Rumunsko převzalo první modernizované IAR-99 SM pro výcvik pilotů F-16. Jenže kvůli Ukrajině jsou nehotové

Dva nové cvičné proudové letouny dorazily do Craiovy o více než dva roky později, než měly, a ještě bez klíčového navigačního modulu proti rušení GPS.

IAR-99 v rumunské továrně i Zdroj fotografie: Vláda Rumunska
                   

Dne 16. listopadu 2026 stály na ploše závodu Avioane Craiova dva čerstvě modernizované stroje IAR-99 SM. Rumunské ministerstvo obrany je slavnostně převzalo jako první výsledek programu, který měl být hotový už v srpnu 2024. Jenže slavnost měla trpkou příchuť kompromisu: letouny dorazily bez systému Honeywell GPS anti-spoofing, tedy bez ochrany navigace proti falešným satelitním signálům. Rumunsko tak dostalo stroje, které mají piloty připravit na F-16, ale zatím nejsou v plné bojové konfiguraci. Za zpožděním stojí přetížený dodavatelský řetězec izraelského Elbitu, válka na Ukrajině a špatně nastavené subdodavatelské smlouvy.

Co je IAR-99 SM a proč ho Rumunsko potřebuje

IAR-99 Șoim je rumunský proudový cvičný letoun, který se vyrábí v Craiově od osmdesátých let. Verze SM (Standard Modernizat) přidává moderní avioniku od izraelského Elbit Systems, virtuální výcvikové prostředí a zachovává omezenou schopnost blízké letecké podpory. Hlavní smysl stroje je jednoduchý: slouží jako mezistupeň mezi turbopropovým výcvikem a ostrým létáním na F-16.

Šéf Evropského výcvikového centra F-16 (EFTC) v rumunském Fetești Bill Thomas to v rozhovoru pro G4Media shrnul pragmaticky: základní přístrojové létání, formace a elementární manévry je výrazně levnější nacvičit na jednodušším typu než přímo na F-16. Bez tohoto mezistupně Rumunsko platí drahé hodiny na stíhačkách za výcvik, který by zvládl levnější stroj. Každý měsíc zpoždění IAR-99 SM tedy znamená vyšší náklady a větší tlak na kapacity centra ve Fetești.

Tři problémy, které se slily do jednoho zpoždění

V běžném zpravodajství se příčiny zpoždění často slévají do jedné věty. Ve skutečnosti jde o tři oddělené problémy, které se navzájem zesilovaly.

Přetížený Elbit a válka na Ukrajině. Kontrakt na modernizaci deseti kusů IAR-99 podepsalo Rumunsko 14. srpna 2020 se čtyřletou lhůtou. Jenže v únoru 2022 začala ruská invaze na Ukrajinu a izraelský Elbit Systems, klíčový dodavatel avioniky, se podle firemních materiálů Avioane Craiova dostal pod tlak válečné poptávky. Pololetní zpráva firmy zveřejněná na Bukurešťské burze mluví o zpoždění dodávek kvůli válce, krizi polovodičů a prioritizaci zakázek pro válečné aktivity. Rumunský státní tajemník pro zbrojní průmysl Radu Miruță pak v říjnu 2025 veřejně řekl, že Elbit oznámil vyšší moc právě kvůli prioritě pomoci Ukrajině.

Chybějící Honeywell modul. I kdyby Elbit dodal vše včas, letouny by nebyly kompletní. Systém GPS anti-spoofing od amerického Honeywellu, hardware chránící navigaci před falešnými satelitními signály, nebyl k datu převzetí k dispozici. Nejde o maličkost: Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) řadí rumunský letový prostor mezi oblasti se zachycenými projevy GPS spoofingu a jammingu. Letoun bez této ochrany může dostat chybná poziční data, falešné výstrahy systému varování před terénem nebo se odchýlit od navigační trasy.

Slabé smluvní páky. Miruță otevřeně popsal asymetrii: Avioane Craiova čelí vůči ministerstvu obrany sankcím v řádu téměř deseti milionů eur za zpoždění, ale vůči svým subdodavatelům, tedy Elbitu i Honeywellu, měla jen velmi nízké sankční stropy. Smlouvy s dodavateli nebyly nastaveny „v zrcadle“ k hlavnímu kontraktu. Výsledek? Stát tlačí na výrobce, výrobce nemá čím tlačit na subdodavatele.

Proč Rumunsko přijalo nehotové stroje

Ministerstvo obrany stálo před dilematem. Čekat na kompletní konfiguraci znamenalo další měsíce bez jakéhokoli moderního cvičného letounu. Přijmout stroje bez anti-spoofingu znamenalo kompromis, ale alespoň částečný začátek výcviku.

Miruță vysvětlil, že armáda stroje potřebuje pro přípravu pilotů na F-16 a zároveň je „kritické“ zachránit Avioane Craiova před další finanční spirálou. Stát proto přistoupil na částečnou recepci, převzal letouny, ale zadržel odpovídající část platby a podmínil ji doložením objednávky chybějícího modulu. Pro běžný výcvik v kontrolovaném prostředí jsou stroje použitelné. Plná odolnost proti GPS klamání ale chybí, a v regionu, kde EASA eviduje reálné rušení navigačních signálů, to není akademická otázka.

Zbývajících sedm kusů má být podle odhadu firmy dodáno do 31. prosince 2027. Pevné datum pro doplnění systému Honeywell veřejně stanoveno není; Miruță dříve hovořil o horizontu „rok či dva“.

Co to znamená pro NATO, a pro Česko

Rumunský případ není výjimka, ale ilustrace systémového problému. NATO ve svém aktualizovaném Akčním plánu pro obrannou výrobu výslovně konstatuje, že ruská invaze na Ukrajinu rozbila staré předpoklady o obranném průmyslu. Spojenci musí současně doplňovat vlastní výzbroj a pokračovat v podpoře Ukrajiny, a výrobní kapacity ani kritické komponenty nestačí růst stejně rychle. České ministerstvo obrany u programu CV90 přiznává, že se kvůli ruské agresi podstatně změnila situace v dodavatelských řetězcích.

Český pilotní výcvik je proti rumunskému případu v lepší pozici. Centrum leteckého výcviku LOM Praha už létá na nových L-39 Skyfox české výroby, tedy s menší přímou závislostí na jednom zahraničním avionickém integrátorovi. Aero Vodochody navíc Skyfox přímo nabízí jako platformu pro výcvik pilotů F-16, F-35 i Gripenu; jde o novovýrobu s kompletním výcvikovým ekosystémem, nikoli o modernizaci desítky let starého draku. U budoucích F-35 počítá harmonogram se zahájením výcviku českého personálu v USA v roce 2029.

Nejzranitelnější jsou programy s úzkým počtem subdodavatelů pro avioniku, elektronický boj a navigační prvky, přesně typ komponent, na kterém se rumunský program zasekl. Kdo nemá smluvní páky a záložní zdroje, ten čeká. A čekání v obranném průmyslu roku 2026 znamená, že piloti létají na dražších strojích, než musí, nebo nelétají vůbec.

Dva IAR-99 SM stojí v Craiově na zemi s moderní avionikou, ale bez plné navigační ochrany. Sedm dalších ještě čeká na dokončení. Rumunsko zaplatilo za lekci, kterou si může vzít celá aliance: pomoc Ukrajině je strategicky správná, ale její vedlejší náklady se propisují do výcviku, harmonogramů a rozpočtů spojenců, a kdo na to není smluvně připravený, nese je sám.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lukáš Altman

Zobrazit další články