NATO zvažuje, že bude proti Rusku zasahovat rázněji než doposud. Trpělivost s jeho hybridní válkou a drzostí dochází snad všem politikům z evropských zemí.
Vladimir Putin je bezpochyby jedním z nejvýraznějších politiků světa a jeho nevyzpytatelné kroky drží v pozoru zejména evropské, ačkoliv i zaoceánské NATO, které ustavičně popichuje a zkouší, jak moc mu dovolí. Již brzy by ovšem mohl narazit, jelikož se objevují hlasy, aby na něj reagovalo tvrději. Redakce Armádního Zpravodaje vychází z rozhovoru pro FinancialTimes, v němž to uvedl admirál Giuseppe Cavo Dragone, předseda vojenského výboru aliance.
Kreml podceňuje sílu evropských zemí NATO
NATO je největší a nejmocnější vojenská aliance na světě, jejíž vznik je datován do roku 1949, krátce po druhé světové válce. Slouží jako systém kolektivní bezpečnosti, kdy nezávislé členské státy souhlasí se vzájemnou obranou, pokud někdo na kterýkoliv z nich zaútočí, což vychází z článku 5, uvádí Wikipedia. Tedy „jeden za všechny, všichni za jednoho“.
Rusové si přitom musí uvědomovat, že se nemohou se silou Severoatlantické aliance rovnat, neboť má mnohonásobně silnější armádu i ekonomiku. A přesto pro ni představují hrozbu, což je dnes hlavně z důvodu, že není jisté, zda jsou Spojené státy americké soudržné s evropskými zeměmi, které prezident Donald Trump často kritizuje a narušuje s nimi vztahy.
Německá rozvědka ostatně dříve uvedla, že má podezření, že bude Vladimir Putin testovat právě jednotku aliance, potažmo zda by Amerika přišla Evropě na pomoc. Nejenom v reakci na to připravili Němci „plán odporu“ pro případ, že by Rusko skutečně nějaký útok podniklo. Jinými slovy, Evropa se o sebe začíná starat sama a nespoléhá se na Američany.
Což je podle redakce Armádního Zpravodaje jednoznačně dobře, akorát je smutné, jakým způsobem ji k tomu Donald Trump dotlačil, když dal prakticky najevo, že Amerika může klidně z NATO vystoupit, aby si prosadila svou klidně i proti ostatním členům. A jak vidno, Evropa opravdu začíná pomalu chápat, že musí zaujímat tvrdý postoj sama za sebe.
To platí aktuálně zejména směrem k Rusku, které provádí v členských zemích NATO sabotážní akce, ovlivňuje politické dění, narušuje infrastrukturu, provádí špionáž, vstupuje do vzdušného prostoru jiných zemích apod. Jenomže až dosud na to Evropa reagovala výhradně domluvou a varováním a nedokázala ukázat, že jsou hranice, které nelze překračovat.
Jenomže předseda vojenského výboru Severoatlantické aliance je názoru, že by mohla zaujmout proti hybridním hrozbám ze strany Ruska agresivnější přístup, k čemuž má prostředky. Musí se však, na rozdíl od něj, řídit mnohem přísnějším etickým kodexem a legislativou.
Za příklad úspěšné strategie ze strany NATO byla podle něj operace Baltic Sentry, při níž lodě, letadla a námořní drony hlídkovaly v Baltském moři, což umožnilo zabránit opakování incidentů s poškozením kabelů v letech 2023 až 2024, které byly spojeny s ruskou stínovou flotilou. Neuvedl ovšem, zda aliance nějaké kroky skutečně provede, nebo kdy se k tomu odhodlá.
Není jasné, jak na to bude Vladimir Putin reagovat, ale podle redakce Armádního Zpravodaje je více než jasné, že mu to omezí možnosti provokace i přímých útoků a zasahování do záležitostí evropských zemí. A jestli bude muset Rusko kvůli tomu dokonce čelit třeba kybernetickému útoku, může to pro něj představovat nové výzvy a zásadní škody.
Myslíte si, že NATO nakonec proti Rusku nějak zasáhne?
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 2253
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 5869
