Opět obrovské selhání ruské PVO, která si vzala na mušku vlastní civilní letoun a skoro způsobila neštěstí. Není jasné, jak si ho dokázala splést s dronem.
Spolehlivost ruské protivzdušné obrany je na pováženou, jelikož mnohé její systémy nejenom nezvládají odrážet hrozby, ale samy je často vytváří. Tak jako v nedávnem případě, který redakce Armádního Zpravodaje zaznamenala u ruského novináře a bývalého vojáka Alexandra Nevzorova. Civilní let z Minsku do Moskvy málem nedopadl pro cestující dobře, jelikož na něj měla pálit vlastní PVO, ale neštěstí se nakonec podařilo odvrátit.
Poškozené ruské letadlo nakonec přistálo
Let AFL1845 operovaný ruskými aeroliniemi Aeroflot lze veřejně dohledat, a podle všeho mířil na mezinárodní letiště Šeremeťjevo, a podle Wikipedie je největší v Moskevské oblasti i v celé zemi. Od hlavního města je vzdáleno 29 km a je základnou největší ruské letecké společnosti, zmíněné Aeroflot, ačkoliv na ní sídlí i řada dalších, třeba Ural Airlines.
V časných ranních hodinách 11. července 2025 se měl Boeing 737-800 přiblížit k přistávací dráze, a tam se stát cílem ruské PVO, konkrétně systému Pancir-S. Ačkoliv různé zdroje tvrdí, že nebylo letadlo sestřeleno, hovoří o způsobení lehkého poškození. Nakonec však mělo přistát bez zranění posádky i cestujících, takže je možné, že raketa explodovala mimo.
Dostupné informace tvrdí, že si měla protivzdušná obrana splést letoun s ukrajinským dronem, což považuje redakce Armádního Zpravodaje za nepochopitelné, jelikož ani ten největší zdaleka nedosahuje takových rozměrů jako velké civilní letadlo k přepravě cestujících. Okolnosti nejsou známy, ale vypovídá to o nízké bezpečnosti letového provozu.
Pancir-S popisuje Wikipedia jako samohybný protiletadlový systém krátkého a středního dosahu určený k ochraně důležitých objektů před leteckými útoky. Kombinuje řízené střely a rychlopalné kanóny na jednom podvozku, což mu umožňuje ničit široké spektrum cílů – od letadel a vrtulníků až po bezpilotní prostředky a střely s plochou dráhou letu.
Vybaven je dvěma 30mm kanóny a až 12 řízenými střelami 57E6 s dosahem 20 km do dálky a 15 km do výšky, a díky kombinaci radaru a elektrooptických senzorů dokáže působit i za ztížených podmínek. Hlavní výhodou je schopnost reagovat rychle a samostatně bez potřeby podpory jiných systémů, ale zjevně není schopen řádně rozeznávat ani vlastní cíle od nepřátelských, ačkoliv v oblasti zrovna žádné nepůsobí.
Co si myslíte o (ne)bezpečí, které způsobuje ruská PVO?


