Unikátní pohled na komponenty Orešniku poodhaluje tajemství obávané rakety. Trosky se podařilo alespoň částečně prozkoumat.
Orešnik je v poslední velkým strašákem hlavně pro Evropu, a jak je tomu zvykem, Rusové jednu ze svých superzbraní značně vychválili. V praxi se však ukazuje, že může mít stále problémy, a co je důležité, postupně se daří odhalovat její tajemství. CNN přinesla reportáž, v níž ukazuje některé součásti Orešniku zkoumané Ukrajinci poté, co dopadl na Lvov.
Nebezpečná, ale zřejmě problematická raketa
Orešnik je balistická střela středního doletu (IRBM) s údajným dosahem 5 500 km, takže z Ruska doletí kamkoliv v Evropě. Ta proti ní prakticky nemá ochranu, ačkoliv by to měl zvládat Arrow-3 kupovaný Německem, a také námořní systémy Aegis, které provozuje německé, španělské a norské námořnictvo, potvrzuje Wikipedia, ale třeba MIM-104 Patriot nikoliv.
Důvodem je její rychlost vyšší než Mach 10, s čímž si zkrátka současné systémy PVO poradit neumí. Orešnik vychází z rakety RS-26 Rubež, uvádí Wikipedia, která zastarává a má oproti ní o něco horší vlastnosti. Navržena je primárně jako nosič až 6 jaderných hlavic, ale Ukrajina to v noci 08. ledna 2026 schytala konvenčními, což ukázaly záběry z místa.
I přes mnohá zjištění byla ruská balistická raketa velkou neznámou. Sice se již dříve podařilo zjistit, jak vypadá, jelikož to (zřejmě záměrně) odhalil běloruský prezident, a analytikům se také koncem prosince 2025 podařilo zjistit pravděpodobnou polohu Orešniku v Bělorusku. Mnohem lepší jsou však zjištění vycházející z trosek, které se podařilo Ukrajincům získat.
Jednalo se například o stabilizační a naváděcí jednotku (v podstatě „mozek“ rakety), některé díly z motoru, fragmenty naváděcího systému, nebo trysky z platformy separační jednotky. Sice to neprozradí 100 % informací, ale pomůže to alespoň částečně odhalit, jakou technologii Rusové užívají, případně kde komponenty vyrábí. Kyjevský vědeckovýzkumný ústav forenzní expertízy přišel jenom o den později s dalšími zjištěními, která Orešnik poodhalují.
Na záběrech je vidět třeba část gyroskopu používaného v inerciálním naváděcím systému Orešniku, který ukrajinští odborníci popsali jako „takový, s nímž létal Jurij Gagarin“. Odhalit se podařilo též sovětské elektronkové trubice. Podle vzhledu se jedná o krytrony (speciální druhy plynem plněných výbojek se studenou katodou, které fungují jako extrémně rychlé spínače vysokého napětí), které slouží ve spínačích nebo vysokofrekvenčních rezonátorech.
Označení na některých dílech naznačuje, že byly vyrobeny začátkem roku 2018, a nejspíše byly určeny pro jiné projekty. Novináři také ukázali blok pro prvky hlavice, což potvrdilo dřívější informace, že se skládá ze šesti menších částí. Analýzou záznamů nicméně odborníci zjistili, že na Lvov dopadly 08. ledna 2026 pouze čtyři hlavice, což poukazuje na problémy.
Extrémně vysoká rychlost způsobuje, že není Orešnik tak přesný a některé hlavice se trefují s větší než žádoucí odchylkou, a spoléhá se tak hlavně na svou hmotnost a rychlost. Navíc se zdá, že mají hlavice problém přežít atmosférický návrat, ačkoliv je i možné, že jich Rusové neosadili plný počet, ale to by vzhledem k povaze zbraně a její ceně nedávalo smysl.






