovněž standardní postup, jenom výjimečně je vysílán jeden – to se děje např. u F-35, která je ovšem technologicky nadřazená všemu, co může Rusko na misi poslat.

Ruské tanky se na moment zastavily. Satelitní snímek potvrzuje zničení obřího „muničáku“, který živil jejich kanony

Eurofighter je přitom skvělý evropský letoun klasifikovaný jako víceúčelový a stíhací pro získání vzdušné převahy, uvádí Wikipedia, a Německo je s víc než 200 kusy jeho největším uživatelem. Jeho předností je moderní radar typu AESA, zatímco k boji proti vzdušným cílům má např. Meteor s dosahem přes 200 km a nejmenší zónou úniku, takže co zaměří, to skoro vždy zničí.

K tomu ale nedochází, protože i když jde o provokaci, kdy Rusko neváhá narušit vzdušný prostor NATO, jako tomu bylo nedávno v Estonsku, kam vletěla trojice MiG-31, při zvětření aliančních letounů piloti neriskují a otáčí to. Dochází tak k testování reakčních schopností, ale také „drzosti“, kam až Severoatlantická aliance, potažmo její evropská část, nechá Rusko zajít.