Putin schválil nařízení č. 1238: Rusko v éře dronů otevírá tankovou velitelskou školu. Zní to jako vtip, ale má to logiku

Ruská vláda zakládá v Čeljabinsku tankové učiliště, které sama před devatenácti lety zrušila. První kadeti mají nastoupit ještě letos.

Valerij Gerasimov a Vladimir Putin i Zdroj fotografie: Prezidentský tiskový a informační úřad Ruské federace
                   

Dokument nese číslo 1238-r, datum 27. května 2026 a podpis premiéra Michaila Mišustina. Nejde tedy o prezidentský dekret, jak by označení „nařízení“ mohlo naznačovat, ale o vládní akt zakládající federální vojenské vysoké učiliště pod ministerstvem obrany. Čeljabinská vyšší tanková velitelská škola má podle plného znění dokumentu zajišťovat vysokoškolské i středoškolské odborné vzdělávání a vědeckou činnost v zájmu obrany. Resort má do srpna provést zřizovací kroky, do čtyř měsíců schválit statut a do půl roku převést nemovitosti. Financování půjde z už schválených rozpočtových prostředků. Jeden bod dokumentu je přitom neveřejný, označený „pro služební potřebu“. Co přesně skrývá, se můžeme jen dohadovat.

Škola, která zmizela a vrátila se

V dubnu 2007 podepsala ruská vláda nařízení č. 487-r, kterým čeljabinské tankové učiliště zlikvidovala. Byl to součást tehdejšího zeštíhlování armády a redukce vojenského školství. Devatenáct let nato se značka vrací, na území bývalé Čeljabinské vyšší vojenské automobilní velitelsko-inženýrské školy. Čeljabinský gubernátor Alexej Těkslěr oznámil, že první nábor počítá s dvěma stovkami kadetů ještě v roce 2026.

Čeljabinsk přitom není izolovaný projekt. Podle informací polské tiskové agentury PAP, která cituje ruské Izvestije a resortní zdroje, plánuje ministerstvo obrany do roku 2034 otevřít až patnáct vojenských škol. Letos mají vedle tankistů v Čeljabinsku začít fungovat i pilotní škola v Uljanovsku a spojařská v Novočerkassku. Motivace je prostá: válka na Ukrajině odčerpala důstojnický kádr rychleji, než ho stávající síť škol dokáže doplnit.

Paradox, který žádný paradox není

Na první pohled to vypadá absurdně. FPV drony za pár tisíc korun likvidují obrněnce za desítky milionů. Analytici londýnského think-tanku RUSI spočítali, že mezi 1. a 24. srpnem 2025 ukrajinský průzkum zaznamenal pouhých 23 ruských tanků operujících do 70 kilometrů od fronty, oproti 470 tankům na jediném jižním směru v květnu 2023. Pokles je dramatický.

Jenže pokles neznamená zmizení. Tank přestal být nástrojem masového průlomu, ale zůstává na bojišti jako krytá palebná podpora, prostředek evakuace a logistiky, součást malých úderných skupin. CSIS ve své analýze lekcí z rusko-ukrajinské války upozorňuje, že problém nikdy nebyl samotný tank; problém bylo jeho izolované nasazení bez pěchoty, průzkumu a elektronického boje. Skutečný spor tedy nezní „tanky, nebo drony“. Zní: dokáže Rusko vychovávat velitele, kteří budou umět obojí?

Co se bude učit, a co nevíme

Tady narážíme na největší díru. Veřejný dokument popisuje zřízení školy, její právní rámec a termíny. Nepopisuje kurikulum. Studijní plány nové školy zatím nejsou k dispozici. Nejbližší orientační model nabízí Kazaňské tankové učiliště, kde se v materiálech pro uchazeče uvádí čtyřletá specializace „použití tankových jednotek“. Pokud by Čeljabinsk kopíroval tento model, první absolventi by mohli vyjít kolem roku 2030.

Zároveň existují signály, že ruské vojenské školství neignoruje dronovou revoluci úplně. Agentura TASS loni informovala o kontrole vojenské univerzity ministerstva obrany, kde byly zřízeny učebny pro operátory bezpilotních prostředků a laboratoře údržby dronů. Výuka podle zkušeností z Ukrajiny se podle veřejně dostupných zdrojů zavádí napříč institucemi. Otázka ale zůstává, jak hluboce se tyto změny promítnou do čeljabinského programu, a zda nepůjde jen o kosmetickou příměs ke klasickému tankovému velení.

Podle nás je právě tohle klíčový test. Samotné založení školy je logický institucionální krok. Absurdním by se stal teprve ve chvíli, kdy by z ní vycházeli důstojníci připravení na válku, která skončila někdy kolem roku 2014.

Česko tanky taky neodepisuje

Představa, že moderní armáda tanky nepotřebuje, neodpovídá ani české realitě. Armáda ČR pořizuje 61 až 77 tanků Leopard 2A8 s prvními dodávkami od roku 2028. Současně investuje do protidronové obrany: systém PLESS pro lokalizaci dronů, téměř tři tisíce vlastních bezpilotních prostředků plánovaných do roku 2028. NATO na washingtonském summitu označilo Rusko za klíčovou hrozbu a posílilo obranu východního křídla.

Model je všude stejný: tanky a drony, ne tanky nebo drony. Rozdíl mezi Ruskem a Aliancí nespočívá v tom, kdo má obrněnce a kdo ne. Spočívá v míře a kvalitě integrace, v tom, jak rychle se nová realita bojiště promítne do výcviku, doktríny a velení.

Signál pro dlouhou válku

Čeljabinská škola je především zpráva o tom, jak si Rusko představuje vlastní budoucnost: jako kontinentální pozemní mocnost, která počítá s dlouhodobou regenerací ozbrojených sil a potřebuje pro ni důstojnický sbor. Forma je konzervativní, stará značka, stará instituce. Motivace je ale aktuální. Ruský establishment adaptace zavádí raději skrze známé struktury než skrze úplně nový model. Je to pomalejší. Nemusí to být hloupější.

Dvě stě kadetů nastoupí do školy, jejíž studijní plán nikdo veřejně neviděl, ve městě, kde se před devatenácti lety zavřela brána téhož učiliště. Jestli z nich vyjdou velitelé schopní fungovat na bojišti nasyceném drony, nebo důstojníci připravení na minulou válku, to nerozhodne nařízení 1238-r. To rozhodne obsah, který je zatím ukrytý za klauzulí „pro služební potřebu“.

Jak vidíte budoucnost tanků?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články