„Putin chce maximální eskalaci,“ varuje Zelenskyj. Na ukončení války je rok, pak začne americká kampaň a bude zle

Volodymyr Zelenskyj při setkání s novináři 23. srpna 2026, v odpovědi na dotaz agentury Ukrinform, řekl tři věci naráz: Putin „chce neustále demonstrovat sílu“, „není ochoten vést jakýkoli dialog“ a „usiluje o maximální eskalaci“. Zároveň poprvé veřejně posunul horizont, do kdy je reálné dosáhnout mírové dohody. Ještě na konci května v rozhovoru pro CBS News mluvil o okně „do zimy“. Teď ho natáhl až do konce léta 2027, a důvod je čistě americký.

Co Zelenskyj myslí „maximální eskalací“

Nejde o rétorickou figuru. Zelenskyj ji spojil s konkrétním chováním Moskvy u jednacího stolu i na frontě. Rusové podle něj trvají na tom, aby se Ukrajina stáhla z východu země, případně že si Donbas vezmou sami, a je jim jedno, kolik to bude stát životů. Americké pokusy o kompromisní varianty, jako je takzvaná „volná ekonomická zóna“ pod správou třetí strany, Moskva buď ignoruje, nebo vyprazdňuje. Už v únoru AP popsala, jak Rusko při ženevských rozhovorech tlačilo na další územní ústupky Kyjeva.

Zelenskyj to čte jednoznačně: nejde o tvrdé vyjednávání, ale o odmítání reálného dialogu. Putin podle něj nechce kompromis, chce kapitulaci. A dokud ji nedostane, bude eskalovat raketovými údery, tlakem na frontě i diplomatickým obstruováním.

Proč zrovna rok a proč zrovna Amerika

Roční okno, o kterém Zelenskyj mluví, má přesné zarámování. Startovním bodem je summit lídrů G20, který se koná 14.–15. prosince 2026 v Miami pod americkým předsednictvím. Koncovým bodem je konec léta 2027. Mezi tím leží podle Zelenského „nejaktivnější období“, kdy ještě může diplomacie fungovat na plné obrátky.

Co se stane potom? Americká politika se začne překlápět do prezidentského volebního cyklu 2028. A to není spekulace; už v srpnu 2026 AP informovala, že kampaň pro rok 2028 fakticky startuje v klíčových státech jako Jižní Karolína. Demokraté zužují výběr města pro svůj konvent. Republikáni řeší nástupnictví. Washington se začne točit kolem sebe.

Pro Ukrajinu to znamená konkrétní problém. Zelenskyj opakovaně říká, že nejsilnější vyjednávací formát je Ukrajina–Rusko–USA–Evropa. Bez Washingtonu u stolu chybí klíčový hráč, ten, který dodává Patrioty, drží diplomatický tlak na Moskvu a může nabídnout bezpečnostní garance. Jakmile se Bílý dům ponoří do předvolebního souboje, ochota otevírat politicky nákladná témata (nové garance, zbrojní balíky, sankční eskalace) prudce klesne.

Co je na stole a kolik to stojí

Zelenskyj nepřišel jen s varováním. Při stejném vystoupení nastínil, jaké varianty se reálně diskutují s americkými emisary Keithem Kelloggem, Stevem Witkoffem i Jaredem Kushnerem:

• příměří a vzájemná relokace sil,
• debata o „volné ekonomické zóně“ ve sporných územích,
• evropské financování Ukrajiny v objemu 90 miliard eur na roky 2026–2027,
• urgentní dodávky protivzdušné obrany před další zimou,
• bezpečnostní garance s americkou účastí.

Den předtím, 22. srpna, Zelenskyj jednal s generálem Kelloggem právě o protivzdušné a protibalistické obraně. Zdůraznil, že jen USA mají kapacitu vyrábět potřebný objem interceptorů pro systémy Patriot, a že v tomto je Amerika nenahraditelná.

K tomu přidejte tvrdá čísla: Ukrajina čelí rozpočtovému schodku na obranu ve výši zhruba 700 miliard korun. Osm až deset miliard dolarů potřebuje předem na začátek roku 2027, dalších téměř dvacet miliard na platy vojáků a kompenzace rodinám padlých. Bez rychlých finančních závazků partnerů se okno zavře dřív, než se stihne cokoli dojednat.

Co to znamená pro Česko

Praha se pohybuje uvnitř evropského rámce, ale s opatrným profilem. Premiér Andrej Babiš se v lednu 2026 zúčastnil pařížského jednání „koalice ochotných“, kde se řešily bezpečnostní záruky po případném příměří. Současně jasně řekl, že Česko nepočítá s vysláním vojáků na Ukrajinu. Muniční iniciativa, kterou Praha koordinuje, může pokračovat, pokud ji budou financovat jiné státy.

Dlouhodobější rámec drží Program Ukrajina 2026–2030, který propojuje českou humanitární, ekonomickou i bezpečnostní pomoc s evropskými nástroji. A obranné výdaje? Česká vláda už v březnu 2025 rozhodla o navýšení na 2,2 % HDP od roku 2026 a na 3 % v roce 2030, s explicitním odůvodněním, že „nedaleko od nás probíhá válka“. Pokud se diplomatické okno do léta 2027 zavře bez výsledku, tento trend se spíš zpevní.

Rok na rozhodnutí, ne na mír

Zelenskyj nediktuje harmonogram silou. Nemůže, je závislý na amerických zbraních, evropských penězích a politické vůli desítek vlád. Ale dělá něco jiného: veřejně vymezuje okno a nutí partnery, aby se rozhodli teď. Formáty příměří, relokace sil, finanční závazky, to všechno leží na stole. Otázka není, jestli existují varianty. Otázka je, jestli se někdo odhodlá je prosadit, než Washington přepne do režimu kampaně a Kreml dostane přesně to, co chce: čas.