Již v polovině roku 2025 oznámily pobaltské země, plus dvě další, které mají hranici s Ruskem, že odstoupí od Ottawské úmluvy, podle níž nesměly užívat, vyrábět a skladovat protipěchotní miny. Tomu je však u některých oficiálně konec, uvádí UNN s tím, že v případě Litvy a Estonska již tato 6měsíční lhůta uplynula, takže je mohou nasazovat. Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že půjde pouze o jednu z vrstev obrany, kterou na hranicích budují.

Mina obvykle nezabíjí, ale pouze mrzačí

Od Ottawské úmluvy odstoupilo na východě Evropy pět zemí, a sice Estonsko, Lotyšsko a Litva, což jsou pobaltské státy, a pak Finsko a Polsko, a v srpnu 2025 oznámilo tento záměr také naše sousední Německo. V podstatě u všech je to reakce na ruské militantní ambice, kdy se tamní prezident Vladimir Putin nechal slyšet, že zahrnují celou východní Evropu, uvádí CNN.

Video: Ukrajinci vytrvale pronásledovali ruské inženýrské vozidlo na frontě. Šlo o extrémně cenný cíl

Armádní Zpravodaj již několikrát připomínal, že se mnozí ruští představitelé nechtějí vzdát myšlenky na znovuobnovení Sovětského svazu, a minimálně si chtějí udržovat sféru vlivu v zemích, které do něj dříve patřily. Některé se z ní však snaží stále více vymanit – příkladem je Kazachstán, který spouští výrobu dělostřelecké munice po vzoru NATO.

Samo Rusko tak v podstatě nutí nejenom evropské země, aby se od něj odkláněly, a zároveň zvyšuje riziko vojenské konfrontace s nimi. Není to NATO, ani kdokoliv jiný, kdo by napadal a agresivně reagoval. Aby se proto neopakoval scénář jako na Ukrajině, na níž Vladimir Putin v únoru 2022 zaútočil, budují mnohé země obranu a mohutně zbrojí.

Estonsko kupříkladu buduje i stálé opevnění, Polsko a Finsko zase zvažují obnovu mokřadů na hranicích s Běloruskem a Ruskem, skrze něž by neprojela těžká technika. Jedná se však pouze o jednu z vrstev, tou další by měly být právě protipěchotní miny. Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že jejich smyslem není vojáky zabíjet, ale pouze mrzačit.

Video: Rusové zběsile vjížděli do Pokrovsku, jako by jim patřil. Ukrajinci je vyvedli z omylu

Wikipedia se shoduje, že obvykle obsahují jenom tolik trhaviny, aby vojákovi utrhly nebo zranily nohu, protože by mu měly v ten moment jeho spolubojovníci pomoci – ošetřit ho, případně mu zajistit transport zpět do bezpečí. Zraněný voják tedy vyřadí z boje mnohem více jednotek, než kdyby byl rovnou zabit, ačkoliv jde o poměrně drastické zbraně. Rusko je přitom používá na Ukrajině běžně a vytváří z nich obří neprostupná pole.