Putinovi dochází čas, vojáci i technika, je to fatální. Ukrajinci jsou odhodlaní neustoupit o jediný metr

Osm dní před ukrajinským Dnem nezávislosti Volodymyr Zelenskyj opakuje totéž, co říkal už na konci července: rozvědky i partneři vědí, že Rusové mají připravené rakety pro nový masivní útok. Tentokrát ale varování nezní jako rituální fráze. Kreml se snaží využít úzké okno, kdy má ještě balistickou převahu a Ukrajina kriticky postrádá systémy Patriot. Na frontě přitom ruská armáda negeneruje průlom, který by válku rozhodl. Místo mechanizovaných úderů posílá malé pěší skupiny do dronového pekla, kde ztrácí víc lidí, než stačí nabírat. Putinovi nedochází dny do konce války. Dochází mu ale čas na to, aby Ukrajině vnutil zlom levně a rychle.

Fronta, kde mizí tanky a přibývají pěšáci

Obraz bojiště v srpnu 2026 se zásadně liší od toho, co si většina lidí představí pod pojmem „ruská ofenziva“. Reuters popsal už v únoru proměnu, která od té doby jen zesílila: drony ovládly bojiště natolik, že těžká technika se stala spíš přítěží než výhodou. Obrněné kolony, kdysi symbol ruské síly, jsou na otevřeném terénu snadným cílem FPV dronů. Výsledek? Rusko útočí infiltračními skupinami o pěti až deseti mužích, kteří se plíží podél stromořadí a zákopů. Boje se vedou o desítky, maximálně stovky metrů.

Ukrajinské ministerstvo obrany tvrdí, že od začátku roku 2026 zasáhly ukrajinské drony přes 800 tisíc cílů a že Rusko ztratilo o 12 500 vojáků více, než kolik stihlo naverbovat. Jde o ukrajinská čísla, ne o nezávislý audit, ale i západní analytici potvrzují trend: poměr ztrát a zisků je pro Moskvu čím dál horší. Na charkovské, doněcké i záporožské ose drží Ukrajinci klíčové obranné směry a logistické uzly. Ne doslova každý metr, ale směry, jejichž ztráta by teprve otevřela cestu k operačnímu zhroucení.

Rakety jako poslední páka

Když fronta negeneruje rozhodující výsledek, zbývá Kremlu jediná karta s potenciálem zlomit odpor: systematické ničení energetické infrastruktury. A právě tady se rýsuje srpnová eskalace. Zelenskyj v dopise Trumpovi a americkému Kongresu napsal, že balistické střely jsou „poslední velkou ruskou výhodou“ a že tempo dodávek protivzdušné obrany přes program PURL nestačí realitě. Podle analýzy CSIS jsou americké zásoby interceptorů Patriot a THAAD po konfliktu s Íránem výrazně nižší než před ním; problém tedy není jen politická vůle Západu, ale fyzická dostupnost raket.

Předchozí energetická kampaň napáchala škody odhadované na 64 až 70 miliard dolarů. V lednu 2026 zažíval Kyjev až sedmnáct hodin denních výpadků elektřiny. Šéf Ukrenerha Vitalij Zajčenko v červnu varoval, že při obnovení masivních útoků hrozí v létě až pět hodin výpadků denně. Letošní vlna přichází záměrně dříve, ještě před topnou sezonou, aby zkomplikovala opravy, doplnění zásob i psychologickou odolnost obyvatelstva. Pro Putina je to sázka na to, že zlomí ukrajinskou společnost dřív, než přijde zima.

Co Ukrajina stihla zpevnit

Kyjev ale nesedí se založenýma rukama. Podle předsezónního hodnocení IEA disponuje Ukrajina zimní importní kapacitou 2,1 gigawattu, v létě 1,7 gigawattu. Společnost DTEK spustila bateriové úložiště o výkonu 200 megawattů a kapacitě 400 megawatthodin, první svého druhu v zemi. Před minulou topnou sezonou činila dostupná výrobní kapacita 17,6 gigawattu. Jsou to záchytné sítě, ne zázračné řešení. Ale ukazují, že každý měsíc, o který se ruský rozhodující úder opozdí, pracuje proti Moskvě.

A právě v tom spočívá fatálnost situace pro Putina. Nejde o to, že by ruská armáda zítra přestala existovat. Jde o to, že model opotřebovací války je čím dál dražší (lidsky, logisticky i ekonomicky) a okno pro zlomový efekt se zavírá.

Ekonomický tlak, který dopadá i na Rusko

Válka se neodehrává jen na frontě a v energetice. Ruské údery na černomořské přístavy připravily Ukrajinu zhruba o třetinu exportní kapacity obilí v oděské oblasti. Evropská cena pšenice krátce vyskočila o čtyři procenta. Pro české spotřebitele to znamená proinflační tlak na mouku, pečivo, krmiva a oleje; ne okamžitý skok cen, ale směr, který se postupně propisuje.

Jenže tlak dopadá i na druhou stranu. Podle ruského deníku Kommersant vzrostly ve druhém čtvrtletí 2026 sazby námořního pojištění nákladu dvoj- až čtyřnásobně a pojistitelé začali odmítat krytí válečných rizik v Černém a Azovském moři. Azovská trasa přitom zajišťuje čtvrtinu ruského obilného exportu. Dražší přeprava, nedostatek lodí, nervózní posádky. Putin chtěl ekonomicky zlomit Ukrajinu, a zjišťuje, že logistické náklady války rostou i jemu.

Stranou nezůstává ani střední Evropa. Začátkem srpna dopadl v Bulharsku poblíž Trans-balkánského plynovodu dron typu Maya. Podle AP nedošlo k poškození infrastruktury a bulharské ministerstvo obrany nevidí důvod věřit v úmyslný zásah. Incident ale připomněl, jak křehké jsou regionální energetické trasy, které Energy Community označuje za oporu bezpečnosti celého jihovýchodu Evropy.

Závěr bez shrnutí

Šestnáct dní před Dnem nezávislosti stojí Ukrajina před další raketovou bouří. Kreml ale ví, že každá salva, která nezlomí odpor, je o něco dražší než ta předchozí. A právě v tom je Putinova past; ne v tom, že by mu docházely rakety zítra, ale v tom, že mu docházejí způsoby, jak s nimi vyhrát.