Pil na ulici pivo, skončil s podpisem smlouvy na frontu. Rusové chytají muže přímo na chodníku a tlačí je do armády

Muž si otevřel pivo cestou domů. Než ho dopil, seděl v policejním autě. O pár hodin později stál před lékařskou komisí a nad stolem s kontraktem na službu v ruské armádě. Takhle vypadá nábor do války na Ukrajině v roce 2025 a 2026, ne v kasárnách, ale na chodníku. Lidskoprávní projekt Idite lesom i investigativní média popisují stále častější pouliční razie, při nichž ruské bezpečnostní složky sbírají muže z ulic, z aut i z městské hromadné dopravy a tlačí je k podpisu smlouvy s ministerstvem obrany. Nejde o izolované excesy jedné hlídky. Jde o systém.

Ulice, policejní auto, vojkomat, kontrakt

Mechanika je brutálně přímočará. Policisté zastaví muže na ulici, často toho, kdo vypadá zranitelně: podnapilého, sociálně slabšího, člověka s nevyřešenými právními problémy. Přesadí ho do služebního vozu a odvezou na policejní oddělení nebo rovnou do vojkomatu. Tam následuje zrychlená lékařská prohlídka, po ní stůl s kontraktem.

V Penze investigativní server Vjórstka zdokumentoval, jak policisté zastavovali muže nejen na chodnících, ale i v autech a v tramvajích. V Novosibirsku zachytil projekt SOTA případ muže, který si otevřel lahev piva na cestě z práce, skončil na policejním oddělení, prošel lékařskou komisí a byl odvezen do vojkomatu. Jeho manželka odmítla vydat doklady a muž kontrakt nepodepsal. Dostal se ven. Většina takové štěstí nemá.

Nátlak na podpis má několik podob:

• Izolace – zadržený přichází o telefon, nemůže kontaktovat rodinu ani právníka.
• Manipulace – kontrakt je vydáván za „potvrzení z lékařské prohlídky“ nebo jiný neškodný dokument.
• Výhrůžky – „Stejně pojedete, tak si aspoň vyberte jednotku.“
• Fyzický nátlak – investigativní server ASTRA popsal omský případ branců, kteří byli pod psychickým tlakem donuceni podepsat; lidskoprávníci dokumentují i bití po odmítnutí.

Po podpisu je cesta zpět prakticky uzavřená. Prezidentský dekret o částečné mobilizaci ze září 2022 omezuje důvody propuštění ze služby na věk, zdravotní nezpůsobilost a pravomocný trest odnětí svobody. Kdo podepíše, míří k jednotce. A z jednotky na frontu.

Sirius 55: omský uzel náborového stroje

V Omsku celý proces vede přes náborové centrum Sirius 55 na adrese 8. Marjanovská 1a. Podle místního serveru Om1 tam zájemci, nebo spíš ti, kdo tam byli dovezeni, bydlí, procházejí lékařskou komisí a podepisují kontrakt. Odtud jsou odesíláni přímo k vojenským jednotkám.

Omsk ale nezůstává jen u samotného náboru. Město v červnu 2025 schválilo finanční odměny za „přivedení“ nového kontraktníka. Běžný občan dostane 20 tisíc rublů (v přepočtu zhruba 5 tisíc korun), příslušník silových složek až 30 tisíc rublů. Systém tak motivuje nejen policisty, ale i sousedy, známé a kolegy, aby „dovedli“ dalšího muže k podpisu. Fronta v ruském systému nezačíná v zákopech. Začíná na chodníku, v policejním autě a u stolu s kontraktem.

Příbuzní omských branců se obrátili na vojenskou prokuraturu. Podle ASTRA nedostali odpověď.

Proč právě teď: nábor zpomaluje, cena roste

Německý ekonom Janis Kluge, který dlouhodobě sleduje ruské vojenské výdaje, popsal v létě 2025 jasný trend: nábor nových kontraktníků zpomalil z přibližně 40 tisíc měsíčně v březnu a dubnu na necelých 30 tisíc v květnu a červnu. Současně průměrné bonusové náklady na jednoho nového vojáka vyskočily z 1,5 milionu rublů v lednu 2025 na zhruba 2 miliony v září, tedy nárůst o třetinu.

Peníze přestávají stačit. „Trh ochotných“ se vyčerpává. Muži, kteří byli ochotni jít za bonus odpovídající několika ročním platům v ruské provincii, už podepsali. Ti zbývající chtějí víc, nebo nechtějí vůbec.

Ukrajinská zahraniční rozvědka na konci roku 2025 psala o vyčerpávání náborové báze a tlaku na represivnější nástroje. Regiony dostávají kvóty, které musí plnit, a rozpočty na bonusy narážejí na limity. Výsledek? Pouliční razie. Kreml se snaží vyhnout nové velké mobilizační vlně, politicky toxické od chaosu v září 2022, a místo toho drží zdání „dobrovolného“ kontraktačního modelu. V terénu ho ale podpírá donucením.

Jak se bránit, a proč to většinou nefunguje

Lidskoprávníci z projektu Idite lesom říkají dvě věci najednou. Za prvé: policejní „dovoz“ lidí do vojkomatu je nezákonný. Člověk má do vojkomatu přijít na základě povolávacího rozkazu, ne být sebrán z ulice. Za druhé: praktická obrana je extrémně obtížná.

Jejich rady pro zadržené zní takto:

• Okamžitě poslat rodině lokaci a název oddělení nebo vojkomatu.
• Mít u sebe powerbanku, telefon je první věc, kterou odeberou.
• Nic nepodepisovat bez důkladného přečtení.
• Připravit stížnosti na prokuraturu a k soudu.

Realita je ale taková, že člověk izolovaný na policejním oddělení bez telefonu a pod psychickým tlakem má minimální šanci tyto rady uplatnit. A i když rodina stížnost podá, reakce úřadů bývá pomalá nebo žádná.

Co to říká o stavu ruské armády

Rusko stále dokáže doplňovat stavy. Tisíc nových vojáků denně, jak odhadoval Kluge na podzim 2025. Ale každý další stojí víc peněz, víc nátlaku a víc represí. Pro Česko a NATO to neznamená, že se ruská armáda zítra zhroutí. Znamená to, že Moskva vede opotřebovací válku, ve které udržuje tempo za rostoucí cenu, rozpočtovou, lidskou i politickou.

Ruská armáda má být druhou nejsilnější na světě. Na Ukrajině ji ale už třetím rokem zadržuje početně slabší protivník, který rozdíly stírá inovacemi, západní technikou a motivací bránit vlastní zemi. A zatímco Ukrajina mobilizuje otevřeně a se všemi bolestmi, které to přináší, Rusko předstírá, že žádnou mobilizaci nepotřebuje. Místo toho posílá policisty, aby sbírali muže z chodníků.

Muž s pivem v ruce na cestě domů z práce. Za pár hodin podpis smlouvy. Za pár dní vojenská základna. Tohle není válka, která se odehrává jen na frontové linii tisíce kilometrů od Moskvy. Tahle válka se odehrává na ruských ulicích.