Polsko už Ukrajině nepomůže, dokud nedostane zaplaceno. „Nejdříve kompenzace za zaslanou techniku,“ diktuje si

Polský náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk to řekl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici RMF FM bez diplomatických obálek: Polsko nepřistoupí na přerozdělení unijních peněz z Evropského mírového nástroje, dokud mu Evropská unie nezaplatí za vojenskou techniku, kterou už dávno odeslalo na Ukrajinu. Nejde přitom o konec polské podpory Kyjevu jako takové. Jde o tvrdou vyjednávací pozici uvnitř EU, kde se právě rozhoduje, co se stane s 6,6 miliardami eur, které roky ležely zmrazené maďarským vetem.

Co se vlastně odehrálo 8. června

Dne 8. června 2026 oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, že Maďarsko stáhlo své veto na uvolnění 6,6 miliardy eur z Evropského mírového nástroje. Tím se z problému „jestli peníze pustit“ stal problém „komu a na co je pustit“. Kallasová přišla s konkrétním návrhem rozdělení:

• 900 milionů eur na výcvikovou misi EUMAM pro ukrajinské vojáky,
• 1 miliarda eur na přímé nákupy zbraní pro Kyjev,
• 4,7 miliardy eur na refundace členským státům za dříve dodanou techniku.

Háček je v klíči. Podle nového modelu by státy dostaly zpět zhruba 10 % svých skutečných nákladů. Polsko přitom dosud počítalo s návratností kolem 43 %. Rozdíl mezi těmito dvěma čísly, to je jádro celého sporu.

Proč Varšava mluví o změně pravidel během hry

Polsko patřilo k zemím, které začaly Ukrajinu vyzbrojovat nejdřív. Technika odešla, slib refundace přišel. Teď, o čtyři roky později, Varšava tvrdí, že jí EU dluží asi 450 milionů eur, tedy přibližně dvě miliardy zlotých. Tomczykova argumentace je rozpočtová a kapacitní: méně peněz z EPF znamená méně peněz na doplnění vlastní armády. A Polsko, které investuje přes čtyři procenta HDP do obrany a leží přímo na východním křídle NATO, tohle bere osobně.

Varšava přitom není osamocená. Otevřeně se k ní přidává Slovensko. Na druhé straně stojí Německo, skandinávské země a podle Euronews i Belgie, ty chtějí co největší díl odblokovaných peněz poslat rovnou Ukrajině v podobě nových zbraní. Logika obou táborů je legitimní, ale vzájemně neslučitelná: buď nejdřív dorovnáte staré závazky, nebo použijete hotovost na nové dodávky hned teď.

Český kontext: Praha žádá taky, ale tiše

Česká republika je v tomto sporu v zajímavé pozici. Podle dokumentů ministerstva obrany má z EPF přiznány refundace ve výši 91,6 milionu eur, rozložené do let 2022–2027. Do konce roku 2024 bylo vyplaceno přes 730 milionů korun, vládní materiál z podzimu 2025 pak uvádí už 1,3 miliardy korun přímých refundací.

Pro Prahu ale nejsou refundace jen účetní položka. Jako kompenzaci za odeslanou techniku Česko získalo mimo jiné 28 tanků Leopard 2A4, dva vyprošťovací tanky Buffalo a osm vrtulníků platformy H-1, celkem za 19,2 miliardy korun. Logika, kterou české ministerstvo zahraničí popsalo už v létě 2022, je přímočará: refundace slouží k doplnění zásob, aby pomoc Ukrajině neoslabila vlastní obranyschopnost.

K samotnému návrhu Kallasové na rozdělení 6,6 miliardy eur Praha veřejně nevystoupila. Zároveň se ale odhlásila od společné unijní půjčky 90 miliard eur pro Ukrajinu, stejně jako Maďarsko a Slovensko. Česko podporu Kyjevu nezpochybňuje, ale u společných finančních konstrukcí si vybírá.

EPF není jediný kanál, a to mění proporce sporu

Evropský mírový nástroj je mimorozpočtový fond s celkovým stropem přes 17 miliard eur na období 2021–2027. Nefinancuje jen Ukrajinu, pokrývá i bezpečnostní operace v Africe a podporu dalších partnerských států. Pro Ukrajinu z něj EU mobilizovala do roku 2025 zhruba 6,1 až 6,4 miliardy eur, k tomu dalších 3,4 miliardy z výnosů zmrazených ruských aktiv. Celkové nároky členských států za bilaterálně dodanou techniku přitom dosahují odhadem 13,5 miliardy eur. EPF na plné proplacení nikdy nebyl stavěný.

Vedle něj ale už existuje mnohem větší nástroj: unijní půjčka 90 miliard eur schválená v dubnu 2026, z níž 60 miliard míří přímo na obranné kapacity a nákupy pro Ukrajinu. První peníze mají proudit od druhého čtvrtletí 2026. Sama Kallasová na tiskové konferenci po Radě pro zahraniční věci zdůraznila, že vedle společných nástrojů musí pokračovat i bilaterální podpora jednotlivých států.

Polský spor tedy může zpomalit rozdělení 6,6 miliardy eur v rámci EPF. Nemůže ale sám o sobě zastavit evropskou vojenskou pomoc Ukrajině. Kanálů je víc.

Spor o minulost, který rozhodne o budoucnosti

Po jednání ministrů obrany mají následovat technické debaty na úrovni velvyslanců. Výsledek určí nejen to, kolik peněz Polsko dostane zpět, ale i to, jaký precedent EU nastaví: zda státy, které riskovaly první, budou odměněny podle původních pravidel, nebo zda se pravidla přepíšou podle aktuální potřeby. Pro každou další krizi, ve které bude Unie žádat členské státy o rychlou pomoc, je tohle klíčová otázka důvěry.