Rajchl řekl v ČT, že nechce odchod Ruska z Ukrajiny. Státní zástupce poslal věc kriminálce

Dne 8. ledna 2026 dostal Jindřich Rajchl v pořadu Máte slovo s Michaelou Jílkovou přímou otázku: „Kdybyste měl kouzelný prsten, chtěl byste, aby Rusko vypadlo z Ukrajiny?“ Odpověděl jedním slovem: „Nechtěl.“ Pak doplnil, že po převzetí kontroly nad okupovanými územími by podle něj nastala „obrovská genocida ruskojazyčného obyvatelstva“. Replika trvala pár vteřin. Cesta od ní ke kriminální policii trvala čtyři a půl měsíce.

Co přesně se stalo a v jakém pořadí

Díl Máte slovo z 8. ledna se věnoval otázce, zda má Česko dál vojensky a ekonomicky pomáhat Ukrajině. Rajchlův výrok zaznamenala následující den většina zpravodajských serverů, Novinky ho citovaly doslova. Mediální vlna opadla, ale 13. dubna 2026 podal publicista Zdeněk Šarapatka společně s advokátem Arturem Ostrým trestní oznámení. Jejich argument nestál jen na jedné televizní replice: tvrdili, že výrok je součástí Rajchlova dlouhodobého vzorce veřejného ospravedlňování ruské agrese.

Klíčový posun přišel 25. května. Podle vyrozumění Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4, které zveřejnil oznamovatel, státní zástupce Michal Bušek věc neodložil. Postoupil ji Službě kriminální policie a vyšetřování Obvodního ředitelství policie Praha IV k dalším opatřením. Od výroku v televizi do postoupení policii uplynulo 137 dní. Od podání oznámení 42 dní.

Prověřování není obvinění

Postoupení věci kriminální policii zní dramaticky, ale v českém trestním řízení jde o standardní krok, který sám o sobě neznamená, že státní zástupce sdílí právní kvalifikaci oznamovatele. Znamená, že oznámení nepovažoval za zjevně nedůvodné. Podle oficiálního výkladu Policie ČR policejní orgán ve fázi prověřování objasňuje skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu: vyžaduje vysvětlení, obstarává podklady, provádí jednotlivé úkony pod dozorem státního zástupce.

V praxi to znamená práci s televizním záznamem, s kontextem výroku, případně s dalšími Rajchlovými veřejnými výstupy. Oznamovatelé odkazují na § 405 trestního zákoníku (veřejné schvalování zločinu proti míru), kde je sazba šest měsíců až tři roky. Ale mezi prověřováním a pravomocným rozsudkem leží několik procesních vrstev a u poslance navíc jedna zcela specifická: imunita.

Poslanec v televizi není poslanec ve Sněmovně

Ústava chrání poslance dvojím způsobem. Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo jejích orgánech požívá hmotněprávní beztrestnosti, nelze ho za ně stíhat vůbec. Televizní studio ale není jednací sál. Za výrok v Máte slovo Rajchla tato absolutní ochrana nekryje.

Zbývá procesní rovina: bez souhlasu Poslanecké sněmovny nelze poslance trestně stíhat. Pokud by policie po prověřování dospěla k závěru, že skutečnosti nasvědčují trestnému činu, musela by nejprve požádat komoru o jeho vydání. Teprve po souhlasu poslanců by mohlo být zahájeno standardní trestní stíhání. Jak by jednotlivé kluby hlasovaly, je dnes čistá spekulace; žádná žádost neexistuje a žádný klub se veřejně nevyjádřil.

Netíkova kauza jako zrcadlo

Případ má ironickou vrstvu. Rajchl sám jako advokát zastupoval u Nejvyššího soudu Jakuba Netíka, odsouzeného za veřejné schvalování ruské agrese. Netík dostal za výroky obhajující ruský útok na Ukrajinu pravomocně 15 měsíců podmíněně s tříletou zkušební dobou; v jiné věci mu byl později uložen souhrnný trest 27 měsíců s odkladem na čtyři roky. Nejvyšší soud dovolání zamítl a výslovně konstatoval, že Netík překročil hranici chráněného politického projevu.

Právní test, který soud v té kauze formuloval, je pro Rajchlův případ relevantní: problém není menšinový názor na geopolitiku, ale veřejné ospravedlňování konkrétního zločinu proti míru pomocí nepravd a polopravd. Rajchlova obhajoba stojí na tvrzení, že ruský odchod by vedl ke genocidě, tedy na ospravedlňování pokračování okupace. Zda to naplňuje skutkovou podstatu, bude muset posoudit policie a případně soud, ne televizní debata.

Víc než jednorázová replika

Rajchl není náhodný komentátor. Je poslancem SPD, předsedou strany PRO, místopředsedou sněmovního výboru pro obranu a členem zahraničního výboru. Podle přehledu Manipulátoři.cz opakovaně šíří narativy o „fašistickém režimu“ na Ukrajině, o zbytečnosti zbrojní pomoci a o neúčinnosti sankcí proti Rusku. Právě tato systematičnost je jedním z argumentů oznamovatelů, a zároveň jedním z faktorů, které soudy v dosavadní judikatuře při hodnocení podobných výroků zohledňují.

Na podání oznámení Rajchl reagoval na sociálních sítích urážkami vůči advokátu Ostrému a avizoval, že pokud advokátní komora proti němu nezakročí, předloží návrhy, které „zásadním způsobem změní organizaci advokacie v České republice“. Věcné zdůvodnění takového legislativního záměru veřejně nedoložil.

Případ je teprve v předpolí rozhodování, daleko od obvinění, ještě dál od soudu. Ale poprvé testuje, zda orgány budou měřit stejným metrem poslanci, který sám hájil klienta v totožné právní kategorii, jako měřily tomu klientovi.