Největší dronový úder na Moskvu za celou válku a Putin už třetí den mlčí. Rusové mu přestávají věřit

Večer 18. června 2026 moskevský starosta Sergej Sobjanin oznámil, že město čelí útoku 194 bezpilotních letounů. Ještě v květnu přitom platilo za rekord něco přes 120 dronů za čtyřiadvacet hodin, v březnu pouhých 65. Tentokrát ale nešlo jen o čísla na radaru protivzdušné obrany. Exploze otřásly Moskevským ropným závodem v Kapotni, plameny šlehaly nad obchodním centrem Sadovod, v Krasnogorsku evakuovali obyvatele zasaženého bytového domu. Stovky letů z moskevských letišť měly zpoždění nebo byly zrušeny. A Vladimir Putin v tu chvíli seděl v Kazani na summitu Rusko–ASEAN a k útokům se veřejně nevyjádřil. Ani ten den, ani následující.

Tři noci, jeden cíl

Série nezačala 18. června. Už o dva dny dříve zasáhl ukrajinský dron rafinerii v Kapotni poprvé. Reuters informoval o dočasném zastavení provozu a omezení prodeje pohonných hmot na čerpacích stanicích Tatněfti. 17. června přišla další vlna, starosta Sobjanin potvrdil třetí po sobě jdoucí den útoků na moskevský region. A 18. června přišel vrchol: 194 dronů, opětovný zásah téže rafinerie, požáry na zhruba deseti místech v Moskvě a okolí.

Opakovaný zásah stejného objektu během tří dnů není náhoda. Ukrajinské velení strategické komunikace na svém kanálu výslovně uvedlo, že Kapotňa zásobuje palivem nejen moskevskou aglomeraci, ale i ruskou armádu. Podnik zpracovává přes 12 milionů tun ropy ročně a pokrývá více než třetinu palivového trhu celého metropolitního regionu včetně letištního uzlu. Když hoří Kapotňa, hoří zásobovací tepna.

Mlčení z Kazaně

Putin v momentu největšího útoku na ruské hlavní město řešil diplomatický program v Kazani. Reuters i AP zaznamenaly, že bezprostřední osobní komentář k zásahu nepřišel. Přitom ještě 12. června, šest dní předtím, Putin veřejně mluvil o ukrajinských dronech a tvrdil, že mají „zasít zmatek“ a poškodit ekonomiku. Tentokrát ticho.

Kreml má pro takové situace osvědčený scénář: nechat mluvit místní úřady, armádu, gubernátory. Sobjanin počítal sestřely, gubernátor Moskevské oblasti Vorobjov popisoval evakuaci v Krasnogorsku, ministerstvo obrany hlásilo čísla zachycených dronů. Putin sám ale sérii útoků od 16. do 18. června nepovýšil na vlastní krizové vystoupení. Podle nás je to řízená komunikační strategie, ne důkaz paniky, jenže strategie, která má svou cenu. Každé mlčení v momentu, kdy Moskva hoří, posiluje dojem, že prezident nemá co říct.

Eroze důvěry v číslech

Formulace „Rusové mu přestávají věřit“ neznamená masový odklon celé společnosti. Znamená trend, který je měřitelný i v průzkumech státních agentur. Podle dat VCIOMu citovaných Meduzou klesla důvěra v Putina v dubnu 2026 na 71 procent, zatímco nedůvěra vystoupala na 24,1 procenta, nejvíc od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022. Státní FOM ještě začátkem června naměřil 73 procent důvěry. Stále vysoké číslo, ale daleko od osmdesátkových hodnot z prvních válečných let.

Co tu erozi živí, není jeden útok. Je to kumulace:

• Čtyři roky války bez slibovaného vítězství.
• Rostoucí drahota a ekonomický tlak.
• Útoky na vnitrozemí, které se přibližují k Moskvě.
• Opakované výpadky leteckého provozu, evakuace, požáry na předměstích.

Válka přestává být vzdáleným obrazem z televize. Vstupuje do každodennosti lidí, kteří měli žít v bezpečném zázemí.

Přetížitelná obrana, ne nefunkční

Moskevský region patří k nejvíce nasyceným oblastem ruské protivzdušné obrany. Přesto část dronů opakovaně pronikla k cílům. To neznamená, že PVO nefunguje, zachytává desítky až stovky bezpilotních letounů při každé vlně. Znamená to ale, že je přetížitelná i v nejlépe chráněném prostoru celého Ruska. A pro obraz „neprostupné“ obrany, který Kreml buduje, je to horší zpráva než jakékoliv číslo sestřelů.

Čím víc útoků musí Moskva odrážet, tím větší tlak vzniká na rozdělení prostředků mezi metropoli, týlové oblasti a okupovaná území na Ukrajině. Ukrajina to ví. Zelenskyj útok rámoval jako odvetu za ruské údery na ukrajinská města a jako způsob, jak přinutit Rusko cítit cenu války. „Moskva bude hořet,“ zachytil Reuters jeho slova pro případ, že ruské útoky budou pokračovat.

Co to znamená pro jednání

Kremelský poradce Ušakov po útoku prohlásil, že poslední údery vzdalují přímé kontakty mezi Putinem a Zelenským. Pro případná mírová jednání, a pro bezpečnost střední Evropy, je podstatné něco jiného: čím víc musí Moskva chránit vlastní týl a energetiku, tím víc se vyjednávání bude točit kolem protivzdušné obrany, energetické infrastruktury a bezpečnostních garancí. Ne jen kolem frontové linie.

Kapotňa v plamenech, stovky zrušených letů a prezident, který raději mluví o spolupráci s ASEAN než o hořící Moskvě. Právě ten rozpor, mezi obrazem plně kontrolované války a realitou hasičských stříkaček na předměstí, je to, co ruské publikum vnímá. A co žádný průzkum důvěry nedokáže úplně zakrýt.