Putin mění plán, chce kapitulaci Ukrajiny do jara 2027. Všechno vsadí na zimní teror, odhadují analytici

Noc z 26. na 27. září: přes Ukrajinu letí 170 dronů najednou. Za jediný týden to dělá přes 2 200 dálkových úderných bezpilotníků, 1 650 klouzavých bomb a 38 střel. Čísla, která Volodymyr Zelenskyj prezentoval ten samý den, nejsou výjimkou, jsou novým normálem. A právě na tomto tempu stojí analytický odhad, který 27. září zveřejnil tým Critical Threats Project ve spolupráci s Institutem pro studium války (ISW). Podle něj Vladimir Putin přehodnotil svou „teorii vítězství“. Už nesází primárně na to, že ruská pěchota pomalu ukousne celý Donbas a Západ to přestane zajímat. Sází na to, že kombinovaná kampaň balistických střel a proudových dronů zlomí ukrajinskou protivzdušnou obranu, energetiku, spojení a civilní odolnost dřív, než Kyjev stihne odpovědět. Cílová čára? Jaro 2027, tedy okamžik těsně po zimě, která má být rozhodující.

Proč Putin mění strategii

Původní kremelský předpoklad byl prostý: ruská armáda je dost velká na to, aby postupovala v podstatě neomezeně dlouho, dokud Ukrajina nepovolí nebo Západ nepřestane pomáhat. Jenže fronta v posledních měsících dává Moskvě jen minimální čisté operačně významné zisky. Ruská armáda, která měla být druhou nejsilnější na světě, se zasekla proti menšímu protivníkovi, který ji drží kombinací inovací, západní techniky a obrovské motivace.

Analytici ISW/CTP, konkrétně Arielle Sher, Grace Mappes a Frederick W. Kagan, v hodnocení z 27. září popisují „modifikovanou teorii vítězství“. Kreml podle nich dospěl k závěru, že pozemní válka sama o sobě nepřinese kapitulaci v požadovaném čase. Přesun těžiště na dálkové údery není náhradou za frontu, ale pokusem vyhrát politicky to, co se nedaří rozhodnout vojensky. Pokud masivní zimní kampaň zničí ukrajinskou infrastrukturu natolik, že stát přestane fungovat, Moskva doufá, že Kyjev přijme ruské maximální podmínky, tedy faktické politické a vojenské podřízení, ne běžné vyjednané příměří.

Důležité upřesnění: „jaro 2027″ není veřejně vyhlášený kremelský termín. Je to analytická hranice odvozená od rozhodujícího zimního okna. Zelenskyj sám mluví o ruských technologických a výrobních plánech cílených na rok 2027; Moskva podle něj plánuje investovat jen do proudových dronů a munice s umělou inteligencí ekvivalent zhruba 300 miliard korun.

Co znamená „zimní teror“ v praxi

Předchozí zimní kampaně (od první v letech 2022/2023 přes eskalaci v roce 2024 až po systematické vlny popsané OSN pro zimu 2025/2026) cílily především na energetiku: přenosovou soustavu, rozvodny, elektrárny. Miliony lidí zůstávaly bez proudu, stovky tisíc bez topení a teplé vody při teplotách pod minus dvacet stupňů.

Zima 2026/2027 má být jiná. Ne rozsahem, ten byl obrovský už dřív, ale záběrem cílů a typem zbraní.

Nové cíle:

• Datová centra a digitální infrastruktura
• Komunikační sítě a systémy spojení
• Zdravotnická zařízení
• Logistické uzly a průmyslové kapacity

Nové zbraně: Klíčovou roli hraje Geraň-5, proudový dron s turbojetovým motorem, rychlostí 450–600 km/h, doletem kolem 950 kilometrů a bojovou hlavicí o hmotnosti 90 kilogramů. Oproti staršímu Geranu-2, který měl pístový motor s vrtulí a hlavici kolem 30 kilogramů, je to kvalitativní skok. Proudový cíl dramaticky zkracuje varovné okno. Podle ukrajinského poradce citovaného v hodnocení ISW/CTP některé proudové drony navíc před dopadem vypínají motor a klouzají, což komplikuje detekci i zásah.

Jen v září 2026 Ukrajina evidovala přes 2 730 proudových dronů. Úspěšnost jejich zachycení? Padesát pět procent. U běžných Šáhidů s vrtulí přitom ukrajinská PVO dosahuje přes devadesát procent. Ten rozdíl mluví za vše.

Závod s časem: co může Západ ještě změnit

Putinův plán stojí na třech předpokladech: že Ukrajina nedokáže včas rozšířit interceptory proti proudovým dronům, že Západ nedodá dostatek systémů Patriot proti balistickým střelám a že civilní odolnost má svůj limit. Každý z těchto předpokladů je zranitelný, ale jen pokud se bude jednat rychle.

Zelenskyj po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem 24. září řekl, že proti balistickým střelám jsou Patrioty jedinou účinnou variantou a že je potřebuje prakticky denně. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v komentáři pro Novyny.LIVE uvedl, že masové nasazení interceptorových dronů může přijít „během několika měsíců“ a že prototypy už fungují v bojových podmínkách. Zelenskyj 26. září potvrdil, že byly vybrány konkrétní typy, které se mají stát hlavním prostředkem ochrany.

Jenže ISW/CTP výslovně upozorňuje: není jasné, zda se škálování podaří dokončit ještě před vrcholem zimní kampaně. Ukrajina závodí s kalendářem. A i proruský vojenský bloger, citovaný v témže hodnocení, varuje, že tak intenzivní úderná kampaň není levná a nejde ji držet donekonečna, což paradoxně vysvětluje, proč na ni Kreml tlačí právě teď, v omezeném zimním okně.

Konkrétní páky, které Západ a Ukrajina mají k dispozici:

• Dodávky interceptorů Patriot a rozšíření protibalistické ochrany
• Urychlení výroby ukrajinských interceptorových dronů
• Sankce proti sítím dodávajícím Rusku komponenty pro drony a střely
• Ochrana datových center a komunikační infrastruktury
• Pokračování v úderech na ruské dronové základny, velitelská místa a výcviková střediska

Válka už přesahuje Ukrajinu

Že ruské drony a střely nejsou jen ukrajinský problém, dokládají tvrdá čísla z Rumunska. Rumunské ministerstvo obrany eviduje od začátku války 148 útoků v blízkosti hranice, 49 neoprávněných narušení vzdušného nebo námořního prostoru a čtyři sestřelené drony. Jen v roce 2026 zaznamenalo třicet narušení. 9. září přeletěl ruský cíl část rumunského území a spadl v Moldavsku u města Botoșani. O dva týdny později, 24. září, jiný cíl strávil v rumunském vzdušném prostoru čtyři minuty a dopadl u obce Solca v župě Suceava.

Pro Českou republiku je to zatím spíš alianční než bezprostředně kinetický problém. Ale ukazuje to něco zásadního: ruská kampaň už vytváří opakovaný bezpečnostní tlak na východní křídlo NATO, ne jen na Ukrajinu. Kratší reakční časy, častější vzlety spojeneckých stíhaček, tlak na integrovanou protidronovou obranu, to všechno jsou důsledky, které se týkají celé Aliance.

Fronta stojí, válka se stěhuje do vzduchu

Podle nás je Putinův „zimní teror“ přiznáním, že pozemní válka nedává Kremlu dost rychlý výsledek. Ruská armáda na frontě v posledních měsících prakticky nestojí, ale ani nepostupuje tempem, které by přineslo rozhodnutí. Přesun těžiště na dálkové údery je pokus obejít frontu a zasáhnout to, co drží Ukrajinu pohromadě: elektřinu, teplo, internet, nemocnice, každodenní fungování státu. Pokud Západ nezareaguje dostatečně rychle dodávkami protivzdušné obrany a Ukrajina nestihne rozšířit vlastní interceptory, Moskva bude mít nejsilnější šanci ne prolomit frontu, ale vyčerpat týl. A právě o to jde.

Příští měsíce rozhodnou, zda se Putinova sázka na zimu vyplatí, nebo zda ji Kyjev a jeho spojenci dokážou zlomit dřív, než teploty klesnou pod nulu.