Polsko chystá balík, který Rusům hodně znepříjemní život. F-16 dostanou zásadní posílení, a možná přiletí i MiG-29

Nad Ukrajinou se odehrává souboj, který nedává ekonomický smysl. Západní stíhačka pronásleduje pomalý ruský útočný dron, jehož má srazit k zemi. Řízená střela si cíl najde sama z velké vzdálenosti, ale nese motor, naváděcí hlavici a elektroniku. Náboj do palubního kanónu nic z toho nemá. Polsko podle svého náměstka ministra chystá Ukrajině takovou munici, a co z toho je potvrzené a co jen naznačené, zjišťovala redakce ArmádníhoZpravodaje v oficiálních oznámeních obou ministerstev.

Jedna věta náměstka řekla víc než oficiální oznámení

Ukrajinské ministerstvo obrany zveřejnilo 8. září 2026 výsledky 36. jednání formátu Ramstein, koordinačního stolu více než padesáti zemí podporujících Ukrajinu, mezi nimiž jsou všichni členové Severoatlantické aliance. U Polska stojí v oznámení jediná věta: připravuje se nový balík za 50 milionů eur, tedy 1 215 000 000 Kč při kurzu ČNB 24,30 Kč za euro, který má obsahovat mimo jiné prostředky protivzdušné obrany, tedy techniku a munici na ochranu nebe. Konkrétní zbraně dokument nejmenuje. Stejně obecně o příslibu psalo 9. září 2026 i Polskie Radio.

Konkrétní byl až Stanisław Wziątek, podsekretář státu na polském ministerstvu národní obrany, tedy náměstek ministra. Ve stanici Polskie Radio 24 podle přepisu zveřejněného serverem WP Tech řekl: „Tato naše donace se připravuje, za chvíli se uskuteční. Nemohu říkat, co v ní bude, ale určitě jde o oblast posílení Ukrajiny, kterou mimořádně potřebuje. Netýká se jen činností spojených se systémy typu Patriot, ale také základní munice do rychlopalných kanónů montovaných na letounech F-16, které také mohou sestřelovat ruské drony“. Citace je zprostředkovaná polskými médii a ukazuje směr, kterým se pomoc vydává. Letouny F-16 v oficiálním oznámení nefigurují.

Hodnotu balíku přepočítala redakce ArmádníhoZpravodaje kurzem České národní banky a poměřila ji s polskou vládní zprávou Polish Aid to Ukraine 2022–2023. Ta uvádí vojenskou podporu přesahující 18 miliard zlotých, tedy 100 368 000 000 Kč při kurzu 5,576 Kč za zlotý, a 46 předaných balíků. Nový balík tedy odpovídá zhruba 1,2 % této sumy, a to jen její dolní hranici, protože zpráva mluví o pomoci přesahující 18 miliard zlotých.

Wziątkova věta ale nemíří k drahým řízeným střelám, které ukrajinské F-16 obvykle nosí, nýbrž k obyčejným nábojům do kanónu. A právě v tom je proti dronům zásadní rozdíl.

Čím F-16 na drony střílí a proč jsou náboje levnější vrstva

Z technického listu amerického letectva, do kterého redakce ArmádníhoZpravodaje nahlédla, plyne, že F-16 nese jeden vícehlavňový kanón M61A1 ráže 20 mm s 500 náboji. Pod křídly unese až šest řízených střel proti vzdušným cílům, v uváděné konfiguraci dvě AIM-9 a dvě AIM-120. Ty si po odpálení cíl najdou samy na velkou vzdálenost. Kanón to neumí: pilot musí být blízko a má na dávku krátký okamžik.

Rozdíl je i v tom, co letoun vystřelí. Řízená střela je složitý stroj s motorem a naváděcí hlavicí, náboj do kanónu je kus kovu. Proto jde o jednodušší a levnější vrstvu ochrany nebe, byť za cenu většího rizika pro pilota.

• Kanónová munice: neřízené náboje ráže 20 mm z palubního kanónu. V praxi nejjednodušší řešení, ale vyžaduje přiblížení k cíli. Jediná položka, o níž Wziątek v souvislosti s balíkem mluvil.
• Řízené střely AIM-9 a AIM-120: standardní výzbroj F-16 podle technického listu amerického letectva. V praxi zásah na dálku, u dronů ale nepoměr mezi cenou zbraně a cenou cíle. Že by byly v polském balíku, oznámeno nebylo.
• Rakety APKWS II: laserová naváděcí sada, která podle amerického námořního letectva mění neřízenou raketu Hydra ráže 70 mm v přesnou zbraň; výrobce BAE Systems uvádí úspěšné testy proti bezpilotním prostředkům, tedy dronům. Podle serveru Militarnyi byl ukrajinský F-16 s nimi zaznamenán v prosinci 2025. V polském balíku potvrzené nejsou.

Kolem polské pomoci se mluví i o vyřazených stíhačkách MiG-29 a o střelách pro systém Patriot. Tam se oznámené informace a dohady rozcházejí nejvíc.

Co Varšava o letadlech a Patriotech skutečně řekla

Otázka dalších letadel není nesmyslná. Polská vládní zpráva uvádí, že v letech 2023 a 2024 Polsko Ukrajině předalo deset stíhaček MiG-29, tedy sovětských strojů, na nichž ukrajinští piloti létali před přechodem na západní techniku. V oznámení ukrajinského ministerstva obrany k aktuálnímu balíku se však označení MiG-29 neobjevuje. Nejsou v něm ani střely pro systém Patriot, americkou protivzdušnou obranu určenou proti balistickým a řízeným střelám.

Střely pro Patriot mají v polských oznámeních vlastní, starší linii. Ministr národní obrany Polska Władysław Kosiniak-Kamysz 6. července 2026 na webu ministerstva uvedl, že o darování střel do systému Patriot se rozhodlo po žádosti generálního tajemníka Severoatlantické aliance a amerického velení v Evropě a po konzultaci se skupinou uživatelů. To je rozhodnutí z července, ne položka zářijového balíku. Totéž platí o možné výměně dalších polských MiGů-29 za drony, kterou tehdy ministr označil za reálnou.

Zbývá otázka, která se českého čtenáře týká nejvíc: kde v tomto řetězci stojí Česko.

Co má polská munice společného s českými cvičnými letouny

Přestavba ukrajinského letectva ze sovětského dědictví na západní techniku nestojí na jednotlivých zemích, ale na koalici. Ukrajinské ministerstvo obrany uvádí, že koalice pro schopnosti vzdušných sil má 14 členů a patří do ní Polsko i Česko. Český vklad podle téhož dokumentu nestojí na výzbroji: jsou to letouny L-39 jako přechodová platforma pro výcvik pilotů a lehké stroje Alto NG. Deset těchto letounů dodala firma Direct Fly, pět zaplatila česká vláda a pět veřejná sbírka Dárek pro Putina.

Wziątek to podle WP Tech vysvětlil vlastním zájmem: „Čím více jim budeme jako evropské země podporující Ukrajinu schopni pomoci, tím větší bude také naše bezpečnost, nejen bezpečnost obyvatel Ukrajiny“. Z jeho logiky plyne, že munice proti dronům není dar, ale investice. Praktický důvod Polsko má: podle jeho vládní zprávy prošlo přes polské území více než 90 % veškeré vojenské pomoci Ukrajině.

Na balíku za 1 215 000 000 Kč je pozoruhodné hlavně to, co v něm podle náměstka má být. Ne letadla, ne nejdražší střely, ale náboje, které stíhačka nosí od prvního dne. U obrany proti dronům v Evropě rozhoduje i cena jednoho výstřelu a Česko je do stejného systému zapojené přes výcvik pilotů, nikoli přes výzbroj. Palubní kanón F-16 tak zůstává nejméně působivou a zároveň levnější vrstvou ochrany nebe.