Ochrana ČR končí, Slovensko po 3 letech přebírá ochranu svého nebe zpět. Nasadí pokročilé F-16 Block 70

Ráno 28. října vystoupil ministr obrany Robert Kaliňák po jednání vlády s jednoznačným sdělením: slovenské ozbrojené síly opět zajišťují nepřetržitou ochranu vzdušného prostoru vlastními silami. Ve vzduchu ji drží nové stíhačky F-16 Block 70, na zemi pozemní protivzdušná obrana. Den předtím prezident Peter Pellegrini na slavnostním ceremoniálu hovořil o „nejbližších dnech“, realita ho předběhla o pouhých pár hodin. Tím se uzavírá kapitola, v níž slovenské nebe hlídaly české Gripeny z Čáslavi, polské stroje a od roku 2023 i maďarské letouny. Pro Českou republiku to znamená konec mise, která její piloty a techniku zatěžovala od září 2022.

Proč Slovensko čtyři roky nehlídalo vlastní nebe

Příběh začíná v srpnu 2022. Slovensko tehdy uzemnilo své poslední MiGy-29, sovětské stroje, jejichž poslední smysluplná modernizace proběhla v roce 1996. Generál Zmeko později popsal stav flotily bez příkras: průměrná chybovost každých 43 minut, čtyři provozuschopné kusy na operační den, nedostatek pilotů, náhradních dílů i munice. Stroje nebyly kompatibilní s aliančním prostředím a perspektiva další modernizace neexistovala. Část z nich Slovensko v březnu 2023 darovalo Ukrajině.

Jenže nástupce nebyl připravený. Smlouvu na 14 letounů F-16 Block 70 podepsal tehdejší ministr obrany už v prosinci 2018, za více než 1,6 miliardy eur. Součástí kontraktu nebyla jen letadla, ale i výcvik 22 pilotů a 160 techniků, dvouletá logistická podpora a kompletní výzbroj. Pak přišel covid, který prodražil a zpozdil výcvikový program. Válka na Ukrajině zvýšila ceny i poptávku po kapacitách amerického obranného průmyslu. Výroba se zpozdila o celý rok. A i po příletu prvních strojů na Slovensko trvalo měsíce, než se podařilo certifikovat infrastrukturu, vyškolit pozemní personál a dosáhnout operační připravenosti.

Co přesně dělalo Česko a co se teď mění

Od 1. září 2022 převzaly ochranu slovenského vzdušného prostoru české a polské vzdušné síly v rámci aliančního systému NATINAMDS. Česká část mise fungovala z 21. základny taktického letectva v Čáslavi v režimu, který armáda sama přirovnala k „home office“: dva Gripeny v pohotovosti plus jeden záložní stroj. Klíčový detail: Česko kvůli misi nevyčleňovalo extra piloty ani další stíhačky. Stejná hotovost kryla český i slovenský prostor současně.

Co to znamená prakticky? Konec slovenské mise nevrací České republice žádnou „ztracenou“ letku. Uvolní ale provozní zátěž, tedy méně nalétaných hodin, nižší opotřebení strojů, jednodušší plánování. Česká republika navíc v červnu 2025 podepsala prodloužení pronájmu svých 12 Gripenů do roku 2035, takže její obranné schopnosti zůstávají stabilní.

Slovensko za ochranu platilo jen reálně spotřebované palivo při ostrém vzletu. Šlo o solidární alianční pomoc, ne o komerční službu.

Co umí F-16 Block 70 a proč jsou „pokročilé“

Označení není reklamní nadsázka. Slovenské F-16C/D Block 70/72 V představují nejnovější vyráběnou verzi legendární platformy. Jejich výbava zahrnuje:

• Radar AN/APG-83 AESA, aktivní elektronicky řízená anténa, generační skok oproti starším mechanicky natáčeným radarům
• Přilbový zaměřovací systém JHMCS II, pilot zamíří pohledem, systém naváže
• Zaměřovací kontejner AN/AAQ-33 Sniper, precizní identifikace a navádění na pozemní cíle
• Modulární mission computer, umožňuje rychlé softwarové aktualizace
• Výzbroj včetně raket AMRAAM AIM-120C7 a naváděných bomb GBU-12

Pro srovnání: polské F-16 Block 52, které dosud hlídkovaly i nad Slovenskem, teprve v srpnu 2025 podepsaly modernizaci na standard F-16V, tedy na úroveň blízkou tomu, co Slovensko dostalo rovnou z výrobní linky. České a maďarské Gripeny C/D jsou plně aliančně kompatibilní, ale jde o starší platformu. Slovensko tak paradoxně přeskočilo z nejzaostalejší stíhací flotily ve středoevropském NATO rovnou na jednu z nejtechničtějších.

Není to jen slavnostní převzetí

Argument, že jde o pouhou symboliku, neobstojí. Už v dubnu 2025 mělo Slovensko sedm plně vycvičených pilotů a dalších šest ve výcviku. V srpnu 2026 slovenské posádky v Arizoně absolvovaly ostré letecké střelby, použití palubního kanonu, naváděných bomb GBU-12, zaměřovacího kontejneru Sniper i tankování za letu. To není profil jednotky, která se teprve učí létat.

Podle dostupných informací Slovensko v dubnu 2026 převzalo i čtrnáctý a poslední objednaný stroj. Část flotily přitom zůstávala v USA právě kvůli pokračujícímu výcviku, logický krok, který urychlil cestu k operační připravenosti.

Co bude dál

Slovensko nemíní zůstat jen u obrany vlastních hranic. Prezident Pellegrini v červenci 2026 na summitu NATO v Ankaře oznámil plán nasadit F-16 do rotace Baltic Air Policing od roku 2027. Ministr Kaliňák termín upřesnil na konec roku 2027, od roku 2028 pak počítá i se zapojením do rotující protivzdušné obrany NATO s využitím systému Barak MX. Země, která ještě nedávno nedokázala hlídat vlastní nebe, se chystá hlídat nebe pobaltských spojenců.

Pellegrini to při slavnostním ceremoniálu zarámoval odkazem na článek 3 Severoatlantické smlouvy: každý členský stát musí být v první řadě schopný bránit svou územní celistvost vlastními silami. Členství v Alianci tuto odpovědnost nedeleguje, jen ji doplňuje. Čtyři roky bez vlastních stíhaček tu lekci Slovensku připomněly důrazněji než jakýkoli strategický dokument.