Novináři šli pěšky na frontu u Kosťantynivky. Hodinová cesta trvala pět hodin, Rusové na ně 14krát zaútočili

Reportér Nick Paton Walsh a jeho tým vyrazili po silnici spojující Družkivku s Kosťantynivkou, jedné z posledních zásobovacích tepen ukrajinské fronty v tomto úseku. Nešli proto, že by chtěli. Šli proto, že po téhle cestě už nikdo nejezdí autem, pokud nemusí. Vozidlo je pro ruské drony prioritní cíl: velké, pomalé, neschopné se rozptýlit do porostu. Pěší skupina se aspoň může rozprchnout. A přesně to dělala, znovu a znovu, čtrnáctkrát za pět hodin. Reportáž, publikovaná 18. května 2026, neukazuje výjimečný den. Ukazuje, jak dnes vypadá každodenní logistika na jednom z nejtvrdších úseků ukrajinské obrany.

Pět hodin pod bzukotem

Trasa měří jen několik kilometrů. V dřívějších fázích války by ji obrněnec projel za desítky minut. V květnu 2026 vypadá jinak: rozbitý asfalt lemovaný vraky vyhořelých aut, nad silnicí natažené antidronové sítě, po stranách stromy a ruiny, v nichž se skrývají střelecké týmy. A nad tím vším permanentní bzukot.

Při prvním alarmu se skupina rozběhla do zeleně. Pak znovu. A znovu. Drony kroužily, létaly nízko, čekaly na pohyb. Některé shazovaly výbušniny, jiné narážely přímo do vozovky. Jeden přeletěl těsně nad hlavami štábu, byl zasažen palbou z pušky a spadl na asfalt bez detonace. „Takže jsme naživu,“ zaznělo ve vysílání. CNN nezmiňuje žádné zranění členů štábu.

Mezi útoky skupina míjela vrak pick-upu, který dva dny předtím zasáhl dron. Při tom útoku zahynul poručík Roman z doprovodné jednotky 24. samostatné mechanizované brigády, téže brigády, kterou v březnu navštívil prezident Zelenskyj a varoval, že Rusové v regionu chystají jarní ofenzivu.

Koridor smrti, který musí fungovat

Osa Družkivka–Kosťantynivka není frontová linie v klasickém smyslu. Je to logistický koridor, a právě proto je tak nebezpečný. Podle analýzy ISW z počátku května 2026 Rusové v taktickém prostoru Kosťantynivka–Družkivka zintenzivnili útoky i infiltrace. Doněcká oblastní správa ve stejném období hlásila, že i civilní evakuace z Družkivky probíhají pod dronovým ohněm.

Britský think-tank RUSI pro druhou polovinu roku 2025 popsal vznik takzvané „stěny dronů“, zóny opotřebování hluboké zhruba 30 kilometrů za kontaktní linií, kde je jakýkoli pohyb sledován a ohrožován. Reportáž CNN z května 2026 ukazuje, jak ta zóna vypadá v praxi: nikdo nejezdí, zásoby nesou lidé nebo malé robotické vozíky a i krátký přesun mezi dvěma pozicemi se řeší pěšky v rozptylu.

Srovnání s počátkem války je drastické. V roce 2022 hrály prim dražší systémy, turecké drony TB2, protitankové střely Javelin, přesuny obrněnců. Už v roce 2024 analytici popisovali bojiště posété drony a systémy elektronického boje, kde nelze soustřeďovat síly bez okamžitého odhalení. O dva roky později je výsledek dotažený do důsledku: OHCHR v únoru 2025 konstatovala, že krátkodosahové drony se staly nejnebezpečnější zbraní i pro civilisty. A trend od té doby jen zesílil.

Jak se Ukrajina adaptuje

Vojákyně s volacím znakem Afina, příslušnice 24. brigády, vstoupila do armády ještě před plnohodnotnou invazí. Podle jejích slov si nedokázala představit nic takového, tolik robotů, tolik dronů. Popisuje to jako vyčerpávající a psychicky vypalující. Ale dodává, že si člověk musí zvyknout, protože to musí dělat.

Adaptace má několik vrstev:

• Fyzická ochrana komunikací — ukrajinské ministerstvo obrany uvádí, že jen v roce 2025 vzniklo přes 534 kilometrů antidronových sítí v sedmi oblastech včetně Doněcké. Právě ty sítě jsou vidět nad silnicí v reportáži CNN, chrání před přímým náletem, ale při alarmu omezují únik do stran.
• Pozemní roboty — Zelenskyj v dubnu 2026 uvedl přes 22 tisíc misí pozemních robotů za tři měsíce. CNN ukazuje malý robotický vozík nesoucí zásoby vyčerpaným vojákům. Ministerstvo obrany ve stejném měsíci představilo pozemní robotické vozidlo Bizon-L s nosností 300 kilogramů a dojezdem 50 kilometrů, určené pro převoz munice i odsun raněných. Zda jde o tentýž model, reportáž neuvádí.
• Drony-interceptory — ministerstvo obrany škáluje dálkově řízené drony schopné sestřelovat nepřátelské bezpilotní prostředky, s cílem dosáhnout 95% neutralizace hrozeb. Více než deset výrobců se podílí na produkci.
• Vlastní dronová dominance — podle Zelenského z ledna 2026 ničí drony více než 80 % nepřátelských cílů. Válka dronů se vede na obou stranách, ale Ukrajina vsadila na rychlou iteraci a masové nasazení.

Co to říká o válce v roce 2026

CNN reportáž doprovází formulací, která rezonuje: Kyjev válku „možná nevyhrává, ale přestal ji prohrávat“. V předchozím měsíci Ukrajina podle CNN osvobodila více území, než Rusko zabralo, poprvé od roku 2024. Nejde o průlom. Jde o změnu trendu.

Tato realita má i konkrétní český rozměr. Česká vláda v lednu 2026 potvrdila možnost pokračování muniční iniciativy, program Ukrajina 2026–2030 počítá s miliardou korun ročně na obnovu a rozvoj, MZV letos vyčlenilo 50 milionů na humanitární pomoc a mandát pro výcvik ukrajinských vojáků na českém území platí do konce roku. Čím víc fronta stojí na ochraně logistiky, vytrvalosti a technologické adaptaci, tím relevantnější jsou vedle munice právě antidronová řešení a infrastrukturní podpora, tedy přesně to, co reportáž z „Road of Life“ ukazuje jako denní realitu.

Válka po jednotlivcích

Obraz války u Kosťantynivky v květnu 2026 není o velkých manévrech ani spektakulárních průlomech. Je o vojákovi, který slyší bzukot a běží do stromů. O robotickém vozíku, který nese zásoby místo člověka. O novináři, který po pádu dronu na asfalt řekne „jsme naživu“ a jde dál.

Afina z 24. brigády to shrnula jednou větou: musíte si zvyknout, protože to musíte dělat. Na téhle silnici to platí každý den.