Zhoršená bezpečnostní situace v Evropě kvůli Rusku popíchlo ke zbrojení jak NATO coby celek, tak jednotlivé země, které si „jedou své“. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje sousední Polsko, což je přímý soused Ruské federace a jejího vazala, Běloruska, a nejspíše by v případě konfliktu bylo na ráně mezi prvními. Hrozbu nepodceňuje a zbrojí vysoko nad rámec požadavků Severoatlantické aliance, s nabírá kvanta lidského personálu. Polské zbrojené síly se nechaly slyšet, že chtějí do roku 2039 přesně půl milionu vojáků.

0,5 milionu vojáků, ale ne všichni budou profesionálové

Aktuálně má Polsko třetí největší armádu NATO a největší v Evropě, uvádí NotesFromPoland s odkazem na hodnocení Severoatlantické aliance. K roku 2025 čítá 216 100 příslušníků, a před ním je s náskokem Turecko (481 tisíc), a nepřekvapivě Amerika (1,3 milionu). Za ním je potom Francie (204,7 tisíc), Německo (185,6 tisíc), Itálie (171,4 tisíc) a Velká Británie (138,1 tisíc).

Proč modernizace nestačí: T-80BVM a jeho 7 kritických technických slabin, které se naplno projevují v reálném boji

Již v březnu 2025 upozorňovala redakce ArmádníZpravodaj.cz, že by chtělo počty navýšit právě na půl milionu, jelikož počítá se scénářem, kdy by neslo hlavní tíhu bojů samo, a kdy by dokonce Amerika nemusela být v NATO, případně odmítla přijít na pomoc. Politika prezidenta Donalda Trumpa je velmi nevyzpytatelná, takže není dobré se spoléhat, že šel proti Rusku.

Armádní Zpravodaj zdůrazňuje, že si válku v Evropě nikdo nepřeje – alespoň ne evropští politici a generálové – ti se jenom snaží zajistit její bezpečnost a zbrojit tak, aby Rusko odradily, byť jenom od myšlenek, na útok. Je však na místě připomenout, že jeho představitelé rádi a často vyhrožují, že „budou v Evropě hájit ruské zájmy“, a že považují Evropu za sféru svého vlivu.

Na to reaguje Polsko de facto od počátku ruské agrese vůči Ukrajině mohutným zbrojením, kdy začalo nakupovat po stovkách až tisících různou techniku včetně tanků, BVP, transportérů, což platí též pro raketomety nebo houfnice, a ve velkém posiluje i PVO a letectvo. To všechno však musí někdo obsluhovat, a nezbytná je také pěchota do první linie.

Výroba se zastavila, ruské letectvo nedostalo ani jeden nový Suchoj Su-57. Dává to smysl, nepotřebuje je

Aktuální počet vojáků polské armády by měl proto stoupnout na 0,5 milionu do roku 2039, ale zdaleka ne všechno budou profesionálové. Těch bude 300 tisíc, a zbylých 200 tisíc záložníci, avšak s patřičným výcvikem. Vychází to z dokumentu strategického významu, který má určovat směr transformace polských ozbrojených sil v příštích 15 letech.