Britské královské letectvo muselo vyprovodit hned tři ruské letouny, které se přiblížily k hranicím NATO nad Baltským mořem. Na žádný konflikt nakonec nedošlo.
Víceméně není dne, kdy by se ruské letouny provokativně nevydaly k hranicím NATO, aniž by je překročily (totéž dělá i protistrana), čímž nejenom shromažďují data, ale také testují bojovou připravenost letectva. Tak jako v nedávném případě, kdy startovaly britské Eurofightery Typhoon nad Pobaltím, aby vyprovodily dva ruské Suchoje Su-30MKI a Iljušin Il-20M. Armádní Zpravodaj to zaznamenal v prohlášení britského královského letectva z 20. dubna 2025.
Nejdříve průzkumný letoun, poté i stíhačky
K incidentu došlo již 15. dubna 2025, ale britské královské letectvo (RAF) o něm informovalo až o pět dní později. Eurofightery přitom startovaly hned dvakrát – v prvním případě k identifikaci neznámého letounu, který se ukázal jako průzkumný Iljušin Il-20M, a v druhém k zachycení, tou dobou již známých, stíhacích letounů Suchoj Su-30MKI.
RAF uvedlo, že byly letouny zadrženy kvůli letu bez aktivních odpovídačů a z důvodu přiblížení se vzdušnému prostoru NATO, což představuje riziko pro civilní letectví a porušuje mezinárodní normy. Stejně jako v nedávném případě, kdy startovala dánská F-35, aby vyprovodila rovněž Iljušin Il-20, se incident obešel bez konfliktu a ruský letoun hranice nepřekročil.
Redakce Armádního Zpravodaje upozorňuje, že ačkoliv vznikl Iljušin Il-20 ještě v dobách SSSR z turbovrtulového dopravního Iljušinu Il-18 a jeho výroba probíhala v letech 1968 až 1976, byly později na jeho základě vytvořeny ještě další verze, konkrétně Il-20RT k telemetrickému měření raketových technologií, Il-20M k elektronickému a optickému průzkumu, a Il-22PP k zajištění elektronického boje, vysvětluje Wikipedia.
Dvojice těžkých stíhacích letounů Suchoj Su-30MKI potom sloužila jako doprovod, což je opět běžná taktika. Vyzbrojena je pro tyto případy silnými střelami vzduch-vzduch, kdyby došlo na souboj s jinými letouny, ale dokáže odpalovat i střely s plochou dráhou letu, uvádí Wikipedia. Redakce Armádního Zpravodaje se však shoduje, že by ke střetu nedošlo, i kdyby tam přítomny nebyly, jelikož by tím Severoatlantická aliance riskovala rozpoutání konfliktu.