„Pandořina skříňka byla otevřena.“ To překvapilo i Zelenského. Šéf CIA odletěl z Moskvy a Kyjev se probudil do pekla

Poslední srpnový týden roku 2026 se na mapě války na Ukrajině sešlo všechno najednou. Neveřejný americký zpravodajský kanál do Moskvy, Putinova veřejná hrozba odvetou a pak tři dny a noci, kdy nad Kyjevem a okolím bez přestávky hučely drony a rakety. Výsledkem byla exploze skladu munice v obci Myla nedaleko hlavního města, desítky mrtvých civilistů a Volodymyr Zelenskyj, který před kamerami mluvil o „strašné situaci“ a přiznal, že sklad tam vůbec neměl být. Časová souslednost událostí je drtivá. Přímý důkaz, že jedno způsobilo druhé, chybí. Ale právě v tom je celý příběh tak znepokojivý.

Ratcliffe v Moskvě: co víme a co ne

John Ratcliffe stojí v čele CIA od ledna 2025. Podle CBS News dorazil do Moskvy kolem 26. srpna 2026 a jednal s ruskými zpravodajskými protějšky. Šéf ruské zahraniční rozvědky SVR Sergej Naryškin schůzku potvrdil a označil ji za „pracovní kontakt o citlivých otázkách v kompetenci obou služeb“. Kreml zároveň popřel, že by se Ratcliffe setkal s Putinem.

Co přesně na stole leželo, obě strany tají. Americká média ale postupně poskládala mozaiku:

• CBS uvedla, že Ratcliffe nesl varování Rusku před jakýmkoli útokem na členské státy NATO.
• Axios přidal informaci, že součástí mise byl i návrh summitu Trump–Putin–Zelenskyj.
• Kyjev byl podle CBS o cestě informován předem a požádán, aby po dobu návštěvy pozastavil vlastní údery na ruské území.

Poslední bod je důležitý. Oslabuje spekulace o tom, že Washington jednal za zády Ukrajiny. Neříká ale nic o tom, co přesně Ratcliffe Rusům nabídl nebo slíbil. Pro srovnání: když v listopadu 2022 letěl do Ankary tehdejší ředitel CIA William Burns na jednání s Naryškinem, Bílý dům výslovně zdůraznil, že nešlo o vyjednávání o ukončení války. Tentokrát žádné takové ujištění nezaznělo.

„Pandořina skříňka“ podle Putina

Šest dní před Ratcliffeho příletem do Moskvy, 22. srpna 2026, pronesl Vladimir Putin větu, která dala název celé eskalaci. Podle Reuters prohlásil, že Ukrajina „otevřela Pandořinu skříňku“ útoky na ruské ekonomické cíle a že Moskva odpoví údery na „nejcitlivější ekonomické sektory“ Ukrajiny.

Nešlo o prázdnou rétoriku. Putin tím veřejně legitimizoval rozšíření cílů ruských úderů za hranice čistě vojenské infrastruktury. Formulace „Pandořina skříňka“ v jeho podání znamenala: co bylo vypuštěno, už nejde vrátit zpět. A Kreml začal plnit slib prakticky okamžitě.

Tři noci nad Kyjevem

Bezprostředně po Ratcliffeho odjezdu z Moskvy přišla vlna, jakou Kyjev a jeho okolí nezažily celé měsíce.

V noci na 28. srpna Rusko vypustilo 164 dronů. Následující noc číslo vyskočilo na 267 dronových prostředků a dvě střely. V noci na 30. srpna dalších 130 dronů a dvě balistické rakety. Ukrajinský generální štáb hlásil prakticky nepřetržité poplachy. Novou hrozbou se staly rychlé drony s proudovým pohonem, které zkracují reakční čas obrany na minimum.

Skutečná katastrofa ale přišla večer 28. srpna v Myle, obci ležící těsně za hranicí Kyjeva. Ruský úder zasáhl sklad munice ukrajinských obranných sil. Následovaly masivní sekundární detonace, které trvaly hodiny. Tlakové vlny poškodily okolní obytnou zástavbu. K 30. srpnu agentura AP uváděla 38 mrtvých. Záchranáři pokračovali v hašení a zneškodňování nevybuchlé munice, zatímco v samotném Kyjevě hořel dvanáctipodlažní obytný dům v Oboloňském rajonu po zásahu dalším dronem.

Zelenskyj reagoval nezvykle ostře, a ne jen směrem k Rusku. Označil situaci v Myle za „strašnou“ a řekl, že sklad tam „rozhodně neměl být“. Šlo přitom o druhou podobnou katastrofu za dva měsíce. Už v červenci bezpečnostní služba SBU zadržela vedení obranného podniku kvůli skladování munice u obytných domů ve Vyšnevém. Překvapení Zelenského tedy mířilo dvojím směrem: k brutalitě ruského úderu i k vlastnímu selhání, které jeho následky znásobilo.

Souslednost, ne kauzalita

Je lákavé nakreslit přímou čáru: Ratcliffe přiletěl, Ratcliffe odletěl, Rusko zaútočilo. Chronologie je skutečně těsná. Jenže Putinova hrozba „Pandořinou skříňkou“ padla už 22. srpna, tedy ještě před americkou misí. AP navíc dokumentuje, že Rusko za předchozí dva měsíce vypustilo přes 1 700 útočných dronů; vzdušná kampaň se stupňovala postupně, ne skokem.

Bezpečnější a poctivější čtení je jiné: neveřejný americko-ruský kontakt běžel souběžně s už rozjetou ruskou odvetou. Ratcliffeho návštěva eskalaci nezpůsobila, ale ani ji nezastavila. A ruské ministerstvo obrany mezitím oznámilo přípravu „masivních úderů“ proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Mluvčí Kremlu Peskov hovořil o „adekvátní odpovědi“ na ukrajinskou eskalaci.

Co to znamená pro Česko a NATO

Aliance na červencovém summitu v Ankaře přislíbila Ukrajině na rok 2026 vojenskou pomoc ve výši 70 miliard eur. Generální tajemník Rutte při únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že protivzdušná obrana zůstává klíčovou prioritou. Česká vláda se drží stejné linie: ministr zahraničí při lednové návštěvě Kyjeva označil protidronovou obranu za zásadní prioritu a kabinet už dříve schválil program pomoci Ukrajině na roky 2026–2030 s roční alokací jedné miliardy korun.

Kyjevské noci plné dronů nejsou jen ukrajinský problém. Každý úspěšný ruský úder na civilní infrastrukturu testuje odhodlání celé aliance, a každý dron, který obrana sestřelí, je argument pro další dodávky.

Diplomacie a válka teď běží paralelně, ne postupně. Ratcliffe vezl do Moskvy návrhy, Rusko mezitím chystalo další salvy. Pandořina skříňka, jak ji Putin pojmenoval, zůstává otevřená, a zatím nikdo nenabídl způsob, jak ji zavřít.