Proč Kreml dopředu varoval před útoky na energetiku Ukrajiny. Bombardování trvá už několik dní, ale to nejhorší teprve přijde

Prohlášení se objevilo na oficiálním telegramovém kanálu ruského ministerstva obrany a jeho načasování nebylo náhodné. Přišlo uprostřed vlny útoků, při nichž Ukrajina podle prezidenta Zelenského zaznamenala za čtyři dny téměř 1 500 vypuštěných dronů, více než polovinu reaktivních. V Kyjevské oblasti byly zasaženy sklady, bytový dům i obchodní prostory. U obce Myla západně od Kyjeva si detonace muničního skladu vyžádala 38 obětí. A právě do tohoto kontextu Moskva vsunula slova o tom, že se teprve chystá na energetiku. Nejde o prázdnou výhrůžku. Jde o doprovod k eskalaci, která už běží.

Informační alibi pro zimní kampaň

Ruská formulace zněla jednoznačně: ozbrojené síly „zahájily přípravy k masivním úderům na ukrajinská energetická zařízení“ jako reakci na pokračující útoky „kyjevského režimu“ na ruskou civilní a palivově-energetickou infrastrukturu. Politické krytí dodal mluvčí Kremlu Peskov už 27. srpna, když pro Bloomberg hovořil o „tvrdé odpovědi“, a současně paradoxně tvrdil, že Rusko „vojenskou eskalaci nepotřebuje“.

Proč to Moskva oznámila předem? Podle nás to plní tři funkce najednou. Za prvé si vytváří odvetný rámec, jakékoliv budoucí ničení energetiky bude prezentovat jako „oprávněnou reakci“. Za druhé zvyšuje psychologický tlak na ukrajinské civilisty těsně před topnou sezónou. A za třetí vysílá signál západním partnerům: bez silnější protivzdušné obrany bude cena další podpory Ukrajiny růst. Není to známka zdrženlivosti. Je to součást nátlaku.

Energetika na hraně, čísla mluví jasně

Aby bylo zřejmé, na jak křehký systém ruské údery míří, stačí se podívat na data Mezinárodní energetické agentury. Před válkou disponovala Ukrajina přibližně 38 GW dispečerské kapacity. V prvním roce konfliktu přišla o 19 GW. Po soustředěných útocích na jaře 2024, kdy se Rusko přeorientovalo z přenosové infrastruktury na samotné výrobní zdroje, kapacita spadla až na 12 GW.

Dnes ukrajinská vláda uvádí 15 GW k dispozici. Premiér Šmyhal ve Vrchovné radě 21. srpna představil cíl dosáhnout 19,6 GW do 1. listopadu a 21,4 GW do konce roku. Jenže tyto plány stojí na předpokladu, že Rusko znovu nezničí už opravené objekty. A právě to Moskva nyní otevřeně avizuje.

Zimní bilanci navíc podpírá přeshraniční import elektřiny z EU s pevnou kapacitou 2,1 GW. I ten ale má své limity; při masivním výpadku domácí výroby nemůže nahradit chybějících 20 a více gigawattů.

Podle zprávy OSN o útocích na ukrajinskou elektroenergetiku poškodily útoky roku 2024 třikrát více energetických bloků než celá zima 2022–2023. A kampaň pro zimu 2026–2027 teprve začíná, tentokrát už na konci srpna.

Střely v záloze a dronový předvoj

Pětidenní dronová vlna nad Kyjevem není jen terorem. Je to test. Zástupce ukrajinské vojenské rozvědky HUR Vadym Skibickyj v rozhovoru pro RBC-Ukraine popsal, že Rusko zásobu střel pro podzimní a zimní kampaň systematicky buduje. Rozdíl mezi výrobou a odpaly naznačuje, že Moskva hromadí munici.

Institut pro studium války (ISW) s odkazem na ukrajinské zdroje dodává, že Rusko záměrně šetří řízené střely Kalibr; jejich záchyt ukrajinskou obranou byl téměř stoprocentní a odpalovací platformy Černomořské flotily jsou pod tlakem. Strategicky cennější jsou pro Moskvu balistické střely, proti nimž má Ukrajina nedostatek interceptorů Patriot.

Dronový předvoj tak slouží k vyčerpávání protivzdušné obrany a mapování reakcí. Pokud po něm přijde kombinovaný úder balistickými střelami na elektrárny, teplárny a rozvodny, dopady budou nesrovnatelně tvrdší než cokoliv, co Kyjev zažil v posledních dnech.

Co to znamená pro civilisty a pro Česko

Pro obyvatele ukrajinských měst to už teď znamená delší a častější letecké poplachy, poškozené bydlení a narušený běžný provoz. Pokud se avizovaná fáze skutečně přenese na energetiku, přijdou výpadky proudu, vody, tepla a komunikací. Kyjevská městská správa doporučuje mít zásobu jídla, pitné vody, léků a hotovosti. Ukrajinské ministerstvo vnitra varuje před používáním generátorů v interiéru kvůli smrtelnému riziku otravy oxidem uhelnatým.

Mezinárodní pomoc není jen symbolická. Ukraine Energy Support Fund měl k začátku srpna podepsané příspěvky přes 53 miliard korun a v různých fázích nákupu bylo vybavení za zhruba 17 miliard: transformátory, rozvodná zařízení, plynové turbíny, kogenerační jednotky i nouzové vybavení. Koalice partnerů 24. srpna slíbila okamžitou pomoc energetice před zimou.

Z českého pohledu: samostatnou reakci vlády přímo na ruské varování z 30. srpna se nám nepodařilo dohledat. České ministerstvo zahraničí nicméně nadále varuje před cestami na celé území Ukrajiny a výslovně zmiňuje dronové a raketové útoky na civilní infrastrukturu. Riziko, že hlubší energetický deficit v zimě vyvolá další přesuny obyvatel směrem do Evropy, existuje, zatím jako scénář, ne jako potvrzený trend.

Moskva si právě buduje alibi pro systematické ničení toho, co Ukrajince drží v teple a ve světle. Drony nad Kyjevem jsou předehra. Hlavní dějství má přijít s prvními mrazy.