Některé země se tak moc bojí invaze ruské armády, že se vrací k protipěchotním minám. Hlavně ty, které sousedí s Ruskem, v jehož čele stojí militantní představitelé.
Již v polovině roku 2025 oznámily pobaltské země, plus dvě další, které mají hranici s Ruskem, že odstoupí od Ottawské úmluvy, podle níž nesměly užívat, vyrábět a skladovat protipěchotní miny. Tomu je však u některých oficiálně konec, uvádí UNN s tím, že v případě Litvy a Estonska již tato 6měsíční lhůta uplynula, takže je mohou nasazovat. Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že půjde pouze o jednu z vrstev obrany, kterou na hranicích budují.
Mina obvykle nezabíjí, ale pouze mrzačí
Od Ottawské úmluvy odstoupilo na východě Evropy pět zemí, a sice Estonsko, Lotyšsko a Litva, což jsou pobaltské státy, a pak Finsko a Polsko, a v srpnu 2025 oznámilo tento záměr také naše sousední Německo. V podstatě u všech je to reakce na ruské militantní ambice, kdy se tamní prezident Vladimir Putin nechal slyšet, že zahrnují celou východní Evropu, uvádí CNN.
Armádní Zpravodaj již několikrát připomínal, že se mnozí ruští představitelé nechtějí vzdát myšlenky na znovuobnovení Sovětského svazu, a minimálně si chtějí udržovat sféru vlivu v zemích, které do něj dříve patřily. Některé se z ní však snaží stále více vymanit – příkladem je Kazachstán, který spouští výrobu dělostřelecké munice po vzoru NATO.
Samo Rusko tak v podstatě nutí nejenom evropské země, aby se od něj odkláněly, a zároveň zvyšuje riziko vojenské konfrontace s nimi. Není to NATO, ani kdokoliv jiný, kdo by napadal a agresivně reagoval. Aby se proto neopakoval scénář jako na Ukrajině, na níž Vladimir Putin v únoru 2022 zaútočil, budují mnohé země obranu a mohutně zbrojí.
Estonsko kupříkladu buduje i stálé opevnění, Polsko a Finsko zase zvažují obnovu mokřadů na hranicích s Běloruskem a Ruskem, skrze něž by neprojela těžká technika. Jedná se však pouze o jednu z vrstev, tou další by měly být právě protipěchotní miny. Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že jejich smyslem není vojáky zabíjet, ale pouze mrzačit.
Wikipedia se shoduje, že obvykle obsahují jenom tolik trhaviny, aby vojákovi utrhly nebo zranily nohu, protože by mu měly v ten moment jeho spolubojovníci pomoci – ošetřit ho, případně mu zajistit transport zpět do bezpečí. Zraněný voják tedy vyřadí z boje mnohem více jednotek, než kdyby byl rovnou zabit, ačkoliv jde o poměrně drastické zbraně. Rusko je přitom používá na Ukrajině běžně a vytváří z nich obří neprostupná pole.

