Ruský prezident Vladimir Putin ukazuje, že má svou bezpečnost za mnohem důležitější než životy ruských vojáků a dělníků, jimž diktátorským způsobem vládne. Místo aby je nebo strategické cíle důležité pro ruskou obranu a ekonomiku bránil zuby nehty, posiluje obranu sebe samého, konkrétně kolem svého sídla ve Valdaji. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že půjde o nejlépe chráněné místo Ruska současnosti.

Celkem 27 postavení PVO kolem sídla

Nejnovějším počinem posílení Putinovy bezpečnosti proti ukrajinským vzdušným útokům je stavba 7 nových věží se systémem obrany krátkého dosahu Pancir-S1. MilitaerAktuell uvádí, že spolu s nimi analytici při posuzování obrany sídla ruského vládce napočítali celkem 27 postavení systémů protivzdušné obrany. Navíc je v oblasti rozmístěn i moderní ruský systém dlouhého dosahu S-400. Není pochyb o tom, že je tam vše pro bezpečnost Putina.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Pancir-S1 na věžích je podle všeho hlavní obranou proti ukrajinským dronům. Wikipedia uvádí, že jde o systém skládající se ze dvou kanonů ráže 30 milimetrů a raket. Nejnovější verze má 12 raket krátkého doletu řady 57E6 s dosahem až 30 kilometrů nebo 48 stíhacích raket velmi krátkého doletu TKB-1055 určených proti dronům, případně má různé kombinace obou typů střel. Armádní Zpravodaj odhaduje, že na Putinovu ochranu budou používány tyto nejmodernější verze pravděpodobně doplněné protidronovým radarem Valdaj.

Sídlo je v dosahu ukrajinských zbraní

Putin se rozhodně má ve svém sídle čeho obávat. Je totiž necelých 400 kilometrů vzdálené od Ukrajiny. Je jasné, že může k útoku použít celou sadu dronů, například FP-1. Wikipedia uvádí, že má dolet až 1 600 kilometrů, ale na kratší vzdálenost, což v případě Putinova sídla platí, může nést hlavici možná až o hmotnosti 120 kilogramů. Valdaj je navíc i v dosahu střely FP-5 Flamingo, u níž je dokonce hmotnost hlavice 1 150 kilogramů. Ukrajina vyvíjí navíc i balistické rakety, které by měly být schopné v budoucnu Valdaj zasáhnout.

Rusové se nehnou z místa, Ukrajinci je totálně drtí. Na frontě nastal bod zlomu, s nímž si ani jedna strana neví rady

Posilování obrany ruského vládce je o to paradoxnější, že Rusko evidentně nemá dostatečně robustní protivzdušnou obranu, aby dokázalo bránit své strategické cíle. ABCNews uvádí, že ukrajinské útoky drony a podobnými zbraněmi byly v březnu 2026 zatím nejintenzivnější během celé déle než 4 roky trvající války, a bylo jich více, než kolik jich vypustilo Rusko. Zasáhly významné cíle jako přístavy Usť-Luga a Primorsk, kde silně poničily schopnost ruského vývozu ropy a plynu. Přesto Kreml raději chrání Putina než tyto ekonomicky důležité cíle.